Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.
II. volební období.
2. zasedání.
Tisk 162.
Původní znění.
Antrag
der Senatoren Dr. Heller, Niessner und Genossen
auf Änderung der Geschäftsordnung des Senates.
Die Gefertigten stellen folgenden Antrag:
Der Senat wolle beschließen:
Autononner Beschluss des Senates,
womit die Geschäftsordnung des Senates abgeändert wird.
Der Senat hat auf Grund des Art. I des Gesetzes vom 15. April 1920, Nr/326 Slg. d. G. u. V., beschlossen:
Die Geschäftsordnung des Senates wird in folgenden Bestimmungen abgeändert:
1. § 9, Abs. 1, lit. 1) und m) sind zu streichen.
2. § 33, Abs. 4, letzter Satz hat zu lauten:
>In diesem Falle bestimmt die Minderheit einen Minoritätsberichterstatter<.
3. Im § 36 ist an Stelle der Worte >ohne Debatte, mittels einfacher Abstimmung< zu setzen >nach Geschäftsordnungsdebatte (§ 10, Abs. 3)<.
4. § 40, Abs. 1 und 2 hat zu lauten:
>(1) Der Senat beschließt über Antrag des Präsidenten den Termin und die Geschäftsordnung der nächsten Sitzung. Tlierüber ist nur eine Gescliäftsordnungsdebatte zulässig (§ 10, Abs. 3).
(2) Der Senat kann auch beschließeil, das Präsidium mit der schriftlichen oder telegraphischen Einberufung der nächsten Sitzung zu beauftragen.<
5. § 43, Abs. (1) hat zu lauten
>Die Debatte besteht aus ciner General- und einer Spezialdehatte. Ist jedoch der Verhandlungsgegenstand einfach und von geringem Umfang, kann das Haus nach Geschäftsordnungsdebatte (§ 10, Abs. 3) beschließen, die Debatte unter einem ahznführen.<
Im Absatz 2 ist nach dem Wort >Berichterstatter< anzuschließen: >und die Minderheitsherichterstatter, falls solche bestellt wurden.<
6. § 44, Abs. 4 hat zu lauten:
>Reden zur Geschäftsordnung, persönliche oder sachliche Berichtigungen dürfen die Dauer von 10 Minuten nicht überschreiten.<
7. § 45, Abs. 6 hat zu lauten:
>Auf Antrag des Präsidenten oder von 7 Senatoren kann der Senat nach Geschäftsordnungsdebatte (§ 10, Abs. 3) mit einer Mehrheit von drei Fünfteln aller Anwesenden die Besehränkuna der Redezeit beschließen. Wnrde die abgekürzte Verhandlung (§ 55) beschlossen, so genügt die absolute Mehrheit und es findet keine Debatte statt. Die Redezeit darf nicht unter eine halbe Stunde beschränkt werden für Berichterstatter und Minoritätsberichterstatter gilt die doppelte Redezeit.<
Begründung:
Die Begründung unseres gleichzeitig eingebrachten Antrages auf Änderung des Gesetzes iiber die Gesohäftsordnung gilt auch für diesen Antrag, der sich mit jenen Gesehäftsordnungsbestimmungen befaßt, zu deren Abänderung ein autonomer Beschluß (Art. I des Gesetzes über die Geschäftsordnung) genügt. Es wird daher auf diese Begründung verwiesen.
In formaler Beziehung beantragen wir, unseren Antrag dein Geschäftsordnungsausschuß und falls dieser nicht errichtet werden sollte, deni Verfassungs- und Rechtsausschuß zuzuweisen.
Prag, am 15. Juni 1926.
Dr. Heller, Niessner,
Jokl, Löw, Stark, Reyzl, Polach, Beutel, Jarolim, Dr. Houser, Hampl, Fijala, Herlinger, Dr. Herz.
Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.
II. volební období.
2. zasedání.
Tisk 162.
Překlad.
Návrh
senátorů dr Hellera, Niessnera a soudruhů
na změnu jednacího řádu senátu.
Podepsaní navrhují:
Senát račiž se usnésti:
Autonomní usnesení senátu,
kterým se mění jednací řád senátu.
Senát usnesl se na základě článku I. zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 326 Sb. z. a n.:
Jednací řád senátu mění se v těchto ustanoveních:
1. § 9 odstavec 1 lit. 1) a m) buďtež škrtnuty.
2. § 33 odstavec 4, poslední věta má zníti
>V tomto případě určí menšina minoritního zpravodaje<.
3. V §u 36 buďtež slova >bez rozpravy prostým hlasováním< nahrazena slovy >po rozpravě o jednacím řádu (§ 10 odstavec 3)<.
4. § 40 odstavec 1 a 2 mají zníti
>(1) Senát usnese se k návrhu předsedovu, kdy a s jakým denním pořadem bude se konati příští schůze. O tom přípustna jest jen rozprava o jednacím řádu (§ 10 odstavec 3).
(2) Senát muže se také usnésti, že ukládá předsednictvu, aby příští schůzi svolalo písemně nebo telegraficky.<
5. § 43 odstavec 1 má zníti:
>Rozprava skládá se z rozpravy povšechné a podrobné. Je-li však předmět jednání jednoduchý a malého rozsahu, může se senát po rozpravě o jednacím řádu (§ 10 odstavec 3) usnésti, že se rozprava provede najednou.<
V odstavci 2 budiž po slově >zpravodaj<, připojeno: >a minoritní zpravodajové, byli-li nějací ustanoveni<.
6. § 44 odstavec 4 má zníti:
>Řeči k jednacímu řádu, osobní nebo věcné opravy nesmějí přesahovati dobu deseti minut<.
7. § 45 odstavec 6 má zníti:
>K návrhu předsedovu anebo sedmi senátorů může se senát po rozpravě o jednacím řádu (§ 10 odstavec 3) většinou tří pětin všech přítomných usnésti o omezení řečnické lhůty. Stale-li se usnesení o zkráceném jednání (§ 55), stačí nadpoloviční většina i nekoná se rozprava. Řečnická lhůta nesmí býti omezena pod dobu půl hodiny, pro zpravodaje a minoritní zpravodaje platí dvojnásobná lhůta řečnická.<
Odůvodnění:
Odůvodnění našeho současného návrhu na změnu zákona o jednacím řádu platí také pro tento návrh, jenž se zabývá ustanoveními jednacího řádu, k jejichž změně stačí autonomní usnesení (článek I zákona o jednacím řádu). Poukazuje se tudíž na toto odůvodnění.
V ohledu formálním navrhujeme, aby náš návrh přikázán byl výboru pro jednací řád, a pak-li by tento neměl býti zřízen, výboru ústavně-právnímu.
V Praze, dne 15. června 1926.
Dr Heller, Niessner,
Jokl, Löw, Stark, Reyzl, Polach, Beutel, Jarolim, dr Houser; Hampl, Fijala, Herlinger, dr Herz.