Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.

II. volební období.

2. zasedání.

Tisk 183.

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s obchodní úmluvou mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsanou ve Varšavě dne 23. dubna 1925, s dodatkovým protokolem, podepsaným v Praze dne 3. července 1925, s II. dodatkovým protokolem, podepsaným v Praze dne 21. dubna 1926 a s prohlášeními ze dne 21. dubna 1926 o vázání některých celních sazeb.

O definitivní úpravu obchodně-politického poměru mezi republikou Československou a Polskou jedná se již po více roků. Teprve podle Prozatímní úpravy obchodních styků ze dne 7. dubna 1925 pro dovoz a vývoz zboží přiznaly si oba státy zacházení podle zásady o nejvyšších výhodách a toto provisorium trvá dosud.

Naše obchodní bilance s Polskem byly až do roku 1922 aktivní, a to r. 1921 obnosem 1.040 mil. Kč, avšak od roku 1923 jest náš vývoz pasivním a pasivní bilance stále stoupá. Během čtyř měsíců počátkem tohoto roku přivezeno bylo k nám z Polska zboží v ceně přes 400 milionů Kč a my jsme vyvezli do Polska pouze za 78 mil. Kč. V měsíci květnu t. r. dovezlo se k nám z Polska za 85 mil. Kč zboží a vyvezlo tam od nás toliko za 25 mil. Kč. Hlavně dováží se k nám z Polska nafta, uhlí, dobytek, obilí, zinek, avšak též textilní zboží. Od nás vyváží se do Polska větší množství různého zboží, avšak žádné v takovém kvantě, v jakém se dováží zboží z Polska k nám. Hlavně jsou to textilie, kůže, kožené, hliněné a železné zboží, papír, stroje a jiné.

Obchodní bilance naše ve styku s Polskem zhoršila se připojením na přírodniny i průmysl bohatého Horního Slezska k Polsku, urychleným uplatňováním hospodářské soběstačnosti Polska v zájmu sanace polské marky, poklesem kupní schopnosti Polska, poklesem polské marky, jež usnadňuje vývoz, též bezesmluvním stavem, ve kterém nám byla stížena konkurence na obchodním trhu s jinými státy a konečně důsledkem celního konfliktu s Německem, jenž měl v zápětí značné zvýšení celních sazeb na cizí zboží v Polsku a postihlo značně též náš průmysl.

V obou státech jevily se však stále nejlepší snahy odstraniti různé překážky, jež ztěžovaly vzájemné obchodní styky a jich výsledkem byla po víceletém obtížném jednání, když zlepšil se podstatně též politický poměr, základní úmluva ze dne 23. dubna 1925, jež upravuje všechny otázky, které se normálními obchodními smlouvami regulují. Nad to obsahuje celně-tarifní část, ve které si obě strany přiznávají pro zboží ve vzájemném styku důležité celně-tarifní slevy. Úmluva týká se též opatření proti nekalé soutěži, stanoví svobodu transitu, paritu dopravy osob i zboží.

K obchodní úmluvě jest připojena a tvoří s ní integrující součást veterinární úmluva s příslušným závěrečným protokolem.

S obchodní úmluvou souvisí dále nerozlučně pozdější dodatky k ní a sice: Dodatkový protokol ze dne 3. července 1925, II. dodatkový protokol ze dne 21. dubna 1926, oboustranná prohlášení ze dne 21. dubna 1926 o vázání některých celních sazeb polského a některých celních sazeb československého celního sazebníku. Republika Polska váže nám svoje základní cla pro 135 hlavních vývozních druhů československého zboží a umožňuje tím našim vývozcům pevnou kalkulační basi.

V připojených protokolech dostalo se československému zboží, postiženému hlavně zvýšením polských celních sazeb ze dne 19. května 1925 a 1. ledna 1926 - nových celních slev.

Touto obchodní úmluvou i když zjevně ihned mnoho nezískáváme dán jest základ k zlepšení obchodně-politických styků mezi státem naším a Polskem, dřívější nejistota politická a hospodářská přestává a náš politický přátelský poměr k polské republice může se ještě více utužiti hospodářsky.

Zahraniční výbor projednav obchodní úmluvu i s dodatky v přesvědčení, že přinese oběma státům žádoucí užitek, navrhuje senátu N. S., aby obchodní úmluvu mezi republikou Československou a republikou Polskou tisk senátu 166 schválil.

V Praze, dne 25. června 1926.

Dr Klouda v. r.,
místopředseda.

Jos. Lukeš v. r.,
zpravodaj.

Jelikož naše obchodní bilance s republikou Polskou se v posledních letech stále horšila - neboť byla r. 1921 1.040,3 miliony korun aktivní, r. 1924 však již 170,8 miliony korun pasivní, bylo nutně zapotřebí navázati s Polskem jednání o obchodní smlouvu, která má přivoditi zlepšení našeho vývozu do Polska, zlepšení naší obchodní bilance, úpravu vzájemných styků příslušníku a právnických osob obou republik, a záruku, že příslušníci Československa v Polsku a naopak příslušníci Polska v Československu nebudou daněmi a dávkami více zatíženi než příslušníci domácí.

Číslice snížení celních sazeb, jež si obě strany navzájem povolují, jsou ve smlouvě v procentech celních sazebníků uvedeny. Vzhledem k tomu, že do Československa dováží se z Polska hlavně dobytek a výrobky zvířecí, jest smlouvě připojená Veterinární úmluva důležitou částí smlouvy. Tato Veterinární smlouva obsahuje ustanovení, že dovoz zvířat, zvířecích výrobků a surovin může býti obmezen na určitá vstupní místa pohraniční a podroben v nich zvěrolékařské kontrole státem, do něhož se dováží. Mimo to může býti žádáno osvědčení původu a zdravotní vysvědčení vydané úředním zvěrolékařem o tom, že 40 dní před tím nepanovala v místě ani v okruhu 20 km žádná nakažlivá nemoc. Dále pak obsahuje smlouva podrobná ustanovení o provádění předpisů zdravotních a dává možnost obmezení nebo zákazu dovozu zvířat, surovin i předmětů v případu, že se vyskytne nakažlivá nemoc ve státu vývozním.

Smlouva tato je závaznou po dobu jednoho roku ode dne, kdy nabude platnosti a může býti po uplynutí této lhůty vypověděna, ve kterémž případě pozbude smlouva platnosti po uplynutí tří měsíců ode dne výpovědi.

Výbor národohospodářský navrhuje, aby senát schválil tuto obchodní úmluvu a přijal schvalovací usnesení ve znění shora navrženém.

V Praze, dne 25. června 1926.

H. Sáblík v. r.,
předseda.

Dr Rozkošný v. r.,
zpravodaj.