Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.

II. volební období.

3. zasedání.

Tisk 321.

I.

Každý vlastník má na tom zájem, aby nebyl ve svém vlastnictví obmezován, rušen nebo poškozován. Ochranu poskytují mu příslušné zákony. V jistém směru obmezeno jest vlastnické právo majitelů pozemků, pod jichž povrchem jest povoleno těžiti vyhrazené nerosty, to jest uhlí, sůl, rudy, kyzy, tuhu, živice (petrolej a asfalt) jiným osobám.

Mají však za to právo, pokud jsou těžbou v užívání svého soukromého majetku stiženi nebo poškozeni, žádati náhradu škody, když prokáží souvislost mezi těžbou a povstalou škodou. Proto mají vlastníci povrchu pozemků, kde se doluje, nemalý zájem právní i hmotný na tom, aby věděli, zda případné škody na povrchu jsou způsobeny dolováním, a je-li v sousedství více různých podniků, kterým podnikem.

Podle § 221 obecného horního zákona ze dne 23. května 1854 č. 146 ř. z. jsou povinny báňské úřady nahlédati do provozních plánů a map báňských podniků a činiti si snímky k opravě revírních map za přísného zachování úředního tajemství. Mají tedy báňské úřady právo nahlédnouti do důlních map, z nichž lze seznati místo, kde se pod povrchem doluje, případně hloubku důlních prací, větrování, požářiště, chodby vyzdívky a jiné, což může působiti též na povrch pozemků.

Naproti tomu však nemají podnikatelé hor ani povinnosti předložiti báňským úřadům snímky důlních map a úřady tyto vzhledem k uloženému jim úřednímu tajemství nesmějí své poznatky získané nahlédnutím do důlních map učiniti přístupnými veřejnosti nebo dovoliti jinému než podnikateli hor nahlédnouti do úředních snímků důlních map.

Majitelům pozemků poddolovaných nebylo vůbec dovoleno nahlédnouti do důlních map, i když klesáním povrchu pozemků následkem poddolování utrpěli na svém majetku buď zbahněním pozemků, ztrátou vody ve studních, nebo pukáním a propadáváním se budov škody někdy veliké.

Poněvadž pod některými objekty se často nedoluje (na př. veř. stavby, kostely, řeky) a majitelům povrchu v sousedství nemohou tyto okolnosti býti známy, zvvšovala se i tím jich nejistota, ježto v takových místech bývají větší místní poklesy půdy možny.

Tato jistá výsada podnikatelů hor, oproti vlastníkům poddolovaných pozemků, odůvodňovaná s jich strany obchodním tajemstvím podniku, povolená zákonem již před 72 roky, tedy v době, kdy těžba uhlí byla mnohem primitivnější a cena řídce obydlených pozemků nízké kultury daleko menší, stávala se nyní, v době mnohem intensivnější těžby zalidněnějšího kraje a daleko vyšších cen pozemků a budov nemálo tíživou těm, kteří utrpěli na svých pozemcích nebo kulturách, zařízeních nebo budovách školy a chtěli zjistiti, zdali škody tyto byly způsobeny dolováním a kterým podnikem.

O tom totiž v prvé řadě a náležitě mohli by se přesvědčiti jedině nahlédnutím do důlních map. Jinak vždy je spojeno s velikým risikem zahájiti spor a provésti důkazy k zajištění, neboť výlohy jak za znalecké posudky tak za právní zastupování jsou značné a pro osoby finančně slabší těžko snesitelné, ježto spory takové vedeny bývají pravidelně i po více roků a procházejí všemi instancemi.

Poněvadž podnikatelé hor - zejména někteří - odpírali těm, kdož měli právní zájem na tom, věděli, kde se těží, ba též samým soudním znalcům nahlédnouti do důlních map a stěžovali tím majitelům povrchu domáhati se oprávněné náhrady škod a ježto v jiných státech evropských jest volno nahlédnouti do důlních map majitelům pozemků, kteří chtějí uplatniti nárok na náhradu škody, jest přirozeno, že též majitelé poddolovaných pozemků u nás již po více roků energicky se domáhají toho, aby důlní mapy za určitých podmínek jim byly přístupny, aby se mohli přesvědčiti, zdali a jak dalece jsou na svém majetku těžbou poškozeni nebo ohroženi a na svých právech zkráceni.

