ze dne .......................................,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 185 obecného horního zákona se pozměňuje takto:

"(1) Podnikatel hor jest povinen,.jakmile celková délka chodeb jeho důlního díla překročí 200 metrů, poříditi přesnou důlní mapu, jež podává obraz důlního díla pod povrchem i situaci na povrchu a označuje hranice propůjčených měr (přebytků). V důlní mapě jest vyznačiti také jiné důležitější poměry důlního díla, jako hloubku důlních prací pod povrchem, větrování, pilíře zanechané ve stařinách nebo úředně stanovené k ochraně povrchu, požářiště, vyzdívky a pod. Dle možnosti jest připojenými řezy (profily) znázorniti geologické poměry nadloží i podloží.

(2) Báňské hejtmanství určí, v jakých obdobích jest důlní mapu doplňovati a v jakém měřítku jest ji vyhotoviti.

(3) Podnikatel hor jest povinen báňskému revírnímu úřadu na svůj náklad opatřiti a předložiti přesný snímek důlní mapy i s případnými profily a každého půl roku podle své důlní mapy buď doplniti snímek mapy již předložený, nebo předložiti zvláštní doplňovací snímek. Má-li báňský revírní úřad důvodné pochybnosti o správnosti snímku, přezkoumá jej na náklad podnikatele hor buď sám nebo úředně pověřeným báňským inženýrem.

(4) Báňský revírní úřad jest oprávněn dle důlní mapy nebo jejího snímku opraviti svoji revírní mapu.

(5) Každý, kdo osvědčí, že jako vlastník nebo uživatel povrchu utrpěl škodu, která mohla býti způsobena dolováním anebo že mu taková škoda hrozí, jest oprávněn sám nebo svým plnomocníkem nahlédnouti do snímku důlní mapy u báňského revírního úřadu, který o přípustnosti nahlédnutí rozhoduje konečně. Podnikatel hor budiž o tom úřadem zavčas zpraven pro případ, že by se chtěl súčastniti nahlédnutí do snímku mapy sám nebo svým plnomocníkem. Okreslování úředního snímku důlní mapy není přípustno. Výjimečně může povoliti revírní báňský úřad toto okreslení státním úřadům a státním nebo státem spravovaným podnikům.

(6) Ten, jemuž bylo povoleno nahlédnouti do důlní mapy nebo ji okresliti dle předchozího odstavce, nesmí poznatků takto získaných užíti jinak než k uplatnění případného vlastního nároku na náhradu škody nebo k podání návrhu, aby příslušný úřad učinil opatření podle ustanovení obecného horního zákona a jiných příslušných zákonných předpisů".

§ 221, odst. 2., lit. b), téhož zákona zní:

"b) nahlédati svými zástupci do provozních plánů a map a podle toho dáti 'opraviti důlní mapy (§ 185), o nichž jest kromě případu § 185, odst. 5. zachovávati přísné úřední tajemství".

§ 233 téhož zákona se doplňuje druhým odstavcem tohoto znění:

"(2) Také pokuty uložené zájemníkům podle § 245, odst. 2., jest složiti u báňského úřadu a plynou do bratrské pokladny příslušné pro závod, jehož důlní mapy se trestný případ týká".

§ 245 téhož zákona zní:

"(1) Podnikateli hor, jenž poruší povinnosti jemu uložené v §§ 185 a 186, jest uložiti pokutu od 100 do 1.000 Kč.

(2) Zájemníka, jenž nedostojí povinnosti, kterou mu ukládá § 185, odst. 6., jest potrestati pokutou od 10 do 1.000 Kč".

Až do jinaké zákonné úpravy vykonává na Slovensku úkony uložené v tomto zákoně báňskému revírnímu úřadu báňský komisariát, a není-li zřízen, báňský kapitanát; úkony báňského hejtmanství vykonává na Slovensku báňský kapitanát. V Podkarpatské Rusi obstarává do stejné doby úkony báňského revírního úřadu a báňského hejtmanství podle tohoto zákona báňský úřad I. stolice.

Provésti tento zákon náleží ministrům veřejných prací a spravedlnosti.

Senát Národního shromáždění republiky Československé přijal ve své schůzi dne 5. listopadu 1924 resoluci tohoto znění:

"Vládě se ukládá, aby do tří měsíců předložila osnovu zákona, podle něhož by tomu, kdo jest dolováním (těžením) na svém majetku poškozen nebo komu hrozí z toho bezprostřední škoda na jeho majetku, nebo kdo prokáže jiný oprávněný zájem, bylo umožněno nahlédnouti do kutacích map".

Resoluci stejného znění přijala také poslanecká sněmovna Národního shromáždění ve schůzi ze dne 10. prosince 1924.

