Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.

II. volební období.

2. zasedání.

Tisk 199.

Daně neznamenají pro stát jenom pramen příjmů, sloužících k úhradě výdajů státních, nýbrž daněmi lze i regulovati hospodářství veřejné i soukromé.

Tato funkce daní vyžaduje, aby daně nebyly petrifikovány, nýbrž měněny dle potřeby a přizpůsobovány poměrům.

Daň z uhlí, jež zařazena jest v rozpočtu pro r. 1926 mezi daněmi spotřebními a má vynésti státu ročních 300,000.000 Kč, jest jednou z nejvýznamnějších příjmových položek státního finančního hospodářství (sedmá co do výše výnosu).

Ovšem na druhé straně tato daň tíží obyvatelstvo jako daň, jež se přesunuje na spotřebitele, jež zdražuje výrobek, tím snižuje konkurenční schopnost našeho průmyslu oproti cizině a v dalším důsledku nepříznivě působí na zaměstnanost dělnictva průmyslového. Zajisté nelze státu v nynější době postrádati zcela tohoto vydatného pramene příjmu.

Avšak tam, kde daň z uhlí stává se již velmi tíživou a hospodářsky škodlivou, nutno břemeno odlehčiti a znovu upraviti daň tuto.

Dle osnovy zákona, jak jej přijala poslanecká sněmovna, stanoví se na koks, použitý na výrobu surového železa ve vysokých pecích v tuzemsku, pevná daňová sazba 50 hal. z 1 q koksu (čl. I).

Dále neodvádí se daň uhelná z uhlí tuzemského původu, vyváženého přímo z dolu nebo výrobny (koksárny, briketárny a pod.) do ciziny, při čemž však vláda současně se zmocňuje, aby se zřetelem na vývoj poměrů na uhelném trhu toto osvobození odvolala (čl. IV.).

Též osvobození nebo vrácení daně uhelné výrobcům zboží, vyváženého do ciziny - jež ministr financí jest zmocněn povoliti - vázáno jest jednodušším předpokladem, že jde o zboží, při jehož výrobě tvoří daň z uhlí takovou složku, že jest tím ohrožena soutěživost při vývozu (čl. V.).

Dále stanoveny blíže podmínky placení daně z uhlí při zhodnocování uhlí (čl. III). Vzhledem na doplnění čl. IV. stala se úprava textu § 3, odst. 3. zák. č. 1/1924 (čl. II).

Změny uvedené na dani z uhlí staly se proto, aby náš uhelný a železářský průmysl

si zachoval svou konkurenční schopnost na trhu zahraničním, tím udržel si své zahraniční odbytiště, dále, aby podepřená byla i další tuzemská průmyslová odvětví, u nichž daň z uhlí tvoří při výrobě zboží takovou složku, že jest tím ohrožena soutěživost při vývozu zboží, hlavně však, aby odvrácena byla nezaměstnanost dělnictva pracujícího v různých průmyslových odborech.

Zajisté lze pak též očekávati vzpružení obchodní bilance.

Úprava navrhovaná znamená takto sice roční snížení asi o 60,000.000 Kč na dani z uhlí, kterýžto úbytek však zajisté bude hojně vyvážen důsledky ustanovení zákona, jež směřují zejména ve prospěch lepší zaměstnanosti průmyslového dělnictva, jakož i ve prospěch větší výroby našeho uhelného a železářského průmyslu.

Navrhuje proto rozpočtový výbor senátu, aby schválil osnovu zákona ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou, jak jest obsažena v tisku č. 175 sen.

V Praze, dne 26. června 1926.

Dr J. Karas v. r.,
místopředseda.

Dr Adolf Procházka v. r.,
zpravodaj.