ze dne..............................................................1927

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Na českém vysokém učení technickém v Praze v rámci vysoké školy speciálních nauk, na české vysoké škole technické v Brně a na německé vysoké škole technické v Brně zřizují se od počátku studijního roku 1927/28 oddělení zeměměřičského inženýrství.

(*) Posavadní dvouleté kursy pro vzdělání zeměměřičů (geodetické kursy) se koncem studijního roku 1927/28 vesměs zrušují.

§2.

O) Studijní doba zeměměřičského inženýrství stanoví se třemi roky a rozvrhuje se na dva oddíly, z nichž prvý zakončuje se státní zkouškou obecnou a druhý státní zkouškou odbornou.

i

(2) Rozvrh studijní doby na oddíly určí ministr školství a národní osvěty.

§3

Pro posluchače zeměměřičského inženýrství vydá ministr školství a národní osvěty studijní osnovy a zkušební řády; pokud tyto neobsahují odchylné předpisy, platí pro toto studium všeobecná ustanovení studijních řádů vysokých škol technických.

§4.

Absolventi studia zeměměřičského inženýrství, kteří vykonali státní zkoušku odbornou, mohou nabýti doktorátu technických věd za podmínek platných pro dosažení tohoto doktorátu.

§ 5.

Posluchači a absolventi kursů pro vzdělání zeměměřičů (geodetických kursů) mohou do 3l. prosince 1930 vykonati státní zkoušku podle nařízení ministerstva kultu a vyučování, vydaného ve shodě s ministerstvem vnitra, financí a orby ze dne 4. září 1897, č. 224 ř. z.

§ 6.

Ministr školství a národní osvěty stanoví podmínky, za nichž mohou posluchači a absolventi kursů pro vzdělání zeměměřičů (geodetických kursů) prokázati způsobilost podle zkušebních předpisů pro zeměměřičské inženýrství a tak nabýti též oprávnění k užívání stavovského označení inženýr (Ing.)".

§ 7.

Zákon tento, jímž zrušují se všechna mu odporující ustanovení, nabývá účinnosti dnem 1. září 1927 a provede jej ministr školství a národní osvěty.

Důvodová zpráva.

V bývalém Rakousku bylo již v r. 1863 poukazováno členy reformního výboru vídeňské vysoké školy technické na nutnost zřízení zvláštního studia pro zeměměřičství na vysokých školách technických, avšak došlo k tomu teprve v r. 1896, když byl čím dále tím více pociťován nedostatek výkonných sil pro službu při evidenci katastru daně pozemkové. K naléhání katastrálních úřadů byl tehdy vydán výnos byv. ministerstva kultu a vyučování ze dne 22. února 1896, čís. 13.051 ex 1895, jímž byly zřízeny na vysokých školách technických. ve Vídni, štýrském Hradci, Praze a Brně dvouleté učební běhy ku vzdělání zeměměřičů (kursy geodetické) o jedné státní zkoušce; kursy tyto byly otevřeny počátkem studijního roku 1896/7. Zkušební řád pro státní zkoušku byl zaveden nařízením bývalého ministerstva kultu a vyučování ve shodě s ministerstvy vnitra, financí a orby ze dne 4. září 1897, č. 224 ř. z.

Došlo tudíž k organisaci tohoto studia na vysokých školách technických dosti pozdě, ač již příslušné řády vydané před tím pro úředně oprávněné civilní techniky pamatovaly na civilní zeměměřiče (nařízení státního ministerstva ze dne li. prosince 1860, č. 36.413-2194, a nařízení ministerstva vnitra, vydané v souhlasu s ministerstvem kultu a vyučování, spravedlnosti, financí, obchodu a orby ze dne 8. listopadu 1886, č. 8152); věnovali se totiž tomuto povolání do té doby absolventi jiných inženýrských odborů.

