Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.
II. volební období.	3. zasedání.

Tisk 270.

Zpráva

I. ústavně-právního výboru,

II. rozpočtového výboru

k vládnímu návrhu zákona (tisk 223)

o příspěvcích (záznamném) pro bursovní fond Pražské bursy pro zboží a cenné papíry.

I.

Předložená osnova zákona tisk č. 223 určuje zdroj příjmů, na úhradu dnešních zmnožených výdajů a potřeb Pražské bursy pro zboží a cenné papíry. Vedle toho je tu účel náležitě posíliti bursovní fond, aby vbrzku bylo možno přikročiti k stavbě vlastní representační budovy, odpovídající dnešnímu jejímu významu a postavení.

Platnost dosavadního zákona ze dne 22. prosince 1901 č. 2 říš. zák. z r. 1902 končí 22. prosince 1926, je proto nutno do této lhůty vydati zákon nový. Starý zákon nelze prodlužovati pro nutné nové doplňky - jako zásadu spravedlivějšího zatížení subjektů, jejichž papíry jsou bursovně zaznamenány, vytvoření nových relací vůči měnám cizím a již také i z dalšího důvodu, že starý zákon týkal se též bursy Terstské, která nyní náleží Itálii.

Změny v osnově nové jsou provedeny hlavně v §§ 2 a 4, u ostatních §§ 1, 3, 5 a 6 se v zásadách neliší.

§ 1 nový se podstatně kryje se stejným paragrafem zákona starého; co se tkne osvobození od záznamu stát. a zemských emisí ze zákona (ex lege) rozšiřuje však možnost ministra financí, aby tuto výhodu přiznal třeba i jiným emisím v případech zvláštního zřetele hodných.

V § 2 odst. 1 zůstává nezměněn - určuje příspěvkovou sazbu ¹/₁₀ ¹/₂₀ promile, odstraňuje rozdíl mezi dopravními a ostatními akc. společnostmi, kterýžto rozdíl dnes vzhledem k sestátnění místních drah nemá již valného významu.

Další novotou - oprávněnou - jest spravedlivější zatížení příspěvkem povinných subjektů tím, že tvoří vyměřovací základnu kursovní a nikoliv jmenovitá hodnota emise, čímž odstraňuje se dosavadní rozdílné zatěžování a umožňuje dále, aby bylo postupováno stejně u tuzemských jako u cizozemských společností, kteréž poslední těžily dosud z výhod starého zákona.

Dále bere se při výměře záznamného v úvahu netoliko hodnota emise k bursovnímu záznamu již připuštěné, nýbrž též hodnota emise nové, jejíž záznam není dosud ještě proveden. Tím učiněn má býti do jisté míry nátlak na společnosti, aby po rozšíření akciové jistiny staraly se též o rozšíření záznamů.

Dosud toho nebylo.

V § 2 odst. 2 osnovy, zvyšuje se maximální výměra příspěvková z dosavadních 10.000 Kč na 30.000 Kč, což aspoň částečně odpovídá zmenšené hodnotě měny.

Recipuje se též staré ustanovení o právu ministra financí snížiti nejvyšší sazbu záznamného v případech, kdy přebytky bursovního fondu objeví se vzhledem k potřebám bursy zbytnými. Zvýšení přebytkového maxima z Kč 20.000 na 200.000 Kč odpovídá měnovému znehodnocení jakož i dnešním vzrůstajícím potřebám Pražské bursy.

§ 3 osnovy jest shodným s lem starého zákona a nevyžaduje žádných zvláštních vysvětlivek.

§ 4 obsahuje bližší určení výrazu kursovní hodnota. Z různé bursovní terminologie jako nejpřípadnější a nejpřiléhavější zvolen "závěrečný kurs peníze" poněvadž nejsprávněji vystihuje bursovní hodnocení papíru.

Při zjišťování vyměřovací základny zásadně se přihlédne ke 4 kursům, jež vykáže bursovní list posledního dne každého kalendářního čtvrtletí (31. března, 30. června, 30. září a 31. prosince) předešlého roku, což má význam pro rovnoměrné hodnocení papíru.

Dále určuje pravidla pro papíry, nemající stálého trhu.

Zákon musí ovšem počítati též s případy, kdy není dán podklad pro stanovení vyměřovací základny výpočtem kursovního průměru. V takových případech především záleží na vydateli papírů, aby se o výši vyměřovací základny dohodnul s bursovní správou, ne-li, přizná se bursovní správě právo jednostranně vyměřovati základnu na základě zjištěných okolností, jimiž na př. bude vnitřní bilanční hodnota akcie, její ceny dosažené v mimobursovním obchodě, při arbitrážních papírech pak jejich zahraniční bursovní hodnocení atp.

Též při papírech nově na burse zaváděných platí podobné zásady a vedle toho začasté bývá směrodatným jejich prvé bursovní zhodnocení.

§§ 5 a 6 kryjí se zásadně s ustanoveními těchže §§ů starého zákona. Podotknouti sluší toliko, že zakročením bursovní komory o zrušení záznamu sluší vyrozumívati podání návrhu ministru financí, aby papír, jehož se týče, vyloučil z bursovního obchodu a nařídil jeho škrtnutí úředním bursovním listům.

