Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.
II. volební období.
3. zasedání.
Tisk 314.
Zpráva
I. výboru sociálně-politického,
II. výboru rozpočtového
o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 309) k vládnímu návrhu zákona o hranici příjmu vylučující z nároku na důchod válečných poškozenců.
I.
Důchody válečných poškozenců byly upraveny 5 zákony. Zákonem č. 142/1920 bylo stanoveno, že >nárok na požitky přísluší válečnému poškozenci, jehož roční příjem není větší nežli Kč 4000.-; je-li však vyšší jeho příjem menší, než-li součet 4000 Kč z důchodu, jenž by válečnému poškozenci jinak příslušel, jest mu přiznati důchod v částce, doplňující tento součet.< >Příjem válečného poškozence a osob, k jejichž výživě válečný poškozenec podle zákona jest povinen přispívati a jež bydlí s ním ve společné domácnosti, plynoucí z činnosti hospodářsky nesamostatné, započítává se pouze polovičkou.<
Zákonem č. 39/1922 zvýšena hranice příjmu, vylučující z nároku na důchod válečných poškozenců, na 6000 příp. 12.000 Kč.
Zákonem č. 79/1924 snížena tato hranice příjmu pro r. 1924 na 5000, příp. 10.000 Kč a ponechána zákonem č. 297/1925 pro r. 1925 a zákonem č. 24/1926 pro r. 1926.
Předložená osnova zákona ponechává tuto hranici příjmu i pro r. 1927.
Vláda vychází z toho stanoviska, že ani hospodářské ani mzdové poměry se ani r. 1926 podstatně nezměnily a proto navrhuje ponechání dosavadní základní hranice příjmové, vylučující z nároků na důchod válečných poškozenců i pro r. 1927 ve stejné výši, t. j. 5000 Kč při činnosti hospodářsky samostatné a 10.000 Kč při činnosti hospodářsky nesamostatné.
Sociálně-politický výbor neshledává správným rozlišování mezi příjmy samostatně a nesamostatně hospodářsky činnými. Aby však nevstoupil v účinnost zákon č. 142/1920, který stanoví onu hranici jen na 4000, příp. 8000 Kč, kdyby cestou zákonodárnou nebyla tato otázka vyřešena, usnesl se ve své schůzi 15. prosince 1926 konané odporučiti senátu, aby vládní návrh zákona přijatý poslaneckou sněmovnou a obsažený v senátním tisku č. 309, ústavně schválil.
Rovněž navrhuje slavnému senátu schválení níže uvedených resolucí.
V Praze, dne 15. prosince 1926.
R. Jaroš v. r.,
předseda.
Otm. Hrejsa v. r.,
zpravodaj.
II.
Vládní návrh přijatý poslaneckou sněmovnou nemění nic na posavadním stavu, pokud jde o důchody válečných poškozenců. Odsunuje toliko o další rok 1927 zamýšlené snížení hranice příjmu, při které odpadá nárok na důchod, na úroveň původního zákona z 20. února 1920, č. 142 o požitcích válečných poškozenců. Důvodem jest, že zhoršení drahotních poměrů, které po vydání tohoto zákona nastalo, jest dalším vývojem cen doposud jen z části odčiněno.
Rozpočtový výbor navrhuje, aby senát schválil usnesení poslanecké sněmovny, obsažené v senátním tisku č. 309.
V Praze, dne 15. prosince 1926.
Dr J. Karas v. r.,
předseda.
Dr Vl. Fáček v. r.,
zpravodaj.
Resoluce sociálně-politického výboru:
I.
Vláda se vybízí, aby při připravované novelisaci zákona dbala zásady, aby hranice příjmů osob hospodářsky samostatných byla postavena na roveň hranici příjmů osob hospodářsky nesamostatných.
II.
Vláda se vybízí, aby vrácení vyplacených podpor válečným poškozencům nebylo od nich vymáháno, když jich jmění, do konce roku 1925 pravoplatně zdaněné, nepřesahuje 13.000 Kč.
III.
Vládě se ukládá, aby s urychlením předložila návrh novely zákona čís. 146/1923, jímž by se lhůta k přihláškám o důchod válečných poškozenců, která uplynula 31. prosincem 1923 ještě jednou a naposledy prodloužila.