Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.

II. volební období.

3. zasedání.

Tisk 318.

I.

Branný výbor senátu Nár.shromáždění zabýval se ve schůzi dne 16. prosince 1926 předlohou zákona, která byla schválena poslaneckou sněmovnou dne 16. prosince 1926 a která jako tisk č. 315 byla předložena senátu a usnesl se doporučiti sl. senátu schválení této předlohy tak, jak byla usnesena poslaneckou sněmovnou.

Zavedená u nás prakse jinak velmi správná, že rozpočet určený na jeden rok musí končiti účetní závěrkou přesně 31. prosince toho kterého roku, měla za následek celou řadu nepříjemností a škod vzhledem k nemožnosti dodržení doby a případně odevzdání dodávek do konce roku a byla někdy nutnou příčinou obcházení poskytováním záloh. Zrychlení dodávky mělo mnohdy za následek neúměrnost v zaměstnanosti průmyslového závodu a často i následek nepřesné či pochybné dodávky. V r. 1924 a 1925 podle zprávy vlády v důvodech uvedené, bylo zavedeno opatření, aby na částky preliminované v rozpočtu byly vystavovány podmínečně platební rozkazy. Tím částečně odpomoženo a přenesena upotřebitelnost obnosu v příštím roce, však vznikly tím mnohé evidenční vícepráce, tedy nové obtížení správy. Výplata záloh někdy i ztráty přivodila.

Předlohou má se všem těmto nepřístojnostem odpomoci, poněvadž bude možno nepřetržitě vésti řádnou správu min. nár. obrany.

Návrh snižuje rozpočet na běžný rok 1926 o 360 mil. Kč v kapitole XI. a zároveň zajišťuje v normálních poměrech nepřestoupení rozpočtu státního v této kapitole po 11 roků nad 1.400 mil. Kč.

Správa fondu svěřena jest ministerstvu nár. obrany za účasti ministerstva financí a podléhá přirozeně též kontrole nejvyššího účetního úřadu po rozumu zákona č. 175 Sb. z. a n. z r. 1919.

Výbor branný navrhuje, aby senát přijal usnesení poslanecké sněmovny vyznačené v tisku č. 315 a resoluce dole připojené.

V Praze, dne 16. prosince 1926.

J. Filipínský v. r.,
předseda.

V. Sehnal v. r.,
zpravodaj.

II.

Slavný senáte!

Dosavadní jednotný rozpočet vojenské správy působil vojenské správě potud potíže - jak důvodová zpráva vládní předlohy podrobně rozvádí - že nebylo možno činiti objednávky závazně, dokud nebyl rozpočet schválen, ale zároveň že nebylo možno během roku, na který rozpočet byl povolen, realisovati dotyčné objednávky, tak že úvěr pak propadl. Aby se tak nestalo, bylo používáno různých východisek, zejména tak zvaných podmínečných platových rozkazů, s čímž však spojeny byly nové potíže.

Aby se tomu předešlo, rozděluje se rozpočet vojenský na vlastní rozpočet udržovacích nákladů; kdežto náklad na vojenské opatření dalšího - nového - materiálu vojenského a na vybudování vojenských staveb bude kryt ze zvláštního fondu, do něhož po 11 let bude se odváděti ročně 315 mil. Kč. Účtování a disponování s tímto fondem není omezeno na kalendářní rok, a tedy ony svrchu zmíněné obtíže odpadnou.

Položka pro rok 1927 zařazena již do schváleného rozpočtu na r. 1927 (v kapitole XXII) a není tedy s přijetím zákona toho pro rok 1927 spojen žádný nový náklad. Vlastní rozpočet ministerstva národní obrany o tuto částku byl současně snížen.

Rozpočtový výbor tudíž navrhuje:

Slavný senáte, račiž usnesení poslanecké sněmovny ze dne 16. prosince 1926 o návrhu zákona o úpravě rozpočtu vojenské správy (tisk 315 sen.) schváliti.

Současně doporučuje rozpočtový výbor i přijetí obou resolucí, přijatých v téže schůzi poslanecké sněmovny k tomuto předmětu.

V Praze, dne 17. prosince 1926.

Dr Vl. Fáček v. r.,
místopředseda.

Dr J. Karas v. r.,
zpravodaj.

1. Ministerstvu národní obrany se ukládá, aby dodávky pro armádu zadávalo pokud toho zájem armády připustí v době, kdy je v závodech nejméně práce se zvláštním zřetelem na kraje nezaměstnaností postižené.

2. Ministerstvo národní obrany se vyzývá, aby při realisaci programu výstrojního, výzbrojního a stavebního podle § 2, odst. 5 osnovy největší možnou měrou přihlíželo k nabídkám družstev, jakož i středních a malých živnostníků.