Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.

II. volební období.

2. zasedání.

Tisk 208.

Podepsaní navrhují:

Národní shromáždění račiž se usnésti na tomto zákoně:

ze dne................

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Ustanovení článku I. císařského nařízení ze dne 16. března 1917, čís. 124 ř. z., jakož i nařízení ze dne 25. prosince 1917, čís. 516 ř. z., se zrušují a obnovuje se platnost ustanovení zákonů ze dne 12. července 1896, čís. 118 ř. z. a ze dne 19. července 1902, ř. z. čís. 1. ex 1903 o odpisu daně pozemkové pro poškození naturálního výnosu živelními pohromami, pak čl. I. zákona ze dne 3. října 1891, ř. z. čís. 150 a zákona ze dne 26. června 1894, ř. z. čís. 139.

§ 2.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedením jeho pověřují se ministři financí a zemědělství.

Císařským nařízením ze dne 16. března 1917, č. 124 ř. z., a sice čl. I. tohoto nařízení a nařízením ze dne 25. prosince 1917, čís. 516 ř. z., byla možnost docíliti slevy při živelních pohromách značně omezena oproti ustanovením dříve platným.

Zkušenosti, které se objevily pří praktikování shora citovaného říšského nařízení ukazují k tomu, že není dále udržitelné, neboť dosah prakse dle něho zavedené je pro postižené živelní pohromou opravdu tragický.

Důsledky tohoto císařského nařízení postihují zvláště kraje, které trpí téměř každoročně živelními pohromami, takže se jedná opravdu o chudáky, kteří bez jakékoliv své viny přicházejí o ovoce své těžké celoroční práce a ještě mají platiti daně ze svého hospodářství, které jim fakticky žádného výnosu nedalo, nýbrž byli naopak nuceni za vypůjčené peníze zakoupiti obilí pro osev a vlastní potřebu.

Pochopitelno, že tato situace nejtížeji pociťována jest v horských okresech výše položených, kde hospodáři jsou zpravidla finančně slabými a kde každá živelní pohroma, třeba jen částečná, vrhá hospodařící do značných svízelů.

Podepsaní uvádějí příkladmo jen toto: V chudém horském okrese Nepomuckém byl větší počet obcí postižen v roce 1921 krupobitím, jež zničilo naprosto vše: v roce 1922 bylo trvalé sucho, takže v těch samých obcích byla úroda opět zničena. V roce 1923 před samými žněmi úroda zase zničena krupobitím: letošního roku pak bylo nutno zaorati přes polovinu ozimého žita, jež bylo vyleželé ohromnými spoustami sněhu, ležícího dlouhou zimu.

Tedy čtyři roky za sebou jest v tomto případě postižen zemědělec živelní pohromou, nemohl se a nedovolal odpisu daně pozemkové, ačkoliv žádného výnosu z pozemků svých neměl a nucen jest přímo prabídně živořiti. Rovněž tak na Sušicku stíháni jsou zemědělci živelní pohromou téměř každoročně.

Podobně tak po čtyři roky postižen jest okres novopacký každoročně nějakou živelní pohromou, která má za následek zničení větší části úrody; stejně tak postižena jest celá řada krajů jiných.

Byrokratický postup nynější o žádostech za odpis daně pozemkové má za následek, že zpravidla neodepíše se nic, nebo poskytnou se odpisy tak nepatrné, že nekryjí ani výlohy s tím spojené.

Každá živelní pohroma znamená pro zemědělce zdržení hospodářského rozvoje na několik let. Uváží-li se, že těm zemědělcům, kteří do podniku každoročně vkládají peníze za hnojivo, osivo, mzdu čeledi, kováři atd. a nyní snad po několik již let za svoji těžkou práci nedostanou nejen žádný zisk, ale ani peníz do podniku, hotově vložený, předpisuje ještě daň pozemková, pak musí býti každému spravedlivému a nepředpojatému jasno, že tento stav je neudržitelný, zvláště za dnešních kritických poměrů v zemědělství.

Lid, který pozoruje státní vydání na sociální opatření, a kterému se odpírají odpisy daní přes to, že nalézá se v bídě, která bije do očí, upadá ze zoufalství do bezmocnosti, ztrácí důvěru ke státu, poněvadž pokládá za nemorální, má-li platiti dlaň z výnosu, o nějž následkem živelní pohromy přišel, vidí-li, že za podobné situace žádnému jinému stavu ve státě není takto příkře měřeno.

Vzhledem k tomu, že osud postižených živelními pohromami jest ve svých důsledcích stejný, jako nezaměstnanost pro dělníka, budiž finanční naklad vzniklý odpisy letošního roku hrazen úvěrovými operacemi, podobně jako náklad na podporu v nezaměstnání, nebude-li snad lze částku tuto hraditi jinak přebytky v rozpočtu pro další léta budiž pak při sdělávání rozpočtu na odpisy přiměřenou položkou pamatováno.

Po stránce formální budiž návrh tento přikázán výboru iniciativnímu a pak národohospodářskému.

V Praze, dne 1. července 1926.

Sáblík, Hrubý, Pivko, Stodola, Roháček, Sechtr, Prošek, Donát, Vraný, Križko, Sehnal, dr Havelka, Kroiher, Šimonek.