Překotné zřizování nových podniků a s tím související nepoctivé užívám firem pro obchodní život ve faktickém a právním směru nesmírně důležité vedlo k rozšíření práva finančních prokuratur ku podávání stížností proti neoprávněným zápisům, obmezeného tehdy výslovně zákonem pouze na společnosti s obmezeným ručením, na veš keře případy zápisů rejstříkových.

Blahodárný účinek tohoto rozšíření měl však též neblahé následky jak na agendu finančních prokuratur, tak též u soudů rejstříkových, kteréž jsou nuceny zkoumati nepřehledné množství žádostí o zápisy! Vedle toho požadavek opisů pro finanční prokuratury jednak zdražuje podávání jejich, jednak působí stranám zejména na venkově nemalé obtíže.

Mimo to nepatrný počet podaných stížností, zpravidla s negativním výsledkem se potkavších, vyjímajíc zápisy týkající se společností s obmezeným ručením, svědci tomu, že obchodní poměry se více méně ustálily a že by nebylo žádoucno přetěžovati úřady a strany opatřeními dosavadními mimo případy společností s obmezeným ručením, jichž také již zvláštní povaha tato opatření svého času specielně ohledně nich zavedená odůvodňuje.

Také šetření o nutnosti resp. účelnosti, podržeti dosavadní stav, konaná vládou u Ústředí obchodních komor, u obchodních komor samých, jakož i u soudů, agendou obchodní se zabývajících, neprokázala pro nejrozmanitější různost názorů dostatečných a takových výhod pro zachování stavu zákonodárného více méně přechodného rázu, které by byly úměrnými práci vynaloženo úřady.

Rovněž v sousedním Rakousku rozšíření tohoto práva státních úřadů zástupcích, jako se stalo u nás, zavedeno nebylo, a dokonce i pro společnosti s obmezeným ručením platný předpis §u 102, odst. 3., pokud se týče přikládání opisů přihlášek a příloh, zrušen vzhledem k zbytečnému prý obtěžování zúčastněných úřadů.

Ostatně stačí k zamezení zlořádů ve věcech firemních dosavadní ustanovení čl. 26. a 27. obch. zák.

Aby pak zrušením tohoto zákona nevznikly nadále pochybnosti o dosahu výkladu 102, odst. 4. zákona ze dne 6. března 1906, č. 58 ř. z., resp. zákona ze dne 35. dubna 1920, č. 271 Sb. z. a n., pojat byl do osnovy další § jako § 3, jenž řeší autenticky kontroversi v teorii právní i v praxi svého času vzniklou, zdali právo rekursu podle § 102 zákona o společnostech s obmezeným ručením státnímu orgánu zástupčímu přísluší jen za předpokladů §'§!: 43 a 87 téhož zákona či vůbec, vedle intencí zákonodárce a rozhodnutí nejvyššího soudu ve smyslu poslednějším.

Z důvodů těchto doporučuje ústavně-právní výbor přijetí osnovy s dodatkem v novém §u 3 výrazu došlým.

V Praze dne 3. listopadu 1926.

ze dne ............................................

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Zákon ze dne 30. června 1921, č. 257 Sb. z. a n., o opravných prostředcích státních úřadů zástupcích ve věcech firemních se zrušuje.

§ 2.

Státním úřadům zástupčím (finančním prokuraturám, generálnímu finančnímu ředitelství v Bratislavě, hlavnímu finančnímu ředitelství pro Podkarpatskou Rus v Užhorodě) náleží podávati opravné prostředky ve věcech firemních při zápisech do rejstříku obchodního (na Slovensku a Podkarpatské Rusi do rejstříku obchodních firem) jen v případech stanovených v zákoně ze dne 6. března 1906, č. 58 ř. z., o společnostech s ručením obmezeným a v zákoně ze dne 15. dubna 1920, č. 271 Sb. z. a n., kterým se rozšiřuje platnost zákona ze dne 6. března 1906, č. 58 ř. z., o společnostech s ručením obmezeným na Slovensko a Podkarpatskou Rus a pozměňují ustanovení §§ 115 a 116 tohoto zákona.

§ 3.

Právo rekursu §em 102 odst. 4. zákona ze dne 6. března 1906, č. 58 ř. z., a zákonem ze dne 15. dubna 1920., č. 271 Sb. z. a n., státnímu úřadu zástupčímu propůjčené, přísluší mu i mimo případy §ů 43 a 87 prvnějšího zákona.

§ 4.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

§ 5.

Provésti tento zákon ukládá se ministrům spravedlnosti, financí a průmyslu, obchodu a živností.