Tento jejich právní nárok jest jistě plně oprávněn. Ustanovení obec. horního zákona jsou namnoze zastaralá a vyžadovala by též v jiném směru změny, avšak požadavek přístupnosti důlních map interesentům stal se tak akutním, že vyřešení této otázky nemohlo býti odloženo až do novelisace celého obec. hor. zákona.

Povinnost určitého zveřejnění důlních map přispěje též k tomu, aby důlní mapy byly dokonalejší a přesnější, což jest jistě v zájmu veřejném, usnadní práci horním úřadům a zvýší bezpečnost zaměstnaných.

Jest samozřejmo, že důlní mapy musí býti vždy správny, jako jsou správny mapy katastrální, v nichž rovněž třeba každou změnu vyznačiti.

Rovněž samozřejmou jest povinnost podnikatele, aby ručil za správnost důlní mapy. Jen jsou-li důlní mapy správny a přesny, může býti náležitě informován o stavu dolů horní úřad a z veřejných i bezpečnostních důvodů jest to nutno.

Té doby mohl si majitel poddolovaných pozemků právo nahlédnutí do důlních map jen vynutiti, a to nákladnými a rozčilujícími procesy a dovoláváním se státní ochrany z důvodů bezpečnostních. Dnešní právní stav tedy nebyl přízniv občanům finančně slabým a navržená změna obec. hor. zákona jest zlepšením též po stránce sociální.

Obchodní povaha podniků vyžaduje však zároveň, aby nahlédání do důlních map bylo obmezeno na skutečnou potřebu a aby při tom bylo šetřeno obchodní tajemství podniku povinným mlčením.

Vzhledem k výše uvedenému si vysvětlíme proč poddolovaní majitelé pozemků, aby proti podnikatelům hor snáze prosadili své požadavky, se organisovali ve zvláštních spolcích, jež si vzaly za úkol, dosíci cestou zákonodárnou změny některých zastaralých a jim nepříznivých ustanovení obec. hor. zákona a zejména pokud se týče práva interesentů nahlédnouti do důlních map.

Své požadavky počali však uplatňovati zvlášť důrazně v demokratické Československé republice, kdy rovnost občanů před zákony i ve směru sociálním plně se počala projevovati.

První návrh na změnu obec. horního zákona podal spolek poddolovaných >Obrana< na Ostravsku hned v r. 1919 a ministerstvo spravedlnosti bylo žádáno, aby právní stav >poddolovaných< zákonitou úpravou v jejich prospěch byl zlepšen.

Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo sice náměty pro novelu k obec. hor. zákonu a svolalo anketu podnikatelů hor a zástupců poddolovaných, než pro jisté obtíže se strany interesentů nedošlo ani k vypracování hotové osnovy zákona.

Na to předložen byl dne 12. července 1921 iniciativní návrh poslanců sněmovně N. S. Avšak též ten byl tak všeobecný, že nemohl býti ani podkladem ku pojednání tak obtížné materie Národním shromážděním.

Dne 5. listopadu 1921 přijal senát N. S. resoluci, že se vládě ukládá, aby do tří měsíců předložila osnovu zákona, podle něhož by tomu, kdo jest dolováním (těžením) na svém majetku poškozen nebo komu hrozí taková škoda na majetku nebo kdo prokáže jiný oprávněný zájem, bylo umožněno nahlédnouti do kutacích map.

Podobnou resoluci přijala dne 10. prosince 1924 též sněmovna N. S.

Důsledkem toho předložila vláda republiky Československé dne 21. října 1926 návrh zákona, o který se jedná.

Ještě během projednávání této osnovy zákona podal více připomínek k zákonu Svaz podnikatelů hor, dále zástupce majitelů poddolovaných pozemků v moravsko-ostravském revíru a Svaz čsl. horních a hutních inženýrů v Praze. Z toho nejlépe jest patrno, jak veliký zájem mají určité kruhy na vyřízení této otázky.

Ústavně-právní výbor projednal návrh zákona ve schůzích dne 25. listopadu a 15. a 16. prosince 1926, pozměniv i doplniv částečně osnovu zákona věcně i stylisticky.

V článku 1. pověřeno bylo báňské hejtmanství, aby podle důlních poměrů v jednotlivých revírech podrobněji určilo, v jakém rozsahu a měřítku jest důlní mapy vyhotovovati, doplňovati i obnovovati. Lhůta 1/2 roku jest stanovena jen všeobecně pro normální případy; jinak může podle poměrů toho kterého podniku býti stanovena lhůta kratší i delší, kterou uzná báňský úřad v zájmu veřejném i soukromoprávním za přiměřenou. Dosud předkládali podnikatelé hor báňským úřadů snímky důlních map na svůj náklad jen z dobré vůle a teprv tímto zákonem ukládá se jim povinnost k tomu.

