Oddíl III.

TRVÁNÍ PŮVODSKÉHO PRÁVA.

§ 138.

Díla s pravým jménem.

(1) Původské právo k dílům literárním a uměleckým (hudebním a výtvarným) zaniká zpravidla, padesát let po smrti původcově; u díla vytvořeného společně několika osobami (§ 10) zaniká padesát let po smrti spolupůvodce, který ostatní přežil (§ 43). Zanikne-li právo některého spolupůvodce nebo toho, na něhož jeho právo přešlo (§ 10, odstavec 3.), dříve, přirůstá jeho podíl ostatním spolupůvodcům anebo jejich právním nástupcům.

(2) U pozůstalých děl, která vyšla (§ 8, odstavec 2.) v posledních deseti letech ochranné doby, zaniká původské právo deset let po vyjití.

§ 139.

Díla bez pravého jména.

(1) Původské právo k dílům literárním a uměleckým (hudebním a výtvarným), při nichž není udáno pravé jméno (§§ 12 a 13), zaniká padesát let po vyjití.

(2) Původce nebo, neprojevil-li původce jiné vůle, jeho dědic a s jejich přivolením také jiný právní nástupce jest však oprávněn přihlásiti v této lhůtě pravé jméno původcovo k zápisu do veřejného původského rejstříku. Rejstřík vede úřad, který určen bude nařízením. Přihláška k zápisu působí, že se počítá ochranná doba podle § 38 stejně, jako kdyby dílo bylo vyšlo pod pravým jménem.

(3) Při zápisu se nezkoumá ani oprávnění přihlašujícího ani správnost přihlášených skutečností. Přihlašující zapraví zaň poplatek. Podrobnosti upraví nařízení.

§ 40.

Díla souborná.

U děl souborných (§ 11) posuzuje se ochranná doba pro právo pořadatelovo a každého spolupracovníka samostatně podle ustanovení §§ 38 a 39.

§ 41.

Díla fotografická.

Původské právo k fotografickým dílům zaniká deset let po vydání. Nebylo-li dílo vydáno do původcovy smrti, zaniká původské právo deset let po jeho smrti.

§ 42.

Díla vycházející v oddílech.

(1) Vychází-li dílo v oddílech (postupných svazcích, sešitech anebo listech) obsahu uzavřeného, počítá se ochranná doba u každého takového oddílu zvláště jako u díla samostatného.

(2) Při oddílech obsahu neuzavřeného počítá se ochranná doba od vydání posledního takového oddílu. Prošla-li však mezi vydáním jednotlivých takových oddílů doba delší tří let, považují se oddíly vydané jednak před uplynutím této lhůty, jednak po jejím uplynutí pro počítání ochranné doby za díla samostatná.

§ 43.

Počítání lhůt.

Ochranné a vyhrazené lhůty, zejména v §u 38 a následujících stanovené, počítají se od počátku kalendářního roku následujícího po události rozhodné pro počátek lhůty.

Oddíl IV.

OCHRANA PŮVODSKÉHO PRÁVA.

§ 144.

Zásah do původského práva.

Kdo, nejsa k tomu oprávněn, naloží dílem způsobem, který tento zákon vyhrazuje původci, zasahuje do jeho práva a je za to odpovědný jak podle platných ustanovení obecných, tak i podle zvláštních předpisů tohoto zákona.

§ 45.

Přečin zásahu do původského práva.

(1) Kdo poruší původské právo vědomým zásahem (§ 44), trestá se za přečin vězením od čtrnácti dnů do šesti měsíců nebo peněžitým trestem od dvou set Kč do padesáti tisíc Kč aneb obojím tímto trestem.

(2) Pokus je trestný.

§ 46.

Jiné přečiny.

