Národní shromáždění Československé republiky souhlasí s prozatímní úpravou obchodných styků mezi Československou republikou a královstvím Maďarským, sjednanou v Praze dne 26. srpna t. r. a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 26. srpna 1926, č. 162 Sb. z. a n.

I.

Vláda Československej republiky chce vždy svoje národohospodárstvo mať vo styku so zahraničím na legálnom podklade obchodných smluv. So všetkými susednými štátmi tieto dohody sú už uzavreté, len s Maďarskom dosial sme ešte vo vyjednávaní. Naše stanovisko je známo, je to ísť v ústrety našim susedným štátom, nakoľko len naše životné záujmy dovoľujú. Vývin svetového hospodárstva dokazuje, že národy predovšetkým v hospodárskych pomeroch sú na seba odkázané. Toto si musia vyjednavatelia obchodných smluv upovedomiť a postaviť tieto dohody na kompromisný podklad. Predložený návrh je provisorium ku vytvoreniu definitívnej obchodnej smluvy, ktorá má sa skoncovať do 31. decembra 1926, keď že táto navrhovaná úprava terminuje sa týmto dňom. Zahraničný výbor navrhuje, aby senát schválil tuto prezatýmnu úpravu a prijal schvaľovacie usneseníe hore uvedené.

V Prahe dňa 3. novembra 1926.

II.

S Maďarskem, naším nejbližším sousedem, nepodařilo se dosud sjednati obchodní smlouvy. Přičísti to dlužno reminiscencím na účinky světové války, jejíž výsledek Maďary zklamal a nevole z toho obrátila se proti následnickým státům. Než potřeby hospodářského života jsou mocnější než sympatie aneb antipatie. Tato nezbytná potřeba nutí oba státy, aby uzavřely obchodní dohodu, zvláště, když obchodní styk je živý a značného rozsahu. Jest také důkazem, že po válce nastává pravidelný hospodářský styk se všemi sousedy a z toho důvodu jest jí s naší strany vítati. Tato prozatímní úmluva má býti počátkem a průpravou pro uzavření obchodní smlouvy. Obě smluvní strany považují ji za prozatímní. Jest sdělána na základě zásady nejvyšších výhod. Dnem aktivování této úmluvy přestala diferenciace v ohledu celním.

Při sjednávání definitivní smlouvy obchodní budou do této pojaty též tarifní slevy pro hlavní vývozní druhy zboží ve vzájemném styku.

Očekávání, že bude vbrzku uzavřena smlouva definitivní, dokazuje úvodní formule v naší notě, adresované zmocněnci maďarskému, jakož i platností provisoria do 31. prosince 1926, kteréhož dne má býti skončeno jednání o stálou obchodní smlouvu.

Po 31. prosinci 1926 jest každé straně možno úpravu s jednoměsíční lhůtou vypověděti.

Důležitost úpravy obchodních styků s Maďarskem vysvítá jednak z rozsahu dovozu k nám, hlavně potravin, obilí a mouky, jakož i vývozem našich průmyslových výrobků do Maďarska.

Maďarsko dovezlo k nám roku 1924 (v okrouhlých číslech) zboží v množství 4.558.000 q v ceně 879,707.000 Kč; z toho dominují položky:

My jsme vyvezli do Maďarska:

Výbor národohospodářský navrhuje proto:

Slavný senáte, račiž:

1. schváliti uvedenou prozatímní úpravu obchodních styků s královstvím Maďarským a přijati schvalovací usnesení ve znění zpředu vyznačeném;

2. přijati tuto resoluci:

Výbor národohospodářský vyslovuje očekávání, že se vládě naší podaří při sjednávání obchodní smlouvy s Maďarskem usnadniti vývoz našich průmyslových výrobků do Maďarska, že při tom však nepustí se zřetele i důležité zájmy našeho zemědělství. Zejména jest nutno, aby ochráněny byly zájmy našeho mlynářství, těžkou konkurencí dovážené mouky z Maďarska trpícího, zvláště, když celek našeho národního hospodářství lépe' snáší dovoz obilí než dovoz mouky.

V Praze, dne 21. října 1926.