Avšak i po zřízení učebných běhů pro vzdělání zeměměřičů shledalo se, že studium toto nevyhovuje zplna všem požadavkům, zejména ne v tom směru, že vykazuje některé nedostatky v přípravě pro činnost zeměměřiče civilního a proto již v roce 1903 objevuje se návrh na prohloubení tohoto studia a jeho rozšíření na 3 studijní léta. Snahy tyto neustaly, naopak průběhem doby a vzrůstáním požadavků veřejnosti na výkony zeměměřičské byly zesilovány a' jednotlivé vysoké školy opětovaně předkládaly návrhy na vhodné doplnění studia. Snahy tyto po státním převratu znovu ožily a odborné kruhy zeměměřičské v souhlase s jednotlivými vysokými školami technickými formulovaly požadavky na reorganisaci dotčeného studia v tom směru, aby na místo posavadní dvouletých kursů byly zříceny samostatné odbory (oddělení) zeměměřičské se dvěma státními zkouškami, jimiž by byla obsáhnuta celá látka teoretické i aplikované geodesie tak, aby absolventi byli způsobilými k veškeré službě měřičské v různých technických oborech, aby vynikali vědeckou i odbornou pohotovostí jak pro službu při evidenci katastru daně pozemkové tak pro službu civilně-zeměměřičskou, v měření nad zemí i pod zemí, ve službě železniční, autonomní, pro účely agrárních operací a pod., pro účely vojenského a topografického vyměřování, v oboru kartografickém, ve fotogrametrii pro potřeby praxe technické, v trasování, v mezinárodním měření stupňovém atd. Při tom bylo zvláště zdůrazněno, že není úmyslem, aby absolventi reorganisovaného studia v činnosti své zasahovali do kompetence jiným odborům inženýrské praxe, jejichž působnost má tím zůstati nedotčena a v tom rozsahu, jak jest již nyní vymezena řádem pro civilní techniky (nařízení ministerstva veřejných prací v dohodě s ministerstvem vnitra, kultu a vyučování, práv, financí, obchodu, železnic a orby ze dne 7. května 19I3, č. 77 ř. z., C' civilních inženýrech a civilních geometrech) .

Chbějíc vyhověti oprávněným požadavkům zahájilo ministerstvo školství a národní osvěty již v roce 1920 usilovná jednání o reorganisaci zeměměřičského studia B vstoupilo za tím účelem do styku s příslušnými zájemníky (vysokými školami technického směru, kruhy geometrovskými a inženýrskými, interesovanými ústředními úřady).

Při dotčených . jednáních bylo vesměs uznáno za naléhavě nutné, aby byla provedena reorganisace zeměměřičského studia; jest zajisté zcela vysvětlitelno, že během posledních třiceti let nastal neobyčejný rozvoj ve všech naukách technických a že i studium zeměměřičství musí nabýti možnosti sledovati vědecký i odborný pokrok reformou studia, jehož organisace, již přes 30 let stará, nebyla dosud změněna.

Daným potřebám má se vyhověti tím, že koncem studijního roku 1927/28 budou zrušeny posavadní kursy pro vzdělání zeměměřičů, kteréžto kursy jsou dvouleté a zakončují se jednou státní zkouškou. Na místo těchto kursů mají pak býti na vysokých školách zmíněných v § l osnovy zřízena oddělení zeměměřičského inženýrství (a contrario pouhých kůrků) s tříletou dobou studijní a se dvěma státními zkouškami (zkouškou obecnou a zkouškou odbornou). Ježto jde nyní o zřízení oddělení na příslušných vysokých školách, může se úprava tato státi v důsledku zákona ze dne 19. ledna 1922, č. 28 Sb. z. a n., jen zákonem.

Co se týče studijní osnovy pro projektované studium zeměměřičského inženýrství (§ 3 osnovy), zamýšlí ministerstvo školství a národní osvěty pro případ, že předložená osnova zákona bude ústavně

schválena, vydati takovou studijní osnovu, jejíž podstata by spočívala v rozšíření a prohloubení studia jak po stránce teoretické, tak i praktické ve všech odvětvích nižší i vyšší geodesie (inclusive astronomie) v tom rozsahu, jak bylo se všemi interesovanými kruhy již do všech podrobností projednáno. Chystaná studijní osnova má representovati 228V2 týdenních hodin vyučovacích a cvičebních redukovaných na jeden semestr, což podle studijní praxe převládající na vysokých školách technického směru vyžaduje šestisemestrové (tříleté) doby studia (srovnej § 2 osnovy). Tato studijní doba jest střední cestou mezi různými návrhy v tomto směru přednesenými, neboť návrhy ty pohybovaly se mezi studijní dobou pětisemestrovou (2Vá roku) až ke studijní době osmisemestrové (čtyřleté). Poslednější rozsah studijní doby navrhovala vysoká škola speciálních nauk českého vysokého učení technického v Praze n kruhy zeměměřičské. Ostatní vysoké školy a převážná většina dotázaných odborných ministerstev vyslovily se pro studijní dobu kratší.