Ježto řádné udržování správných důlních map jest důležito v zájmu veřejném, a je povahy věcné, nelze žárliti na majitelích povrchu jako stranách mimo podnik jsoucích, aby se vyhotovování, doplňování a obnovování důlních map dálo na jich náklad. To přispěje k tomu, že podnikatelé hor se sami postarají o to, aby získali pro tyto účele síly kvalifikované, spolehlivé a přesné tak, aby důlní mapy vždy byly úplně správny a přesny a nemusely býti teprv na jiný podnět revidovány a doplňovány báňským úřadem a znalci.

Rčení, hrozí-li vlastníkovi povrchu škoda, rozuměl ústavně-právní výbor tak, že škoda hrozí v blízké době.

Podle vládního návrhu zákona měl rozhodovati o stížnosti proti odepření nahlédnutí do důlních map báňský revírní úřad konečně. Ústavně-právní výbor změnil toto ustanovení, aby byly odstraněny jakékoli těžkosti v tomto směru, a připustil stížnost proti zamítavému rozhodnutí tak, že budou míti majitelé povrchu možnost stěžovati si proti zamítavému rozhodnutí nejen u představených báňských úřadů stížností dohlédací, avšak též cestou instanční. Ježto se stávalo, že podnikatelé hor odpírali nahlédnouti do důlních map i soudním znalcům, bylo i toto oprávnění výslovně pojato do zákona, aby uvarováno bylo novým sborům.

Pokud se týče jiných zájemníků než jsou majitelé povrchu, přiznáno právo nahlédnutí do důlních map též státním úřadům a železničním podnikům, k nimž náležejí též elektrické dráhy, jež sedáním povrchu rovněž mohou býti dotčeny. Jiným státním podnikům oprávnění toto ústavně-právní výbor z důvodů obchodního tajemství nepřiznal a vládní návrh v tom směru změnil.

Vládní návrh zmíněn byl v čl. 1. též tak, aby vlastník povrchu mohl společně se svým plnomocníkem nahlédnouti do důlních map. Plnomocníkem může býti na př. nejen právní zástupce znalý důlních map, avšak též jiný horní znalec.

V článku 2. vynecháno bylo slovo >přísné< úřední tajemství a v čl. 4. doplněn 2. odstavec v druhém řádku tak, že zní: - kterou mu ukládá § 185, odstavec 5. a 6., - (místo § 185, odst. 6.). Podle občanského zákona ručí zájemník podnikateli hor za škody, které by mu vznikly zneužitím získaných poznatků nahlédnutím do důlních map.

Pokud se týče peněžních trestů v čl. 4. uvedených, nezměnil ústavně-právní výbor výši pokut, jak bylo zájemníky v podáních žádáno, neboť rozhodujícím jest v prvé řadě morální stránka trestu a mimo to upraven byl článek 1. tak, že proviní-li se podnikatel hor, provede báňský úřad neb úředně pověřený báňský inženýr jak pořízení, doplnění a obnovení důlních map, tak opravy podstatných nesprávností v nich na náklady podnikatele hor. To jest důležitější než pokuta.

Ústavně-právní výbor doporučuje senátu, aby přijal vládní osnovu projednávaného zákona pozměněnou a doplněnou ústavně-právním výborem, jak jest níže uvedena.

V Praze, dne 15. prosince 1926.

Dr Veselý v. r.,
místopředseda.

Jos. Lukeš v. r.,
zpravodaj.

II.

Národohospodářský výbor jednal ve své schůzi dne 15. prosince 1926 o >vládním návrhu zákona, jímž se mění a doplňuje ustanovení §§ 185, 221, 233 a 245 obecného horního zákona (tisk 251), a připojuje se plně k usnesení ústavně-právního výboru.

V Praze, dne 15. prosince 1926.

K. Sáblík v. r.,
předseda.

Josef Stržil v. r.,
zpravodaj.

ze dne.....................,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 185 obecného horního zákona se pozměňuje takto:

>(1) Podnikatel hor jest povinen, jakmile celková délka chodeb jeho důlního díla překročí 200 metrů, poříditi přesnou důlní mapu, jež podává obraz důlního díla pod povrchem i hlavní situaci na povrchu buď vlastním zaměřením nebo podle úředních pomůcek jako zejména katastrálních map a označuje hranice propůjčených měr (přebytků). V důlní mapě jest vyznačiti také jiné důležitější poměry důlního díla, jako hloubku důlních prací pod povrchem, větrování, pilíře zanechané ve stařinách nebo úředně stanovené k ochraně povrchu, požářiště, vyzdívky, rok provedeného porubu a pod. Podle možnosti jest připojenými řezy (profily) znázorniti geologické poměry nadloží i podloží.