O důlních mapách - a jen tyto mohou býti míněny hořejší resoluci - platí v československé republice ustanovení obecného horního zákona ze dne 23. května 1854, č. 146 ř. z. V § 221, lit. b) tohoto zákona ukládá se báňským úřadům, aby svými orgány nahlédaly do provozních plánů a map báňských podniků a činily si snímky k opravě revírních map, avšak za přísného zachovávání úředního tajemství. V důsledku toho není přípustné, aby báňský úřad poznatky získané nahlédnutím do důlních map učinil přístupnými veřejnosti nebo dovolil jinému než podnikateli hor, o jehož důl jde, nahlédnouti do úředních snímků důlních map. Podnikatelé hor nemají dokonce dosud ani zákonné povinnosti, předložiti snímky důlních map báňským úřadům, jak vyslovil také nález správního soudního dvora ze dne 28. února 1895, č. 1063. Budw. 8457.

A přece vlastníci povrchu v oblastech, kde se doluje, mají značný zájem právní i hmotný na tom, aby se přesvědčili, zda škody na povrchu jsou způsobeny dolováním a zejména kterým podnikem. Poškození jsou nuceni často provésti důkaz k zajištění, který jest pro účast odborných znalců dosti nákladný. Kdyby bylo lze nahlédnutím do map zjistiti postup prací pod povrchem, byly by mnohdy ušetřeni těchto nákladů a někdy i zbytečného sporu.

Při anketách konaných svého času v ministerstvu spravedlnosti o požadavcích tzv. poddolovaných uznali i zástupci báňských podniků, že by bylo lze za určitých kautel důlní mapy nikoliv sice úplně zveřejniti, ale aspoň učiniti přístupnými těm, kdo mají na tom právní zájem. Také posudky vyžádané od báňských úřadů vyzněly v tento smysl. Konečně dlužno uvésti, že v sousedních státech (Prusku a Sasku) jest nahlédnutí do důlních map u báňských úřadů uložených volno majitelům povrchu, kteří chtějí uplatniti nárok na náhradu škody.

Ježto zájem vlastníků povrchu jest patrný a, značný a podle dosavadního šetření není závady, aby bylo povoleno nahlédati za určitých kautel do map, činí se tyto návrhy na změnu obecného horního zákona. Při tom bylo především nutno výslovně stanoviti povinnost báňských podnikatelů, aby předkládali přesné snímky důlní mapy báňskému úřadu, a dále přenechati báňskému úřadu, aby rozhodoval o svolení k nahlédnutí. Okrašlování důlní mapy zájemníkům povoliti nelze, neboť jinak by nebylo lze zameziti, aby nahlížení do map nebylo zneužíváno; proto i německé horní právo okreslování map nepřipouští.

Pokud se týče zodpovědnosti za plnění povinností dle čl. 1. osnovy, jest podotknouti, že obecný horní zákon činí zásadně podnikatele hor resp. majitele dolu zodpovědným, i když mu nelze přikládati osobní dle zásad obecného trestního práva stihatelnou vinu. Tím má býti zvýšen zájem podnikatele hor na přesném zachovávání zákonných předpisů a jest pak jeho věcí, aby vhodnými opatřeními, jako zejména opatrnou volbou svých zaměstnanců a příslušnou úpravou jejich služebního poměru se dle možnosti zabezpečil proti následkům případných nedopatření nebo přehmatů. Z tohoto hlediska jest také posuzovati čl. 4. osnovy, v němž se ukládají peněžité pokuty na porušení povinností vytčených v čl. 1.

Doplnění § 233 ob. horního zákona, uvedené v čl. 3. osnovy, stalo se nutným proto, že pokuty ukládané obecním horním zákonem v dosavadním znění postihují jen báňského podnikatele (majitele dolu) a v jednom případě také závodního. Tomuto stavu odpovídá také ustanovení § 233 ob. h. z., že uložené pokuty plynou do bratrské pokladny, k níž závod potrestaného přísluší". Aby tu byl zachycen také trestní případ čl. 4., odst. 2. osnovy, bylo nutno, ustanovení § 233 ob. h. z. doplniti.

K čl. 5. osnovy se podotýká, že jeho znění bylo převzato z § 12 zákona ze dne 15. prosince 1924, č. 303 Sb. z. a n., jímž se hornické vyhledávání a těžení živic podřizuje obecnému zákonu hornímu. K jinaké zákonné úpravě zde zmíněné dojde pravděpodobně ještě během tohoto roku, ježto v ministerstvu veřejných prací byla vypracována osnova zákona o zařízení a působnosti báňských úřadů v Československé republice, která v nejbližší době bude předložena Národnímu shromáždění k ústavnímu vyřízení. Touto úpravou pozbude pak čl. 5. osnovy své účinnosti, ježto v oboru báňské administrativy nebude již na Slovensku a v Podkarpatské Rusi poměrů odlišných od poměrů, jež platí v ostatních částech republiky.

Vláda doporučuje, aby tento její návrh zákona byl k podání zprávy přikázán v senátě výborům ústavně-právnímu a národohospodářskému a v poslanecké sněmovně výborům ústavně-právnímu a zemědělskému.

V Praze, dne 21. října 1926.

Předseda vlády:

Švehla, v. r.