účelné rozřešení této otázky má veliký význam nejen s hlediska zájmu na frekvenci posluchačstva tohoto odborného studia, ale i s hlediska zájmů národohospodářských. Nebylo by odůvodněno, aby posluchači byli na vysoké škole zdržováni nad potřebnou dobu ke studiu nezbytnou, neboť by to znamenalo neúěelnou časovou i finanční ztrátu dotčených interesovaných kruhů. Případné snahy pak, aby budoucí absolventi zeměměřičského inženýrství byli zařazováni do služební třídy I b podle § 4 zákona ze dne 24. června 1928, č. 103 Sb. z. a n., při jich ustanovení státními zaměstnanci, nemohou býti podstatným a rozhodujícím důvodem pro to, aby pro nově organisované studium byla volena studijní doba čtyřletá, když pro potřebu toho nemluví jiné podstatnější okolnosti. Šestisemestrová doba studijní zajišťuje, že mohou se dotčenému studiu věnovati i posluchači z vrstev nemajetných. Tím zabezpečí se náležitá frekvence studia- posluchači, kteří se chtějí co nejdříve doptati do praktického života a tak mimo jiné přispívati též ke zrychlení v odstraňování nedostatku výkonných sil při opa-

třování důležitých soukromých i veřejných úkolů národohospodářských.

Jsou-li v různých cizích státech studijní úpravy odlišné, nutno je vysvětliti zcela jinými tamními poměry, to jest zejména potřebou hospodářského života a pak vzájemným vztahem jednotlivých studijních odborů jak na vysokých školách, tak i jejich absolventů v praktickém životě. V sousední republice Rakouské byla studijní reforma pro zeměměřiče provedena na vysokých školách technických ve Vídni a ve štýrském Hradci počátkem studijního roku 1924/25 a to v úplně obdobném rozsahu i formě, jaká jest volena resp. inaurgurována předloženou osnovou. Při tom byla volena také Šestisemestrová doba studijní, systém dvou státních zkoušek s možností, aby absolventi mohli dosíci hodnosti doktora věd technických. V podrobnostech jeví se odchylka toliko v tom, že celkem vyměřený počet týdenních hodin jest v Rakousku o něco vyšší (čítajíc nauky povinné i doporučené), čině celkový počet 243¹/₂ týd. hod. reduk. na jeden semestr (u nás dospělo- se, jak výše řečeno, k číslu 228 ¹/₂hod.). Z toho vysvítá, že řešení reorganisace studia tohoto, u nás projednávané a v Rakousku již uskutečněné, vede k obdobným výsledkům. Jest to zcela přirozeno, neboť nutno uvážiti, že vedl k tomu jednak stejný základ vývoje, jednak tytéž závady a konečně i sledování týchž požadavků. Přes to, že v Rakousku dospělo se k vyššímu počtu týdenních hodin redukovaných na jeden semestr, nebylo tam použito delší celkové doby nežli šesti semestrů a tím také jest i u nás odůvodněna délka studijní doby, osnovou zákona navržená, nehledíc k jiným důvodům, které již vpředu byly uvedeny.

Jest velmi zajímavé sledovati, jak na jednotlivých československých vysokých školách technických jevila se početnost frekvence posluchačů na zeměměřičském studiu od státního převratu a jak tento počet na jednotlivých vysokých školách průběhem doby postupně vzrůstá. Přispívají k tomu výhodné existenční podmínky absolventů a krátká doba studijní, která umožňuje snaživým a nemajetným posluchačům bez přílišných nákladů zúčastniti se v krátké době po absolvování střední školy na produktivní a výdělečné práci v postavení služebním či úplně samostatném.