(1) Za přečin se trestá vězením od čtrnácti dnů do šesti měsíců nebo peněžitým trestem od dvou set Kč do padesáti tisíc Kč aneb obojím tímto trestem, kdo v úmyslu klamati:

1. opatří cizí dílo vlastním anebo jiným nepravým jménem anebo vlastní dílo jménem někoho jiného nebo napodobeninu díla výtvarného umění jménem anebo značkou původce původního díla, aby je uvedl v oběh;

2. uvede v oběh dílo opatřené nepravým jménem anebo značkou (č. 1);

3. dá bez závažných důvodů věcných dílu označení, zejména titul, nebo vnější úpravu jiného díla způsobem, že to může při průměrné pozornosti vésti k omylům o totožnosti obou děl, aby takové dílo uvedl v oběh;

4. učiní nepravdivou přihlášku do původského rejstříku.

(2) Pokus je trestný.

§ 47.

Přestupky.

Za přestupek trestá se peněžitým trestem od padesáti Kč do deseti tisíc Kč anebo vězením od tří dnů do jednoho měsíce:

1. kdo proti povinnosti uložené ustanoveními tohoto zákona opomine uvésti původce neb užitý pramen;

2. kdo opatří napodobeninu díla výtvarného umění jménem anebo jiným označením původce díla původního způsobem vzbuzujícím zdání, že jde o dílo původní;

3. kdo naloží podobiznou proti výslovnému zákazu osob oprávněných podle §u 34, odstavce 1.;

4. kdo dále užívá titulu nebo jiného označení nebo vnější úpravy jiného díla, ač mu to bylo soudem zapověděno (§ 60);

5. kdo, nejsa k tomu oprávněn, uveřejní sebrané zprávy a zápisky určené pro listy.(noviny nebo časopisy) (§ 25).

§ 48.

Náhradní trest.

Doba náhradního trestu za nedobytný trest peněžitý budiž stanovena podle zavinění a nesmí převyšovati dohromady s hlavním trestem meze zákonné sazby.

§ 49.

Příslušnost.

(1) Konati trestní řízení o trestných činech uvedených v tomto zákoně přísluší obecným trestním soudům i v tom případě, byla-li obviněna osoba vojenská.

(2) Konati trestní řízení o přestupcích uvedených v § 47 náleží okresnímu soudu v sídle sborového soudu první stolice.

§ 50.

Obžaloba.

Trestné činy uvedené v §§ 45 a 47 stíhají se toliko na soukromou obžalobu. Stíhání jest vyloučeno, jestliže oprávněný k činu svolil anebo jej prominul anebo nepodal návrhu na stíhání do dvou měsíců ode dne, kdy se dověděl o trestném činu a o tom, kdo jej spáchal.

§ 51.

Promlčení.

Přečiny trestné podle tohoto zákona promlčují se uplynutím dvou let a přestupky uplynutím šesti měsíců od ukončení trestné činnosti, a to i když nejsou splněny ostatní podmínky promlčení stanovené obecnými trestními zákony. Promlčení se počíná teprve uvedením díla, v oběh, směřovala-li trestná činnost k tomuto účelu. O přerušení a stavení promlčení platí obecná ustanovení.

§ 52.

Propadnutí bezprávných rozmnoženin a pomůcek.

(1) Soud, odsuzuje pro přečin §u 45, vysloví na žalobcův návrh, že propadají bezprávně pořízené rozmnoženiny a napodobeniny, určené k odbytu nebo veřejnému užívání, nechť jsou u kohokoliv. Dále vysloví, že budou učiněna neupotřebitelnými zařízení rozmnožovací (tisková sazba, otisky, odlitky, desky, kameny, formy) určené výlučně k bezprávnému rozmnožování nebo napodobení. Bylo-li dílo bezprávně provozováno, může býti vysloveno, že propadají rukopisy, textové knížky, partitury, rozepsané hlasy a úlohy.

(2) Totéž vysloví soud na žalobcův návrh, odsoudí-li někoho pro přestupek §u 47, č. 4. Odsuzuje-li pro přečin podle §u 46, učiní tak i bez návrhu.

(3) Je-li toliko část díla bezprávnou rozmnoženinou nebo napodobeninou, omezí soud, pokud možno, tato opatření na tuto část.

(4) Opatření uvedená v odstavci prvním může soud naříditi, i když předměty, o které jde, pocházejí ze státu, v němž není původní dílo chráněno vůbec anebo již tou dobou nebo proti způsobu, kterým bylo zasaženo do původského práva.

