Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1927.
II. volební období.
3. zasedání.
Tisk 353.
Zpráva
I. výboru rozpočtového,
II. výboru zahraničního
o vládním návrhu (tisk 328),
kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé
1. úmluva o závazcích, vzešlých z hospodaření poštovní správy uherské a císařské a královské poštovní správy vojenské a správy polních pošt, jakož i z hospodaření poštovních správ států, jimž připadla bývalá území uherská, sjednaná mezi Maďarskem se strany jedné, Rakouskem, Rumunskem, královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem se strany druhé,
2. závěrečný protokol k této úmluvě, podepsaný v Budapešti dne 15. prosince 1922.
Návrh usnesení:
Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s
1. úmluvou o závazcích vzešlých z hospodaření poštovní správy uherské a císařké a královské poštovní správy vojenské a správy polních pošt, jakož i z hospodaření poštovních správ států, jimž připadla bývalá území uherská, sjednanou mezi Maďarskem se strany jedné, Rakouskem, Rumunskem, královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem se strany druhé,
2. závěrečným protokolem k této úmluvě, podepsanými v Budapešti dne 15. prosince 1922.
Dôvodová zpráva.
I.
Úmluva táto, ktorá bola celkom urobená podľa zásad poštovej úmluvy rímskej z roku 1922, nerobí rozdielu medzi terajšou poštovou správou madarskou a býv. správou uhôrskou a nehovorí tiež o státoch nástupnických, ale len o státoch, ktorým pripadly bývalé územia uhorské. Ohľadom postupu, akým sa uviazala republika Československá v drženie Slovenska a Podkarpatskej Rusi, musely byť smerné dny upravené ináč, ako v úmluve rímskej. Stanovenie iného smerného dňa, ako 1. novembra 1918, je v poštovej úmluve rímskej výnimkou, naproti tomu v poštovej úmluve budapešťskej pravidlom, lebo poštové úrady na Slovensku a Podkarpatskej Rusi prechádzaly do československej správy postupne. Preto bolo sjednané, že smerné dny pre československú poštovú správu budú tri, t. j. 1. januára, 1. februára a 1. mája 1919 a to podľa toho, ako do jednotlivých bývalých komitátov uhorských prenikalo československé vojsko. Pre poštový úrad v Petržalke, ktorá pripadla Československej republike teprva po vpádu rudej armády madarskej na Slovensko, bol ako smerný deň stanovený 15. august 1919.
Aby bolo možné riadne vyúčtovať, vymenia si smluvné strany všetky mesačné účty s príslušnými dokladmi a podľa stanovených smerných dňov.
Vklady do poštovej sporiteľny, ako i jej výplaty provedené poštovými úradmi, budú súčtované medzi poštovou sporitelnou madarskou a príslušnou poštovou správou. Nevyplatené poštové poukázky budú zpät vyplatené odesílatelovi podľa predpísov platných pre poštové poukázky. 31. oktobr 1918 stanoví sa ako konečný deň hospodarenia pre bývalú poštovú správu bosensko-hercegovinskou.
Poštová správa madarská bude pôsobiť ako spoločný úrad pre všeobecné súčtovanie podľa tejto úmluvy. Treba tedy zaslať všecky uznané účty, podľa ktorých bude zistené konečné saldo pre každú poštovú správu i pre c. a k. poštovú správu vojenskú a správu polných pošt. Každá z poštových správ bude zpravena o výslodku konečného súčtovania. Do tohto všeobecného účtu možno pojať tiež vzájomné, pohladávky poštových správ smluvných štátov, vyjádrené v korunách rakúsko-uhorských. Tento všeobecný účet bude zaslaný poštovej správe rakúskej, ktorá sa zaväzuje, že slúči tento účet so všeobecným účtom, ktorí sostaví na základe úmluvy sjednanej v Ríme 6. apríla 1922.
Táto úmluva ratifikovaná Madarskom nabude platnosti pre každý súčastnený stát dňom ratifikácie týmto štátom. Ale všeobecné súčtovanie bude možné previesť teprva po ratifikácii tejto úmluvy všetkými smluvnými štátmi. Účelom tejto úmluvy je účetné vyporiadanie závazkov, t. j. riadne vzájomné vyúčtovanie príslušných účinov med\zi poštovými správami súčastnených štátov. Otázku výplaty konečného salda týchto účinov úmluva táto nereší. Vec ta bude zvlášte smluvena a to až po ratifikácii úmluvy všetkými smluvnými štátmi a po riadne prevedenom vzájomnom vyúčtovaní.
Rozpočtový výbor pojednávajúc úmluvu, ako aj záverečný protokol k tejto úmluve vo schôdzke dňa 8. marca 1927, odporúča senátu jej schválenie a prijatie schvalovacieho usnesenia v znení hore uvedenom.
V Prahe, dňa 8. marca 1927.
Dr Karas v. r.,
predseda.
Stodola v. r.,
zpravodajca.
II.
Tato úmluva je v podstatě sdělána podle zásad úmluvy sjednané s poštovní správou rakouskou a podepsaná v Římě dne 6. dubna 1922 s některými výjimkami a odchylkami rázu formálního i věcného.
Úmluva tato nečiní také rozdílu mezi nynější pošt. správou maďarskou a bývalou poštovní správou uherskou a dále nemluví o státech cessionářských, nýbrž pouze o státech, jimž připadla bývalá území uherská.
Úmluva se rozpadá na tři části, z nichž první pojednává o vztazích bývalé poštovní správy uherské a poštovní správy států, jimž se dostalo bývalých území uherských, druhá část pak pojednává o vztazích c. a k. poštovní správy vojenské a správy polních pošt s poštovními správami států, jimž připadla bývalá území uherská a konečně třetí část obsahuje závěrečná ustanovení.
Úmluvě jest připojen závěrečný protokol a šest seznamů převzatých pošt. úřadů.
Zahraniční výbor pojednav o předloze usnesl se doporučiti senátu, aby vyslovil souhlas
1. s úmluvou o závazcích, vzešlých z hospodaření poštovní správy uherské a c. a k. poštovní správy vojenské a správy polních pošt, jakož i s hospodařením poštovních správ států, jimž připadla bývalá území uherská, sjednanou mezi Maďarskem se strany jedné, Rakouskem, Rumunskem, královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem se strany druhé,
2. se závěrečným protokolem k této úmluvě, podepsanými v Budapešti dne 15. prosince 1922, a to ve znění obsaženém v senátním tisku č. 328.
V Praze, dne 8. března 1927.
Václav Donát v. r.,
předseda.
R. Pánek v. r.,
zpravodaj.