Z této tabulky jest také patrné, že nejnižší stav posluchačů tohoto studia jest nyní na německé vysoké škole technické v Praze; na německé vysoké škole technické v Brně jest počet o málo menší než na tamní české vysoké škole technické.

Co do finančního dosahu tohoto zákona, jímž má býti studium zeměměřičství přivedeno na výši doby, lze všeobecně zdůrazniti, že zvýšení nákladů bude celkem nepatrné, neboť jest mnoho studijních nauk na všech dotčených vysokých školách pro studium zeměměřičství již opatřeno na jiných studijních odborech a také i většina nauk specielních, určených jen pro posluchače zeměměřičství, jest již zajištěna v kap. XIII. státního rozpočtu (ministerstvo školství a národní osvěty). Pokud by bylo třeba ještě na jednotlivých vysokých školách zavésti nedostávající se nauky, stane se tak přibráním buď sil již na vysokých školách působících, nebo sil externích za zvláštní honorář.' Posavadní stav učitelských sil nebude potřebí z důvodu pouhého provedení této reformy zvyšovati, leda by se později objevila toho nutnost z důvodů jiných, zejména vzhledem k dalšímu odbornému a vědeckému

rozvoji, pro nějž by bylo třeba zvláštních stálých specielně kvalifikovaných sil. Vyšší náklady vyvolané studijní reorganisací budou za předpokladu, že by za jednu týdenní hodinu redukovanou na jeden semestr příslušel honorář při přednáškách 800 Kč, při cvičeních 400 Kč, činiti: na českém vysokém učení technickém v Praze s příslušnými dotacemi celkem ročně . . . 26.500 Kč, na české vysoké škole technické v Brně s příslušnými dotacemi celkem ročně . . . . 21.400 Kč, na německé vysoké škole technické v Brně s příslušnými dotacemi celkem ročně . . . 45.500 Kč,

dohromady'. . . 93.400 Kč.

Toto plus objevilo by se v potřebách dílčího rozpočtu ministerstva školství a národní osvěty.

Poukazujíc na hořejší odkazy k některým paragrafům osnovy, poznamenává vláda v jednotlivostech ještě toto:

K §u 1:

Rozšířené a prohloubené studium má býti podle tohoto paragrafu zavedeno na obou českých a na jedné německé vysoké škole technické a to se zřetelem ke skutečné potřebě. V důsledku toho odpadne zřízení oddělení zeměměřičského inženýrství na německé vysoké škole technické v Praze, ježto — jak z hořejší statistiky patrné — jest na této vysoké škole frekvence zeměměřičského studia trvale nízká. Posavadní dvouleté učebné běhy pro vzdělání zeměměřičů (geodetické kursy) zaniknou na všech vysokých školách technických koncem studijního roku 1927/28, v důsledku čehož nebudou již prvé ročníky těchto kursů počátkem studijního roku 1927/28 otevřeny.

K §u 5:

Tento paragraf pamatuje na likvidaci posavadních poměrů, která má býti dokončena do 3l. prosince 193O za předpokladu, že nově organisované studium bude zavedeno od počátku studijního roku 1927/28. Stanovená lhůta jest tak dlouhá, že mohou i všichni podprůměrní posluchači a absolventi studia starého systému svá studia dokončiti složením příslušné státní zkoušky.

K §u 6:

Tento paragraf pamatuje na to, aby mohli posluchači a absolventi posavadních dvouletých geodetických kursů nabýti průkazu způsobilosti podle nových zkušebních předpisů, jestliže by tím chtěli získati příslušného zlepšení svých poměrů (na př. chtěli-li by získati oprávnění k užívání stavovského označení inženýr (Ing.)", nabýti doktorátu věd technických a pod.).

Předkládajíc tento návrh zákona k projednání, doporučuje vláda, aby v obou sněmovnách Národního shromáždění byl přikázán k podání zpráv výboru kulturnímu a rozpočtovému ve lhůtě co nejkratší.

V Praze, dne 17. ledna 1927.

Předseda vlády:

Dr Švehla, v. r.

Ministr školství a národní osvěty:

Dr M. Hodža, v. r.