Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.

II. volební období.

2. zasedání.

Tisk 182.

Národní shromáždění republiky Československé projevuje souhlas s prozatímní úpravou obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednanou v Angoře dne 11. dubna 1926 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 21. května 1926, č. 77 Sb. z. a n.

Bezesmluvný stav s republ. Tureckou by bol Československu donesol velkú škodu, keďže náš zahr. obchod s touto zemou je silne aktívny ako to z následujúcich čísel vidíme:

1923 činil náš dovoz z Turecka 43 mil. Kč, náš vývoz činil v tom istom roku 91,7 mil. Kč, 1924 činil dovoz z Turecka k nám 30,8 mil. Kč, náš vývoz do Turecka 126,9 mil. Kč, 1925 dovoz do Československa 44 mil. Kč, náš vývoz 167 mil. Kč. Vidno tedy, že náš obchod s Tureckou republikou sa stále vyvinuje.

Hlavné články dovozu z Turecka do Československa činil 1924 tabák za 23,8 mil. Kč. Sahnacie kože za 1,7 mi1. Kč, sušené hrozne (hrozienky) za 1 1/2 mil. Kč. Mimo toho figy, trieslo, kautčuk, guttapercha, surová vlna, rostlinné oleje, ovocia, zelenina.

Náš vývoz do Tureckej republiky pozostavaI v roku 1924 z následovného tovaru:

Konfekčný tovar činil 21 1/2 mil. Kč, tovary bavlněné 12 1/2 mil. Kč, tovary vlnené 12 1/2 mil. Kč, sklenené 10 1/2 mil. Kč, tovary zo železa 7 1/2 mil. Kč, tovary lanové, konopné, jutové 7 1/2 mil. Kč, tovary hlinené a keramika 2 1/2 Kč, stroje mimo elektrotechnických 2 1/4, mil. Kč, zápalky 1 1/2 mil. Kč, mimo toho cukor, klobúky, obuv, rukavice porcellán atd.

Tým viac možno tento vládny návrh odporučať, poneváč táto prozatýmna úprava postavená je na zásadu najvyšších výhod.

Odbytný trh v Tureckej repubIike môže časom preto nadobudnúť väčšího významu pre našu Československú republiku, lebo svetová vojna vyburcovala východné národy z ich fatalismu. I tam rostú vyššou civilisaciou kultúrne potreby.

Mimo toho republika Turecká ako transitná zem dráhy do Bagdadu, do brány východu má pre nás i z tohoto ohľadu veľký význam.

Zahraničný výbor odporúča slavnému senátu schválenie tejto prozatýmnej úpravy obchodných stykov s republikou Tureckou a prijatie schvalovacieho usnesenia hor uvedeného.

V Prahe, dňa 25. júna 1926.

Dr Klouda v. r.,
místopředseda.

Stodola v. r.,
zpravodaj.

Výměnou not ze dne 6. srpna 1925 byla sjednána úmluva o prozatímní úpravě obchodních styků mezi rep. Československou a republikou Tureckou, jež byla u nás uvedena v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 19. srpna 1925, čís. 180 Sb. z. a n. - Turecká ministerská rada schválila sice tuto prozatímní úmluvu, avšak schválení tureckého N. Shromáždění dosaženo nebylo, neboť toto mezi tím dne 20. prosince 1925 zákonem určilo, že se všeobecně státům nesmluvním koeficienty celní zvyšují z 5 na 8. Toto zvýšení nebylo užito při zboží z oněch států, jichž definitivní obchodní smlouvy s Tureckem to vylučují, jakož i při zboží z oněch států, které mají s Tureckem prozatímní obchodní úmluvy, jichž trvání není delší 6 měsíců.

Jelikož obsah naší prozatímní úmluvy s Tureckem neodpovídal tomuto zákonu, hrozil dnem 20. února okamžitý bezesmluvní stav, bez ohledu na 3 měsíční výpovědní lhůtu smluvní. Tím by byly naše obchodní styky s Orientem značně poškozeny.

Ihned na to zahájeným jednáním a obchodní smlouvu trvalou a o úmluvu osidlovací podařilo se udržeti smluvní stav dle prozatímní obchodní smlouvy ze dne 6./8. 1925 až do dne 11./4. 1926, kdy bylo nutno na nátlak turecké vlády tuto úmluvu nahraditi novou, touto přiloženou, která odpovídá jednak zmíněnému tureckému zákonu, jinak má stejné znění se smlouvami, jež Turecko uzavřelo s řadou jiných států (Nizozemsko, Belgie, Dánsko, Egypt). Nynější prozatímní úprava našich obchodních styků s Tureckem zaručuje v oboru obchodních styků s naší strany Turecku zacházení dle zásady nejvyšších výhod, začež Turecko nám zaručuje, že bude nakládati s naším zbožím tak, jako nakládá se zbožím přicházejícím z území signatárních mocností obchodní úmluvy uzavřené v Lausane dne 24. července 1923, což ale prakticky znamená zásadu nejvyšších výhod, takže tato nová úmluva na dosavadním věcném stavu smluvním ničeho nemění.

Připojuji několik dat, abych znázornil rozsah našich obchodních styků s Tureckem alespoň v hrubých obrysech, a to za rok 1925 činil náš vývoz do Turecka zboží v ceně 167,149.694 Kč, dovoz k nám z Turecka 43,894.668 Kč a za rok 1924 s podrobnostmi:

Vývoz do Turecka od nás v celku 15,765.352 kg (kusů 2,707.763) v ceně 126,865.479 Kč.

Cukr rafinovaný 93.788 q v ceně 37,495.976 Kč; bavlněné zboží: 393.471 q v ceně 16,226.893 Kč; lněné zboží 741.865 q v ceně 7,438.658 Kč; vlněné zboží 174.360 q v ceně 12,434.608 Kč; plstěné zboží, fezy 2,705.050 kusů v ceně 20,925.790 Kč; železo a železné zboží 1,184.658 v ceně 7,497.186 Kč.

Dovoz z Turecka k nám 1,328.817 kg (kusů) v ceně 30,778.757 Kč.

Tabák 735.969 kg v ceně 23,852.984 Kč; lískové ořechy 169.544 kg v ceně 2,577.939 Kč; kůže jehněčí 78.093 kg v ceně 1,693.758 Kč; hrozinky 188.652 kg v ceně 1,532.606 Kč.

Jak jest z těchto dat vidno, byla naše obchodní bilance s Tureckem v r. 1924 aktivní ca. 96 mil. Kč a za r. 1925 aktivní 123 mil. Kč, a tudíž úprava našich obchodních styků s touto zemí velmi potřebna.

Výbor národohospodářský navrhuje:

Slavný senáte, račiž se usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé projevuje souhlas s prozatímní úpravou obchodních styků mezi republikou Československou a Tureckou, sjednanou v Angoře dne 11. dubna 1926 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 21. května 1926, č. 77 Sb. z. a n.

V Praze, dne 25. června 1926.

Jan Kotrba v. r.,
místopředseda.

Jan Miller v. r.,
zpravodaj.