Podepsaní dovolují si uvésti následující skutečnosti. V červenci, roku 1920 odjela do Paříže delegace Čsl. cukerní komise, aby uzavřela smlouvu s francouzkými interesenty o dodávku čsl. cukru. Této cestě předcházelo v Praze jednání s p. Harbleyem, zastupujícím Banque de Paris et des Pays Bas a s p. Abelesem, který se prohlásil za zástupce franc. interesentů obchodních. Toto jednání bylo bezvýsledné. V Paříži však spojil se p. Abeles s p. Fr. Hlaváčkem, tehdejším řiditelem fil. banky Bohemie, kterého znal z jiných obchodních spojení. Pp. Hlaváček a Abeles přivedli delegaci čsl. cukerní komise zástupce fy. ŤDavid Gran-dis et Fils - Paris", p. Schwoba. V tomto přivedení pana Schwoba spočívala celá činnost pp. Abelesa a Hlaváčka. Delegace pak jednala sama a vyjednala dodávku 430.000 q čsl. cukru výše řečené firmě, která si vyhradila ještě jednu dodávku ve stejné výši, ale potom převzala jen 199.000 q.

Pp. Hlaváček a Abeles uplatňovali v Czechosugaru" své nároky na provisi v obou případech, ačkoli v druhém z nich nehnuli pro jeho uskutečnění ani prstem.

Pan ministr obchodu dr Hotowetz protestoval ostře proti vyplacení provise pp. Abelesovi a Hlaváčkovi z peněz státních. Cukerní komise bez ohledu na protest pana min. zahraničního obchodu dra Hotowtze provisi vyplatila a zpravila o tom pana min. obchodu 22. června 1922, odvolávajíc se na dohodu svého předs. pana Jarosl. Richtery s p. min. obchodu Lad. Novákem. Pan min. obchodu Novák však takové ujednání popřel a znovu protestoval 1. září 1922 proti vyplacení provise pp. Abelesovi a Hlaváčkovi. Ani toto druhé prohlášení nemělo vlivu a p. Abelesovi byla vyplacena provise:

Panu Hlaváčkovi, bývalému řiditeli fil. banky Bohemie v Paříži bylo vyplaceno:

Úhrnem byl takto stát zkráceno neoprávněnou provisi 1,865.496.49 Kč.

Provise za sprostředkování těchto cukerních obchodů byla vyplacena ze státních prostředků dvakrát. Obchody čsl. cukerní komise sprostředkovala společnost Czechosugar", která také za toto sprostředkování obdržela provisi. Tato společnost však vyplatila svým vlastním sprostředkovatelům pp. Hlaváčkovi a Ábelesovi další provisi a to, z tak zv. stát. přeplatkového fondu.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad zjistil tyto skutečnosti a předložil celou záležitost České finanční prokuratuře s dotazem, zda by bylo možno vymáhati vrácení provise vyplacené dvakrát a neprávem. Česká finanční prokuratura vypracovala návrh na vymáhání provise na likvidačním výboru Czecho-sugaru", ale 26. října 1926 dostavili se do fin. prokuratury pp. Plaček a Antoš z min. financí a s poukazem na ministerskou radu, jež prý se usnesla vrácení provise nevymáhati, vyzvedli si spisy této věci se týkající.

Na zprávu Lid. Novin z 8. listopadu 1926 sice fin. prokuratura tyto věci vyvrací zaslaném, přes to však je nezbytně nutno skutečnosti shora uvedené zjistiti a to tím spíše, že fin. prokur. nemá práva vyvraceti jménem ministerské rady, která k tomu má své povolané orgány.

Podepsaní se tudíž dotazují p. min. předsedy:

1. Je pan min. předseda ochoten sděliti senátu N. S., zda min. rada skutečně se usnesla nežádati o vrácení neprávem vybrané provise?

2. Je ochoten vysvětliti důvody tohoto usnesení?

3. Jaké opatření hodlá učiniti, aby vyšetřeny a zjištěny byly veškeré případy, jež se při hospodaření cukrem a při placení provisi za cukerní obchody vyskytly, a aby případné škody byly státu nahrazeny?

V Praze, dne 18. listopadu 1926.