§ 53.

Zničení.

(1) Soud může na žalobcův návrh, vyslechnuv zúčastněné osoby, zejména vlastníka, naříditi zničení předmětů, které byly pravoplatně prohlášeny za propadlé; v případě §u 46 může to soud učiniti i bez návrhu.

(2) Místo zničení povolí soud, aby propadlé předměty byly učiněny neupotřebitelnými jiným způsobem, je-li to možno a bude-li dána na útraty toho přiměřená záloha.

(3) Také může soud poškozenému na jeho žádost přiznati právo, aby převzal zcela nebo z části předměty a zařízení, o než jde, za přiměřenou náhradu, nejsou-li tím dotčena práva jiných osob.

§ 54.

Výjimka k §§ 52 a 53.

Ustanovení §§ 52 a 53 nevztahují se na stavebně provedené nebo prováděné napodobeniny děl umění stavitelského a zahradní architektury.

§ 55.

Uveřejnění rozsudku.

(1) Poškozenému budiž na jeho návrh, byl-li obviněný uznán vinným přečinem podle §u 45, přiznáno právo uveřejniti na útraty odsouzeného rozsudek, podle okolností i s důvody nebo jejich podstatným obsahem. Způsob uveřejnění a lhůtu, do které se má státi, ustanoví soud v rozsudku přihlížeje k návrhům poškozeného.

(2) Odsuzuje-li soud pro přečin podle §u 46, může naříditi uveřejnění rozsudku na útraty odsouzeného i bez návrhu.

§ 56.

Zatímní opatření.

(1) Zároveň s trestním oznámením pro přečin podle §u 45 nebo §u 46 a až do vynesení pravoplatného rozsudku může poškozený žádati, aby byly věci uvedené v §u 52 zabaveny a učiněna opatření potřebná k tomu, aby bylo zamezeno dokonati neb opětovati čin. V případě §u 46, čís. 3., může žádati, aby bylo zapověděno užívati dále klamavého označení neb úpravy.

(2) O žádosti rozhodne trestní soud ihned vyslechna prve obviněného. Žádané opatření může však učiniti závislým na složení jistoty; to musí učiniti, povolí-li žádané opatření pro nebezpečí v prodlení nevyslechna obviněného.

(3) Povolená a vykonaná opatření trvají až do pravoplatného rozsudku ve věci samé a, byl-li obžalovaný pravoplatně odsouzen, až do výkonu rozsudku. Soud může je však zrušiti neb omeziti, dá-li obžalovaný dříve přiměřenou jistotu.

(4) Proti rozhodnutím uvedený odstavci prvním až třetím lze podati do tří dnů od doručení stížnost na sborový soud druhé stolice. Tato stížnost nemá však -odkladného účinku.

§ 57.

Právo na náhradu.

(1) Kdo zasáhne do původského práva, je povinen, učinil-li tak svou vinou, nahraditi oprávněnému škodu tím způsobenou, jakož i ušlý zisk. Také může soud oprávněnému k jeho žádosti podle svého volného uvážení přiznati přiměřené odškodné za utrpěné příkoří nebo jiné osobní újmy. V případě §u 30 nastupuje za ně provozovací honorář.

(2) Právo na náhradu podle odstavce prvního se promlčuje ve třech letech ode dne, kdy poškozený zvěděl o způsobené škodě a o škůdci a, nenabyl-li vědomosti o škodě neb o škůdci, ve třiceti letech od zásahu.

§ 58.

Žaloba u civilního soudu.

(1) Oprávněný může se domáhati žalobou u civilního soudu toho, aby bylo uznáno, že mu přísluší původské právo k dílu a aby bylo zapověděno, je dále porušovati. Také může žádati na žalovaném, aby mu vydal obohacení, třeba by ho nepostihovalo zavinění. Nárok z obohacení promlčuje se ve třiceti letech. V případě §u 30 nastupuje na místo tohoto nároku provozovací honorář.

(2) Ustanovení §§ 52 a 53 platí i zde.

(3) Oprávněný může také žádati, aby mu soud povolil opatření uvedená v §u 56, odstavci 1. Ustanovení exekučních zákonů o zatímních opatřeních zůstávají nedotčena.

