Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.
II. volební období.	3. zasedání.

Tisk 247.

Zpráva

ústavně-právního výboru

o vládním návrhu zákona (tisk 122),

jímž se mění některá ustanovení trestních řádů a zřizují soudní lékařské rady.

Ústavně-právní výbor jednal ve schůzi dne 21. října 1926 o shora uvedené osnově zákona a usnesl se doporučiti senátu Národního shromáždění ku přijetí zákon tento v tomto znění:

Zákon

ze dne .........................................,

jímž se mění některá ustanovení trestních řádů a zřizují soudní lékařské rady.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

Trestní řády ze dne 23. května 1873, č. 119 ř. z. a zák. čl. XXXIII/1896 mění a doplňují se takto:

1.

§ 118 býv. rak. tr. ř. a § 227 odst. 2 až 4 býv. uh. tr. ř. budou zníti:

Je-li při ohledání potřebí odborné znalosti, buďtež přibráni znalci, a to zpravidla dva. Jednoho znalce stačí přibrati, dá-li se druhý ztěží zjednati, nebo je-li nebezpečí v prodlení či jde-li o zjištění skutečnosti méně důležité.

Volba znalců přísluší soudu. Zpravidla buďtež přibráni znalci trvale ustanovení u soudu pro obor, o který jde (stálí znalci). Bydlí-li v místě soudu nebo aspoň v obvodu téhož sborového soudu první stolice, mohou býti pominutí jen, je-li nebezpečí v prodlení, vznikly-li proti nim v případě, o který jde, závažné pochybnosti, zašlo-li je něco nebo vyžaduje-li případ zvláštních odborných znalostí.

Za znalecký nález a posudek může býti též požádán veřejný úřad neb veřejný ústav, který je povolán podávati takové nálezy a posudky. V takovém případě má úřad neb ústav, zasílaje soudu nález a posudek, pojmenovati osoby, které je podaly a jež by podle potřeby bylo možno vyslechnouti jako znalce.

2.

§ 121 odst. 1. býv. rak. tr. ř. a § 233 odst. 2 býv. uh. tr. ř. budou zníti:

Tomu, kdo vykonal přísahu (slib) jako stálý znalec, budiž tato přísaha (slib) toliko připomenuta.

3.

§ 126 býv. rak. tr. ř. a § 238 býv. uh. tr. ř. budou zníti:

Je-li posudek znalců nejasný, neúplný nebo v odporu sám s sebou nebo rozcházej í-li se znalci ve svém posudku o závažných skutečnostech, nebo je-li jinak důvodná pochybnost o správnosti posudku, uloží soud znalcům, aby podali vysvětlení a kdyby to nevedlo k výsledku, opatří posudek jiných znalců.

Jde-li o posudek znalců lékařů, bude vyžádán posudek jiných stálých znalců lékařů sborového soudu prvé stolice v sídle sborového soudu druhé stolice. Kdyby ani posudek těchto znalců nevyhověl, požádá soud za posudek příslušnou soudní lékařskou radu.

Neposkytne-li posudek podaný soudní lékařskou radou úplného vysvětlení, je rada povinna na požádání soudu dáti žádané objasnění nebo dodatečný posudek.

Vyšetřující soudce smí v případech uvedených v odstavci druhém a třetím se obrátiti na lékařskou radu jen, svolí-li radní komora (žalobní senát).

Je-li obviněn lékař z trestného činu spáchaného u výkonu lékařského povolání, budiž soudní lékařská rada v každém případě dožádána za přezkoumání posudku znalců lékařů.

4.

§ 131 býv. rak. tr. ř. a § 244 býv. uh. tr. ř. budou zníti:

Vznikne-li podezření otravy, buďtež předměty, které mají býti zkoumány, zaslány zpravidla universitnímu ústavu pro soudní lékařství, který přibere k otevření zásilky dva znalce chemiky a nemůže-li sám podati posudek bez chemického vyšetření, odevzdá jim předměty, o které jde, k podání nálezu a posudku. Podati konečný posudek přísluší universitnímu ústavu pro soudní lékařství.

5.

§ 245 odst. 2 býv. uh. tr. ř. bude zníti a k § 132 býv. rak. tr. ř. připojuje se další odstavec tohoto znění:

Jde-li o poškození těla, lze se spokojiti písemným nálezem a posudkem soudního lékaře, pokud se srovnávají s, okolnostmi v trestním řízení zjištěnými, ač-li není jinak pochybnosti o jich správnosti a žádná ze stran nežádá za soudní ohledání.

6.

§ 246 odst. 3 až 6 býv. uh. tr. ř. bude zníti a k § 134 odst. 2 býv. rak. tr. ř. připojují se tato ustanovení:

Nelze-li pozorování duševního stavu obviněného provésti jinak, může radní komora (žalobní senát, nalézací soud) naříditi, aby byl pozorován ve veřejném ústavě nebo ve zvláštním pozorovacím oddělení u soudu. Před rozhodnutím buďtež vyslechnuti žalobce i obhájce obviněného; nemá-li obviněný obhájce, bude mu k tomu konci zřízen.

