Malý školský zákon stanoví v § 10, odst. 1. a 2. novou úpravu míst literních učitelů na veřejných školách národních.

Základní pravidlo vyslovené v odst. 2. zní: "Při obsazování míst literních učitelů při veřejných školách dbáti jest toho, aby polovina všech míst na každé škole obsazena byla učiteli a polovina učitelkami.

Důvodová zpráva o tom praví mimo jiné: "Správa školství již dnes navrhuje provedení principu, aby při školské výchově veškeré mládeže škol národních pokud jen možná, rovnou měrou se uplatňoval živel mužský i ženský!"

Proti této zásadě a výslovnému znění zákona ministerstva školství a národní osvěty výnosem ze dne 2. září 1926, č. 94256-26-I. o ustanovování definitivních učitelů ad personam na systemisovaných místech (překládání) praví: "Pokud jde o to, má-li se i při překládání učitelstva ze služebních příčin přísně setříti ustanovení § 10 zákona 226/1922, odkazuji ke zdejšímu rozhodnutí ze dne 15. října 1925 (čís. 122836/25/I., kterým ve zvláštním případě bylo vysloveno, že § 10 citovaného zákona, jak zřejmé vysvítá z jeho odstavce 2. až 4. má na mysli pouze obsazování konkursním řízením."

Proti tomu tvrdíme:

1. Zásada svrchu uvedená musí býti zachována při každém způsobu definitivního obsazování míst, což plyne i z toho, že se výslovně mluví o obsazování bez omezení a že dokonce v odst. 5. jest vysloveno, že "zásad uvedených v § 10, odst. 2. šetřiti jest pokud lze i při obsazování míst zatímních."

2. Překládání učitelů z moci úřední jest výjimečný způsob, který neměl zákonodárce zvláště na mysli při stanovení § 10. Musí tedy při něm býti aplikována nejlogičtějším způsobem hlavní zásada a ne podružné určování způsobu, jak se tato zásada praktikuje při obsazování řízením konkursním.

3. Překládáním sil předpokládá volné systemisované místo, jehož existence jest přesně dána zákonnými ustanoveními. V tomto případě to znamená, že pro přeloženi učitele musí býti volné místo pro učitele při přeložení učitelky musí býti volné místo pro učitelky. A to, kdy jest místo, uvolněné pro muže a kdy pro ženu vyplývá právě ze zásady § 10, v odst. 2. a 3.

4. Že názor ministerstva školství a národní osvěty jest naprosto neudržitelný, patrno jest z případů, kdy místo bylo již vypsáno pro určité pohlaví. Tam bylo dle § 10, odst. 3. "rozhodnuto s konečnou platností" a nelze nijakým dalším aktem rozhodnutí změniti, tedy také ne pouhým přeložením síly jiného pohlaví, jsou-li tu síly pohlaví, pro něž bylo místo vypsáno.

5. Největší roztrpčení mezí žadateli nastává právě v případech znamenaných pod bodem 4., kdy na místo vypsané pro určité pohlaví, přeloží se síla pohlaví druhého.

§ 10 znamenal klid a mír mezi učiteli a učitelkami a dávné trapné a mnohdy nedůstojné zápasy o místa byly odstraněny. Praxí ministerstva školství a národní osvěty jest tedy nejen porušován zákon, ale i tylo dobré vztahy jsou rušeny.

6. Praxí, kterou uplatňuje ministerstvo školství a nár. osvěty citovaným nařízením stává se princip žádaný citovaným odůvodněním § 10 ilusorním na celé čáře, neboť dle dosavadních zkušeností Jsou na místa, která dle zákona mají býti obsazena ženami překládáni učitelé, zatím co místa uvolněná pro učitele jsou obsazována konkursním řízením.

I znamená citovaný ministerský výnos vedle těžkého poškozování principu výchovných i naprostou nespravedlnost k ženám.

I tážeme se pana ministra školství a národní osvěty:

a) Jest mu znám citovaný výnos a jeho důsledky?

b) Co učiní, aby zákonem bylo vyhověno a aby zachovány byly všechny dobré výsledky jeho působení?

c) Poněvadž se naléhá, aby do konce roku 1926 byly umístěny přeložením všechny síly ad personam, žádáme urychlené vyřízení této naléhavé interpelace.

V Praze, dne 26. října 1926.