§ 59.

Objektivní řízení.

(1) Trestní soud povolí na návrh oprávněného opatření podle §§ 52 a 53, i když se nestíhá určitá osoba pro přečin §u 45, stal-li se zásah do původského práva (§ 44).

(2) O návrhu rozhodne sborový soud první stolice, který by byl příslušný k trestnímu řízení proti určité osobě, a to rozsudkem po veřejném líčení užívaje přiměřeně ustanovení o hlavním přelíčení. Je-li toho třeba, může býti dříve konáno šetření.

(3) K líčení buďtež obeslány všecky osoby, které by mohly býti stížený žádaným opatřením, pokud jsou soudu známy. Tyto osoby mají práva příslušející obviněnému a mohou se dáti zastupovati obhájcem ve věcech trestních.

(4) Rozhodnutí lze bráti v odpor odvoláním.

(5) Ustanovení §u 55 o uveřejnění rozsudku a §u 56 o zatímních opatřeních budiž přiměřeně užito také zde.

(6) Náklady tohoto řízení, pokud je zakládá stát, nese žadatel. Soud může mu uložiti, aby složil přiměřenou zálohu do určité lhůty nebo ji zvýšil, jinak že by se mělo za to, že upouští od svého návrhu. Ostatně hradí každá strana své útraty.

(7) Těchto ustanovení jest přiměřeně užíti také, jde-li o přečin podle §u 46.

(8) Řízení podle ustanovení tohoto paragrafu nelze ani zavésti ani v něm pokračovati, pokud pro skutečnosti, o které jde, se koná řízení trestní proti určité osobě nebo se vede spor civilní.

§ 60.

Zákaz klamavého označení.

(1) Dá-li někdo bez závažných důvodů věcných dílu označení, zejména titul, anebo vnější úpravu jiného díla způsobem, že to může při průměrné pozornosti vésti k omylům o totožnosti obou děl, může osoba činem dotčená domáhati se toho, aby bylo zapověděno užívati dále klamavého označení neb úpravy a aby byla nahrazena škoda zaviněním způsobená. Podle okolností nařídí soud, aby byla učiněna na díle opatření omylu bránící.

(2) Oprávněný může tyto nároky uplatňovati buď žalobou u soudu civilního nebo připojením k trestnímu řízení (§ 46, č. 3). Může je však uplatňovati také samostatně; v tomto případě jest přiměřeně užíti ustanovení §u 59.

(3) O promlčení nároku na náhradu škody platí ustanovení §u 57, odstavce 2.

§ 61.

Díla nechráněná původským právem.

Ustanovení §ů 46, č. 1 až 3, 47, č. 2 až 5 a 60 vztahují se také na taková díla literární, umělecká nebo fotografická, která nepožívají ochrany původského práva.

§ 62.

Znalecké sbory.

(1) Vláda zřídí znalecké sbory, které jsou povinny podávati na požádání soudů znalecké posudky ve věcech původského práva.

(2) Jejich sestavení a jednací řád upraví nařízení.

Oddíl V.

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ.

§ 63.

Užívání tisku.

Tímto zákonem nejsou dotčeny dosavadní obecné zákony a nařízení, jimiž jest upraveno užívání tisku a které se týkají tiskových výrobků, jakož i veřejného provozování, vystavování a nabízení děl na prodej.

§ 64.

Starší díla.

(1) Ustanovení tohoto zákona platí také o dílech, která byla vydána dříve, než nabyl zákon účinnosti. Mělo-li se podle ustanovení zákona ze dne 26. prosince 1895, č. 197 ř. z., o právu původském nebo zák. čl. XVI. z r. 1884 za to, že dílo vyšlo nebo že bylo vydáno v tomto území, jest i na dále chráněno podle tohoto zákona, třeba by se podle něho nemělo již za to, že bylo v tuzemsku vydáno.

(2) Delší lhůty pro ochranu podle staršího práva zůstanou platnými pro díla vyšlá za jeho působnosti.