Takové pozorování nesmí trvati déle než dva měsíce. Do té doby budiž podán nález i posudek. Je-li třeba delšího pozorování, může radní komora (žalobní senát, nalézací soud) na odůvodněný návrh znalců prodloužiti tuto lhůtu o určitou dobu, přiměřenou okolnostem případu.

Na usnesení, kterým bylo nařízeno nebo prodlouženo takové pozorování duševního stavu, nebo kterým byl zamítnut návrh, aby bylo nařízeno nebo prodlouženo, může si obviněný i žalobce stěžovati stejným způsobem a v týchž případech, v nichž je přípustná stížnost na uvalení nebo zrušení vyšetřovací vazby. Stížnost na usnesení, jímž bylo nařízeno takové pozorování, má odkladný účinek.

Čl. II.

§ 1.

(1) Pro obvod sborových soudů druhé stolice v Praze a v Brně zřídí se soudní lékařské rady v Praze a v Brně. Pro obvod sborových soudů druhé stolice v Bratislavě a v Košicích zřídí se soudní lékařská rada v Bratislavě.

(2) Předsedu, jeho náměstka a členy soudní lékařské rady, počtem nejméně osm, nejvýše dvanáct, jmenuje na dobu tří let ministr spravedlnosti jednak z osob zapsaných do seznamu stálých znalců lékařů a chemiků (§ 3), jednak z vysokoškolských učitelů soudního lékařství, psychiatrie, chirurgie, gynaekologie a chemie. Týmž způsobem jmenují se na zbytek funkčního období za vystoupivší členy noví členové. Bývalí členové mohou býti znovu jmenováni.

(3) Vyžaduje-li posouzení určité věci zvláštních odborných znalostí, kterých členové rady nemají, může předseda rady přibrati k posouzení této věci zvláštního odborníka. Takový odborník bude míti, pokud jde o tuto věc, práva i postavení člena soudní lékařské rady.

(4) Poruší-li člen soudní lékařské rady svoje povinnosti nebo vykonává-li je nedbale, může ho nehledě na jiné následky ministr spravedlnosti zbaviti členství.

(5) Podrobnou organisaci, jednací řád a poplatky soudní lékařské rady stanoví vládní nařízení.

§ 2.

Soudní lékařské radě přísluší:

1. podávati ministerstvu spravedlnosti posudky o obecných otázkách soudního lékařství, soudní chemie a psychiatrie, jež se vyskytnou v oboru jeho působnosti;

2. přezkoumávati posudky stálých znalců lékařů;

3. podávati konečné posudky v trestních věcech proti lékařům.

§ 3.

(1) U každého sborového soudu první stolice s trestní pravomocí se povede seznam stálých znalců lékařů. Do něho budou zapsáni všichni vysokoškolští učitelé soudního lékařství na universitě v obvodě soudu se nalézající, dále pak na vlastní žádost českoslovenští příslušníci, kteří dosáhli hodnosti doktora veškerého lékařství, vykonali fysikátní zkoušku a bydlí v místě neb obvodu sborového soudu. Do seznamu stálých znalců lékařů u sborových soudů první stolice s trestní pravomocí v Praze, v Brně a v Bratislavě mohou však býti zapsáni toliko lékaři, kteří nad to vykonali aspoň jednoroční praxi v universitním ústavě pro soudní lékařství.

(2) U každého sborového soudu druhé stolice povede se seznam stálých znalců chemiků. Do něho budou zapsáni na vlastní žádost českoslovenští příslušníci, kteří vykáží náležité vzdělání odborné; o způsobilosti žadatele buď vyžádán posudek vysoké školy.

(3) Ministr spravedlnosti určí dobu, po kterou mohou býti do seznamu stálých znalců lékařů (chemiků) na vlastní žádost zapsáni též jiní lékaři (chemikové), kteří vykonávali již aspoň pět let praxi lékařskou (chemickou).

(4) Odepře-li stálý znalec lékař (chemik) bez zákonného důvodu podati nález nebo posudek, bude ze seznamu škrtnut.

(5) Rozhodnouti o zápisu do seznamu a o škrtnutí ze seznamu přísluší předsedovi sborového soudu, u kterého se seznam vede.

§ 4.

Poplatky znalců lékařů a chemiků v trestním řízení stanoví vládní nařízení.

Čl. III.

Zrušují se § 119 odst. 1. býv. rak. tr. ř., § 239 býv. uh. tr. ř., zák. čl. XI./1890 a ony předpisy zák. čl. I./1883, jež se týkají zkoušky soudně lékařské.

Čl. IV.

(1) Tento zákon nabude účinnosti tři měsíce po vyhlášení.

(2) Provésti jej ukládá se ministrům spravedlnosti, veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, školství a národní osvěty.

 

Důvodová zpráva.

Ke správnému a úplnému zjištění skutkového stavu potřebují soudy často součinnosti znalců, jich odborných znalostí. Nejlépe vyhovují znalci, kteří se v jistých oborech specialisují a ovládají jak věc, tak formu.