(2) Báňské hejtmanství určí podle důlních poměrů, v jakých obdobích a v jakém rozsahu jest důlní mapu doplňovati nebo obnovovati a v jakém měřítku jest ji vyhotoviti.

(3) Podnikatel hor jest povinen báňskému revírnímu úřadu na svůj náklad opatřiti a předložiti přesný snímek důlní mapy i s případnými profily a každého půl roku, neustanoví-li jinak báňské hejtmanství (2) podle své důlní mapy buď doplniti snímek mapy již předložený, nebo předložiti zvláštní doplňovací snímek. Má-li báňský revírní úřad důvodné pochybnosti o správnosti snímku, přezkoumá jej buď sám nebo úředně pověřeným báňským inženýrem. Zjistí-li se úředním přezkoumáním ve snímku podstatné nesprávnosti, nese náklady přezkoumání podnikatel hor.

Jestliže podnikatel hor nepořídí, nedoplní nebo neobnoví v přiměřené lhůtě jemu báňským revírním úřadem stanovené, předepsanou důlní mapu, jest oprávněn báňský revírní úřad sám nebo úředně pověřeným báňským inženýrem tak učiniti na náklady podnikatele hor.

(4) Báňský revírní úřad jest oprávněn podle důlní mapy nebo jejího snímku opraviti svoji revírní mapu.

(5) Každý, kdo osvědčí, že jako vlastník nebo uživatel povrchu utrpěl škodu, která mohla býti způsobena dolováním, anebo že mu taková škoda hrozí, jest oprávněn sám nebo se svým plnomocníkem nahlédnouti do snímku důlní mapy u báňského revírního úřadu, který o přípustnosti nahlédnutí rozhoduje. Proti odepření nahlédnutí jest přípustna stížnost. Podnikatel hor budiž o tom úřadem zavčas zpraven pro případ, že by se chtěl súčastniti nahlédnutí do snímku mapy sám nebo svým plnomocníkem. Okreslování úředního snímku důlní mapy není přípustno. Povoliti je však může báňský revírní úřad státním úřadům, železničním podnikům a soudním znalcům soudem k tomu pověřeným.

(6) Ten, jemuž bylo povoleno nahlédnouti do důlní mapy nebo ji okresliti podle předchozího odstavce, nesmí poznatků takto získaných užíti jinak než k uplatnění případného vlastního nároku na náhradu škody nebo k podání návrhu, aby příslušný úřad učinil opatření podle ustanovení obecného horního zákona a jiných příslušných zákonných předpisů<.

§ 221, odst. 2., lit. b), téhož zákona zní:

>b) nahlédati svými zástupci do provozních plánů a map a podle toho dáti opraviti důlní mapy (§ 185), o nichž jest kromě případu § 185, odst. 5. zachovávati úřední tajemství<.

§ 233 téhož zákona se doplňuje druhým odstavcem tohoto znění:

>(2) Také pokuty uložené zájemníkům podle § 245, odst. 2., jest složiti u báňského úřadu a plynou do bratrské pokladny příslušné pro závod, jehož důlní mapy se trestný případ týká<.

§ 245 téhož zákona zní:

>(1) Podnikateli hor, jenž poruší povinnosti jemu uložené v §§ 185 a 186, jest uložiti pokutu od 100 do 1.000 Kč.

(2) Zájemníka, jenž nedostojí povinnosti kterou mu ukládá § 185, odst. 5. a 6., jest potrestati pokutou od 10 do 1.000 Kč<.

Až do jinaké zákonné úpravy vykonává na Slovensku úkony uložené v tomto zákoně báňskému revírnímu úřadu báňský komisariát, a není-li zřízen, báňský kapitanát; úkony báňského hejtmanství vykonává na Slovensku báňský kapitanát. V Podkarpatské Rusi obstarává do stejné doby úkony báňského revírního úřadu a báňského hejtmanství podle tohoto zákona báňský úřad I. stolice.

Provésti tento zákon náleží ministrům veřejných prací a spravedlnosti.