Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1927.

II. volební období.

3. zasedání.

Tisk 354.

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s

1. úmluvou o závazcích vzešlých z hospodaření bývalé poštovní správy rakouské a poštovních správ států nástupnických.

2. závěrečným protokolem k této úmluvě, podepsanými v Římě dne 6. dubna 1922.

I.

Pred prevratom pôsobily v území bývalého Rakúsko-Uhorska tri poštové správy a to: C. k. poštová správa pre královstva a zeme na ríšskej radě zastúpené, král. uhorská poštová správa pre zeme koruny uhorské a c. a k. vojenská poštová správa pre Bosnu a Hercegovinu. Za války pristúpila týmto ešte c. a k. správa polných pošt. Rozpadnutím bývalé ríše Rakúsko-Uhorskej neboly prerušené obchodné, hospodárske a iné vzťahy obyvatelstva vo štátoch, vzniklých prevratom na tomto území a preto tiež aj činnost poštových úradov v jednotlivých územích částoch štátoch nástupnických pokračovala automaticky ďalej. Preto vznikly medzi bývalými poštovými správami a poštovými správami štátoch nástupnickýh, teda i poštovou správou československou rôzné vzájomné záväzky, ktoré bolo treba vyporiadať. Preto boly sjednané dve úmluvy. Prvá s poštovou správou rakúskou, ktorá bola podpísaná v Ríme dňa 6. apríla 1922, druhá s poštovou správou uhorskou, ktorá bola podpísaná v Budapešti dňa 15. decembra 1922.

V poštovej úmluve rímskej stanoví sa pre rozluku odpovednosti bývalej poštovej správy rakúskej a odpovednosti poštových správ nástupnických štátov formálne 3. november 1918, ako deň rozkladu armády rakúsko-uhorskej na fronte italskej a sjednanie prímeria medzi Itáliou a Rakúskom. Poneváč však pre účtovanie poštových úradov bol deň 3. novembra spojený s rôznými technickými a praktickými ťiažkostmi, bolo smluvené, aby pre vzájemné odúčtovanie bol vzatý za základ 1. november 1918.

Aby bolo možné riadne vzájomne vyúčtovať, vymení si súčastnené správy všetky mesiačné účty s ích dokladmi podľa príslušného smerného dňa. Žírové odvody a žírové prídely poštových úradov vyúčtuje poštová sporitelňa vo Viedni. O poštových poukázkách už vyplatených a poukázkách, ktoré treba ešte vyplatiť, odovzdá každá vyplácajúci správa správe, ktorú treba pokládať za príslušnú správu podaciu, zvláštne soznamy pohledávok, vyjadrených v rakúsko-uhorských korunách. Soznamy pohledávok za poštové poukázky splatené do 31. októbra 1918 inkl., zašlú sa poštovej správe rakúskej, ostatné príslušným správám nástupnických štátov.

Poštové správy nástupnických štátov vyberú od zamestnancov, ktoré prevzaly zo služieb bývalej správy rakúskej, lebo do služieb iného nástupnického štátu do svých služieb náhrady škod, alebo akékoľvek iné náhrady, pochádzajúce z výkonu ích drievejších služieb provozných a vyúčtujú tieto vo prospech správy veritelskej. Čiastky tieto sa pojmú do všeobecného súčtovania. Každá správa sepíše výkazy svoích vlastných pohledávok v rakúsko-uhorských korunách a tieto zašle správe, ktorá je povinná úhradou.

Podľa tejto úmluv bude pôsobiť poštová správa rakúska, ako spoločný úrad pre všeobecné súčtovania a bude treba teda zaslať jej všetky uznané účty. Podľa týchto účtov bude zistené konečné saldo pre každú poštovú správu. Táto úmluva nadobudne účinnosti po jej ratifikácii všetkými súčastnenými štátmi. Úmluva Rímská je sepísaná vo znení francúzskom, italskom a nemeckom s českým prekladom. Francúzský a italský text je stejne platný. Keď by sa vyskytly neshody, vezme sa na poradu text nemecký. V tomto prípade bude len ten z oboch textov - francúzský, alebo italsky - rozhodnú, ktorý sa shoduje s textom nemeckým.

Účelom tejto úmluvy je predo všetkým účetné vyporiadanie zaväzkov, t. j. riadne vzájomné vyúčtovanie príslušných účinov medzi poštovými správami súčastnených štátov. Otázku výplaty konečného salda týchto účinnov úmluva táto nerieší. Vec táto bude zvlášte smluvena až po ratifikácii úmluvy všetkými smluvnými štátmi a po riadne provedenom vzájomnom vyúčtovaní.

Rozpočtový výbor pojednávajúc úmluvu, ako aj záverečný protokol k tejto tímluve vo schôdzke dňa 8. marca 1927, odporúča senátu jej schválenie a prijatie schvalovacieho usnesenia v znení hore uvedenom.

V Prahe, dňa 8. marca 1927.

Dr Karas v. r.,
predseda.

Stodola v. r.,
zpravodajca.

II.

Na území bývalé říše rakousko-uherske působily tři samostatné poštovní správy: rakouská, uherská a vojenská poštovní správa pro Bosnu a Hercegovinu. Za války přistoupila k nim čtvrtá: správa polních pošt, udržující styk mezi zázemím a armádou. Samozřejmě, že i po rozpadu bývalé rakousko-uherské říše neustal vzájemný poštovní styk mezi obyvatelstvem cesionářských států, a že v něm bylo různým způsobem pokračováno, zejména když dlouhou dobu nebyly přesně vymezeny hranice těchto nově vzniklých států. Tak v Československu ihned druhý den po převratu působily bývalé rakouské úřady v historických zemích jako úřady samostatného státu, kdežto na Slovensku a v Podkarpatské Rusi teprve postupně a během delší doby přecházela poštovní správa podle pokračujících vojenských operací do našich rukou.

Tímto způsobem vznikly mezi dřívějšími poštovními správami a poštovními správami cessionářských států, tudíž i naší poštovní správou různé vzájemné závazky, jež bylo nutno vypořádati a urovnati zvláštními úmluvami. Tak došlo k úmluvě s poštovní správou rakouskou, podepsané 6. dubna 1922 v Římě, a k úmluvě s poštovní správou uherskou, podepsané dne 15. prosince 1922 v Budapešti.

Úmluva římská, podepsaná Rakouskem, Italií, Polskem, Rumunskem, Jugoslavií a Československem, rozpadá se na tři části, z nichž první pojednává o vztazích bývalé poštovní správy rakouské s poštovními správami nových států, část druhá o vztazích bývalé vojenske správy poštovní a správy polních pošt s poštovními správami cessionářských států a konečně část třetí obsahuje závěrečná ustanovení.

Úmluvě je připojen závěrečný protokol.

Zahraniční výbor, pojednav o předloze, usnáší se doporučiti senátu, aby vyslovil souhlas:

1. s úmluvou o závazcích, vzešlých z hospodaření bývalé poštovní správy rakouské a poštovních správ států nástupnických,

2. se závěrečným protokolem k této úmluvě, podepsanými v Římě dne 6. dubna 1922, a to ve znění obsaženém v senátním tisku č. 329.

V Praze dne 3. března 1927.

Václav Donát v. r.,
předseda.

R. Pánek v. r.,
zpravodaj.