Již po několikráte objevila se ve vládním prohlášení jako současí pracovního programu vlády a sborů zákonodárných otázka novelisace zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců. Tím vláda sama jednou uznala nutnost zdokonalení tohoto pojištění, po čemž také již několik let volá soukromé úřednictvo.

Poslední novelisace zákona z r. 1920 byla prováděna ještě v době neustálených hospodářských poměrů a byla proto přímo označena jako přechod mezi stavem předválečným a, příští úpravou definitivní; byla tedy jakýmsi opatřením z nouze.

Tento provisorní stav trvá dosud. Trpí tím v prvé řadě pojištěnci, jejichž nárok pojištění vyplývající jsou velmi nedostatečné. Maximální výše pensijních důchodů po 480 měsících zaplacených příspěvků může činiti včetně drahotních přídavků částku Kč 7.200 ročně. Tuto částku dosáhne však jen malá část pojištěnců.

Je jisto, že tento stav nemůže dlouho trvati a je volání pojištěnců po zdokonalení jeho pojištění jedním z prvních úkolů vlády a zákonodárných sborů. Na novelisaci zákona pracuje komise, jmenovaná ministerstvem sociální péče v roce 1923, její práce však nejsou dosud skončeny. Navrhujeme proto:

Aby vláda ihned zjistila, proč nemohla tato komise svoje práce dosud dokončiti a aby překážky její činnosti, pokud se zjistí, byly ihned odstraněny.

Navrhujeme dále, aby návrh zákona po vypracování v odborné komisi byl ihned předložen zákonodárným sborům k projednání, jako jeden z hlavních pracovních úkolů.

V Praze dne 14. října 1926.