Překlad.

Podepsaní navrhují, aby se senát usnesl má tomto zákoně:

kterým se mění zákon ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n.

§ 1.

Odstavec 4 §u 215 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n. se zrušuje.

§2.

Všechna ustanovení zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., která odporují předchozímu §u l tohoto zákona, jsou neplatná.

§ 3.

Tento zákon nabývá ihned platnosti s právním účinkem od 1. ledna 1926.

Provedením tohoto zákona pověřují se všichni členové vlády.

Dle odstavce 4 §u 215 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., má se s úředníky a zřízenci, kteří sice ještě v roce 1926 byli v aktivní službě, ale již roku 1925 byli vyrozuměni o své nastávající restrikci, při vyměření jejich odpočivných požitků naložiti nikoli podle dne jejich skutečného vystoupení z aktivní služby, nýbrž podle data onoho vyrozumění. Netřeba blíže odůvodňovati, že zde jde o zcela neudržitelné nahrazení jedině směrodatného data efektivního přestupu na odpočinek libovolně zvolenou dobou úředního ohlášení, zcela všeobecně znějícího, které nestanoví ani termín pensionování. Odstraniti tuto zákonodárnou nehoráznost jest účelem našeho návrhu.

K dalšímu odůvodnění jeho budiž poukázáno také k tomu, že osoby, postižené odstavcem 4 §u 215 zákona 103/1926, jenž má býti odstraněn, ve svých odpočivných požitcích jsou nadmíru těžce poškozeny, kteréžto poškození kolísá mezi 20% a 40% nových pensijních sazeb, jež jim dle přirozeného cítění příslušejí. Mimo to jsou po dobu aktivní služby, konané ještě v roce 1926, citelně poškozeny, poněvadž také ohledně aktivních požitků vyloučeny jsou z přilepšení podle zákona 103/1926, která dnem 1. ledna 1926 nabyla platnosti.

Tedy také z důvodů humánního ohledu na existenční možnost beztak skrovně obmyšlených pensistů jeví se náš návrh plně odůvodněným.

Obtíží co do úhrady nelze očekávati, poněvadž finanční potřebu na provedení našeho návrhu hraditi lze z výtěžku zvýšené daně z lihu a z jízdních lístků.

V ohledu formálním se navrhuje, aby předložený návrh zákona přikázán byl sociálně-politickému a rozpočtovému výboru senátu.

V Praze dne 30. listopadu 1926.

Teschner, Niessner, Polach, Reyzl, Löw, Jarolím, inž, Oberleihner, Stark, Friedrich,Hütter, Jokl, dr Brunar.

Tisk 301.

Die Untenzeichnetem beantragen, der Senat woMe folgendes Gesetz beschließen:

betreffend eine Abänderung des Gesetzes vom 24. Juni 1926, Slg. 103/26.

§ 1.

Der Absatz 4 des § 215 des Gesetzes vom 24. Juni 1926. Slg. 103/26 wird aufgehoben.

§ 2.

Alle Bestimmungen des Gesetzes vom 24. Juni 1926, Slg. 103/26, welche mit dem vorstehenden § l dieses Gesetzes in Widerspruch stehen, sind ungültig.

§ 3.

Dieses Gesetz tritt mit Rechtswirksamkeit vom 1. Jänner 1926 sofort in Kraft.

Mit der Durchtführung dieses Gesetzes werden alle Mitglieder der Regierung betraut.

Nach dem Absatz 4 des § 215 des Gesetzes vom 24. Juni 1926 Slg. 103/26, sollen Beamte und Angestellte, welche zwar noch im Jahre 1926 im aktiven Dienste standen, aber schon im Jahre 1925 von ihrem bevorstehenden Abbau verständigt worden sind, hinsichtlich der Bemessung ihrer Ruhegenüsse nicht nach dem Tage ihres wirklichen Ausscheidens aus dem aktiven Dienste, sondern nach dem Datum jener Verständigung behandelt werden. Es bedarf keiner weiteren Begründung, daß es sich hier um die ganz haltlose Ersetzung des allein maßgebenden Datums des effektiven Übertrittes in den Ruhestand durch den willkürlich gewählten Zeitpunkt einer ganz allgemein gehaltenen, nicht einmal den Termin der Pensionierung festsetzenden behördlichen Ankündigung handelt. Diese gesetzgeberische Ungeheuerlichkeit zu beseitigen, ist der Zweck unseres Antrages.

Zur weiteren Begründung desselben sei auch darauf hingewiesen, daß die durch den zu beseitigenden Absatz 4 des § 215 des Gesetzes 103/26 Betroffenen in ihren Ruhegenüssen eine überaus schwere Benachteiligung erleiden. Sie zwischen 20% und 40% der ihnen nach natürlichem Empfinden gebührenden neuen Pensionssätzen schwankt. Überdies sind sie während des noch im Jahre 1926 geleisteten aktiven Dienstes empfindlich benachteiligt, da sie auch hinsichtlich der Aktivbezüge von den mit 1. Jänner 1926 in Kraft getretenen Aufbesserungen nach dem Gesetze 103/26 ausgeschlossen sind.

Also aus Gründen humaner Rücksichtnahme auf die Existenzmöglichkeit der ohnehin karg bedachten Ruheständler erscheint unser Antrag wohl begründet.

Eine Bedeckungsschwierigkeit ist nicht anzunehmen, da das finanzielle Erfordernis für die Durchführung unseres Antrages aus dem Ertrage der erhöhten Spiritus-und der Fahrkartensteuer bestritten werden kann.

In formaler Hinsicht wird beantragt, den vorliegenden Gesetzesantrag dem sozialpolitischen und dem Budgetausschusse des Senates zuzuweisen.

Prag am 30. November 1926.

Teschner, Niessner, Polach, Reyzl, Löw, Jarolim, Ing. Oberleithner, Stark, Friedrich, Hütter, Jokl, Dr. Brunar.