Ustanovení trestního řádu rakouského a uherského, jež jednají o znalcích, jsou v některém směru již zastaralá a nevyhovují dnešní době.

Proto bylo zapotřebí je nově upraviti a doplniti, avšak žádoucí se stala též unifikace těchto předpisů též z toho důvodu, že po 28. říjnu 1918 různá zařízení na Slovensku a v Podk. Rusi vůbec nebyla uskutečněna a trestní řád se stal po té stránce kusým.

Zejména vyžadovalo nové úpravy vyšetření duševního stavu obviněných, podávání znaleckých nálezů a posudků veřejnými úřady a ústavy, přezkoumání znaleckých posudků nejasných, neúplných anebo si odporujících, zvláště též pokud je podali znalci lékaři, dále vyšetření a posudky chemické, nahrazení fakultních posudků posudky nově zřízených lékařských rad, kvalifikace znalců lékařů a poplatky znalecké, pokud nebyly nově upraveny tak, aby vyhovovaly dnešním změněným hospodářským poměrům.

Vzhledem k požadované zvýšené odborné kvalifikaci některých znalců nařizuje zákon, aby zpravidla byli soudem za znalce přibráni znalci u soudu trvale ustanovení. Při provádění vyšetřování a podávání nálezů a posudků bylo nutno vzíti větší zřetel na veřejné ústavy, zřízené při universitách pro soudní lékařství, pro zkoumání potravin, vody a pod., jež jsou pověřeny výchovou dorostu, by byly dostatečně zásobeny materiálem, potřebným k vyučování. Aby zabezpečena byla osobní zodpovědnost za podaný nález a posudek veřejným úřadem neb ústavem, předpisuje zákon, aby jména těch, jež je podali, byla soudu oznámena. Konečně posudky na základě chemického vyšetření nebudou podávati v případech podezření otravou chemikové, nýbrž znalci soudního lékařství. U sborových soudů I. instance žádá se po lékařských stálých znalcích též zkouška fysikátní, kterou pro přechodnou dobu podle nařízení, jež vydá ministerstvo spravedlnosti, může nahraditi pětiletá soudní praxe. Stálí znalci lékaři u sborových soudů I. instance v Praze, Brně a Bratislavě musí míti vedle zkoušky fysikátní ještě nejméně jednoroční praxi v ústavě pro soudní lékařství. To proto, že tito znalci budou přezkoumávati pochybné znalecké posudky jiných znalců lékařů a že z jich řad budou též jmenováni členové soudních lékařských rad, jež nastoupí místo fakult a mají jich znalecké posudky nahraditi. Soudní lékařské rady mají podávati též posudky o všeobecných otázkách z oboru soudního lékařství, soudní chemie a psychiatrie, jakož i podávati konečné posudky v trestních věcech proti lékařům.

Pokud se týče vyšetřování duševního stavu obviněných v ústavech choromyslných anebo ve zvláštních odděleních soudu, obmezuje se zákon na určitou dobu a stanoví povinnou obhajobu, jakož i opravné prostředky proto, že jde o hluboký zásah do osobní svobody obviněného.

Aby se nad nutnou míru nezvyšovaly beztak již vysoké poplatky znalecké, jež z největší části hradí stát, předpisuje zákon, když jde o nákladnější posudky, souhlas radní komory, dále připouští přibrání toliko dvou znalců a v případech lehčích není třeba za jistých předpokladů znaleckého ohledání a stačí písemný nález a posudek lékařův.

Poplatky znalců chemiků a soudních lékařských rad upraví se vládním nařízením.

Ústavně-právní výbor schválil celkem vládní osnovu zákona až na některé menší změny a doplňky, některé též povahy stylistické.

V čl. I. odstavec 1. vynechána byla poslední věta, že vyšetřující soudce smí přibrati znalce, kteří mají zvláštní odborné znalosti jen, svolí-li radní komora, a to proto, aby soudce nebyl pokud se týče vyberu znalců na škodu věci omezován, v předpoklade že sám bude postupovati při výběru znalců věcně a opatrně, šetře finance státu.

Poznačení odstavce 2. pokládáno za zbytečné a proto spojen tento odstavec s odstavcem 1. Následkem toho odpadla první věta tohoto odstavce a poznačení dalších odstavců se o číslo zmenšilo.

Druhá věta nového, odstavce 5. změněna v tom smyslu, že vyžaduje se písemný nález a posudek lékaře vůbec. To stalo se též více méně z důvodů úsporných.

V čl. II. § 3 odst. 3. vynecháno slovo "soudní" praxe lékařské a chemické, neboť se jedná o dobu přechodnou, nebylo dosud snadno lze získati většímu počtu lékařů 5 let soudní praxe a dosavadní počet znalců lékařů se zkouškou fysikátní, případně s pětiletou soudní praxí u některých soudů by dlouho nevystačil.

V Praze, 21. října 1926.

Dr. Hruban v. r.,	J. Lukeš v. r.,
předseda.	zpravodaj.