Počátek působnosti nového zákona (§ 7) je volen tak, aby po zániku platnosti starého zákona č. 2 říš. zák. z r. 1902 nenastala časová mezera.

Ústavně-právní výbor doporučuje, aby slavný senát schválil osnovu zákona ve znění dole uvedeném a přijal navrženou resoluci.

V Praze, dne 3. listopadu 1926.

Dr. Hruban v. r.,	Eman. B. Trčka v. r.,
předseda.	zpravodaj.

 

II.

Rozpočtový výbor připojuje se ke zprávě výboru ústavně-právního a navrhuje přijetí osnovy zákona ve znění upraveném tímto zákonem.

V Praze, dne 11. listopadu 1926.

Jos. V. Klečák v. r.,	Frant. Jan Kroiher v. r.,
předseda.	zpravodaj.

 

Zákon

ze dne ............................... 1926

o příspěvcích (záznamném) pro bursovní fond Pražské bursy pro zboží a cenné papíry.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Správa Pražské bursy pro zboží a cenné papíry (Pražská bursovní komora) jest oprávněna vybírati od vydatelů cenných papírů, které jsou znamenány v úředním kursovním listě této bursy, roční příspěvek pro bursovní fond (záznamné).

(2) Příspěvkové povinnosti nepodléhají:

a) papíry státem, zeměmi, župami a svazy žup vydané nebo k placení převzaté,

b) jiné cenné papíry pak potud, pokud ministr financí jejich vydatele výjimečně od této povinnosti osvobodí.

§ 2.

(1) Nejvyšší sazba ročního příspěvku (záznamného) stanoví se:

a) u akcií ¹/₁₀‰ (Jednou desetinou tisíciny) a

b) u všech ostatních papírů ¹/₂₀‰ (Jednou dvacetinou tisíciny)

úhrnné kursovní hodnoty všech emisí dotyčného cenného papíru na burse znamenaného.

(2) Úhrnný roční příspěvek (záznamné) jednotlivému vydateli uložený nesmí převyšovati částku Kč 30.000.-.

(3) Vykáže-li účetní uzávěrka bursovního fondu počínajíc rokem 1930 po pět po sobě následujících let roční čistý přebytek nejméně Kč 200.000.-, může ministr financí přiměřeně snížiti nejvyšší sazbu příspěvku (záznamného).

§ 3.

(1) Pražská bursovní komora vyměřuje příspěvek (záznamné) předem na celý kalendářní rok.

(2) Byl-li cenný papír teprve během roku zařazen do kursovního listu, jest zaplatiti poměrnou část příspěvku od prvního dne měsíce následujícího po zařazení do kursovního listu.

§ 4.

(1) Pro zjištění vyměřovací základny jest směrodatným průměr úředních závěrečných kursů (peníze), znamenaných naposledy v jednotlivých čtvrtletích předchozího roku kalendářního, a u nových záznamů úřední závěrečný kurs (peníze) znamenaný v den zařazení.

(2) Nevykazoval-li ten který cenný papír v posledním kalendářním pololetí předešlého roku, pokud se týče nově zařazený cenný papír při zařazení do kursovního listu úředního kursu (odst. 1.), jest pro stanovení vyměřovací základny směrodatným odhad, který provede Pražská bursovní komora v dohodě s vydatelem dotyčného cenného papíru a, ne-dojde-li k dohodě, na základě zjištěných okolností.

(3) Každý vydatel, který jest podle §u 1 povinen platiti příspěvek (záznamné), má každoročně do 31. ledna vykázati Pražské bursovní komoře úhrn veškerých emisí dotyčného na burse znamenaného cenného papíru, a to podle stavu k 31. prosinci předchozího roku; nebylo-li to v uvedené lhůtě vykázáno, může Pražská bursovní komora určiti onen stav podle vlastního vyšetření.

§ 5.

(1) Výměra příspěvku (záznamného) sdělí se vydateli (§ 1) platebním vyzváním, v němž budiž uvedena vyměřovací základna.

(2) Proti platebnímu vyzvání může býti do osmi dnů po doručení podána u Pražské bursovní komory stížnost k ministerstvu financí; tím se však splatnost příspěvku a jeho exekuční vymáhání nestaví.

§ 6.

(1) Příspěvek (záznamné) jest zapraviti do osmi dnů po doručení platebního vyzvání.

(2) Nedoplatky na příspěvku (záznamném) může Pražská bursovní komora vymáhati exekucí soudní na základě výkazu o nedoplatcích opatřeného potvrzením ministerstva financí o vykonatelnosti. Kromě toho může Pražská bursovní komora zakročiti u ministerstva financí o zrušení záznamu.

§ 7.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1927; provésti jej ukládá se ministru financí.

 

Resoluce navržená výborem ústavně-právním:

Ministerstvo financí se vyzývá, aby při udělování osvobození podle § 1 odst 2 lit. b) zejména byl vzat zřetel na cenné papíry, které jsou vydány k určitým obecně užitečným účelům.