Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s prozatímní úpravou obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednanou v Angoře dne 30. září 1926 a uvedenou v prozatímní účinnost vládní vyhláškou ze dne 8. října 1926, č. 185 Sb. z. a n.

Dosavadní prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou ze dne 11. dubna 1926, jež byla u nás uvedena v prozatímní účinnost vládní vyhláškou ze dne 21. května 1926, č. 77 Sb. z. a n., byla sjednána pouze na 6 měsíců, jednak v očekávání brzkého uzavření definitivní smlouvy s Tureckem, jednak vzhledem k tureckému zákonu ze dne 12. prosince 1925 o zvýšení celních koeficientů, jenž osvobozuje od tohoto zvýšení jedině státy, mající s Tureckem buď definitivní smlouvu nebo prozatímní obchodní úmluvu, jejíž trvání nepřevyšuje 6 měsíců.

Leč z technických důvodů definitivní smlouva dosud uzavřena býti nemohla a hrozilo proto nebezpečí, že vypršením dosavadní prozatímní úpravy, tj. 12. říjnem t. r., nastane mezi oběma zeměmi bezesmluvní stav. Tím by byly zájmy našeho zahraničního obchodu s Orientem citelně poškozeny.

Aby tedy až do doby, kdy bude uzavřena definitivní smlouva, o níž se současně jedná, nedošlo k takovému přerušení vzájemných obchodních styků mezi oběma státy, byla sjednána předkládaná prozatímní úprava. Tato zabezpečuje stejně jako úprava dosavadní v oboru obchodních styků s naší strany Turecku zacházení podle zásady o nejvyšších výhodách, začež Turecko nám zaručuje, že bude nakládati s plodinami a výrobky, pocházejícími a přicházejícími z republiky Československé tak, jako nakládá s plodinami a výrobky, pocházejícími a přicházejícími z území signatárních mocností obchodní úmluvy, uzavřené v Lausanne dne 24. července 1923, což podle nynějšího stavu prakticky odpovídá nejvyšším výhodám, takže tato nová úmluva na faktickém dosavadním smluvním stavu ničeho nemění.

Zahraniční výbor navrhuje:

Slavný senáte račiž tuto prozatímní úpravu obchodních styků schváliti a přijati schvalovací usnesení ve znění zpředu uvedeném.

V Praze, dne 3. listopadu 1926.

Národohospodářský výbor pojednal ve své schůzi dne 10. listopadu 1926 o shora jmenovaném vládním návrhu a usnesl se z následujících důvodů návrh schvalovacího usnesení slavnému senátu doporučiti ke schválení:

Vládní vyhláškou ze dne 21. května 1926, č. 77 Sb. z. a n., byla sjednána prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou na dobu 6 měsíců. Tato šestiměsíční lhůta sjednána proto, poněvadž očekávalo se brzké definitivní uzavření smlouvy s Tureckem.

Některé technické překážky zabránily však uzavření definitivní smlouvy a byla zde zcela odůvodněna obava, že vypršením dosavadní prozatímní úpravy, tj. 12. říjnem t. r. nastane mezi republikou Československou a republikou Tureckou bezesmluvní stav. Tímto bezesmluvním stavem by však zájmy našeho zahraničního obchodního styku značně utrpěly.

Aby se předešlo poškození vzájemných obchodních styků mezi oběma zeměmi, byla sjednána předložená prozatímní úprava, která zaručuje při obchodních stycích s naší strany Turecku zacházení dle zásady o nejvyšších výhodách, naproti tomu republika Turecká se nám zaručuje, že se všemi plodinami a výrobky, pocházejícími a přicházejícími z republiky Československé, bude nakládáno tak, jako se zbožím z území signatárních mocností obchodní úmluvy, uzavřené v Lausanne dne 24. července 3923.

Z těchto uvedených důvodů doporučuje národohospodářský výbor schválení shora uvedeného schvalovacího usnesení.

V Praze, dne 10. listopadu 1926.