(3) Pro fotografická díla chráněná do dne účinnosti tohoto zákona podle §u 70 zák. čl. XVI. z r. 1884 platí lhůta tam stanovená.

§ 65.

(1) Vyšel-li již před účinností tohoto zákona po právu zcela nebo částečně překlad nebo jiné zpracování díla nebo sbírka pořízená z děl několika původců k účelům školním, zůstávají oprávnění překladatele, zpracovatele a vydavatele sbírky k rozmnožování, odbytu a veřejnému provozování nedotčena.

(2) Pokud bylo dosud dovoleno rozmnožovati nebo napodobiti díla, kdežto podle tohoto zákona to není přípustno, smějí tisk a jiné rozmnoženiny nebo napodobeniny, při vyhlášení zákona začaté, býti dokončeny a rozmnoženiny nebo napodobeniny takto zhotovené uveřejněny a rozšiřovány.

(3) Rozmnoženiny a napodobeniny, které tu byly v čase, kdy zákon nabyl účinnosti a které zhotoviti nebylo dosud zapověděno, mohou býti dále rozšiřovány a ku prodeji nabízeny, stejně jako smí býti dále užíváno nástrojů a zařízení k mechanickému přednesu a kinematografických děl a filmů již zhotovených.

(3) Pomůcek (otisků, odlitků, desek, kamenů, forem) určených výhradně k rozmnožování nebo napodobení děl chráněných podle tohoto zákona, které tu jsou v témž čase a které zhotoviti nebylo dosud zapověděno, může býti užíváno k tomuto účelu ještě po čtyři léta od účinnosti zákona a mohou jimi zhotovené rozmnoženiny a napodobeniny nadále býti rozšiřovány.

(4) Rozšiřovati však rozmnoženiny a napodobeniny podle odstavce třetího a užívati nástrojů, filmů a pomůcek podle odstavce třetího a čtvrtého jest dovoleno jen tenkráte, budou-li tyto předměty na žádost, podanou do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona účastníkem, sepsány a opatřeny zvláštním razítkem politického úřadu první stolice místa, kde jsou. Podrobnější ustanovení budou vydána nařízením.

§ 66.

Oprávnění původská.

Bylo-li před účinností tohoto zákona zcela nebo částečně přenecháno jinému právo původské nebo jeho výkon, nejsou tím v pochybnosti přenesena také oprávnění tímto zákonem původci nově přiznaná.

§ 67.

Zpětná působnost ustanovení trestně právních a procesních.

(1) Ustanovení o trestání činů trestných podle tohoto zákona jest užíti také na činy spáchané před jeho účinností, není-li dosavadní právo pro viníka příznivější. Pokud však jde o lhůty ke stíhání a uplatnění nároků z porušení původského práva, platí dosavadní delší lhůty.

(2) Ustanovení tohoto zákona o příslušnosti a řízení platí také pro porušení původského práva spáchaná před účinností tohoto zákona, bylo-li řízení zahájeno teprve po jeho účinnosti.

§ 68.

Starší smlouvy.

(1) Bylo-li podle smlouvy ujednané přede dnem 1. srpna 1923 převedeno původské právo nebo jeho výkon bezplatně nebo za odměnu nepřiměřeně nízkou, může původce (zadavatel) za další výkon tohoto práva (nové vydám, provozování a podobně) požadovati odměnu přiměřeně zvýšenou, pokud to jest změněnými poměry odůvodněno.

(2) Tím doplňuje se ustanovení § 42, odstavce 2. zákona o nakladatelské smlouvě č. 106 Sb. z. a n. 1923.

§ 69.

Účinnost zákona.

Zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení. Tím dnem pozbudou platnosti zákon ze dne 26. prosince 1895, č. 197 ř. z. a ze dne 26. února 1907, č. 58 ř. z. a zák. čl. XVI. z r. 1884.

§ 70.

Provedení.

Provésti zákon náleží ministrům spravedlnosti, vnitra, školství a národní osvěty, pokud třeba, v dohodě se zúčastněnými ministry.

J. Malypetr v. r.,

předseda.

Dr. Říha v. r.,	J. Dubický v. r.,
sněm. tajemník.	zapisovatel.