Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1927.

II. volební období.

4. zasedání.

Tisk 365.

Zahraniční výbor projednal ve své schůzi konané dne 18. listopadu 1926 výše citované vládní nařízení, jež vláda podle §u 3 zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n., předložila dne 3. července 1926 senátu se žádostí o dodatečné schválení, - a navrhuje senátu ku přijetí toto

Senát Národního shromáždění republiky Československé projevuje souhlas s vládním nařízením ze dne 25. června 1926, uveřejněným ve Sb. z. a n. č. 92, o vzájemném nakládání se soukromými pojišťovnami v poměru k Maďarsku a o finanční úpravě starých pojišťovacích smluv na život, ujednaných v býv. korunách rakousko - uherských.

Smlouva o soukromých pojišťovnách, jež byla dne 13. července 1923 v Praze uzavřena mezi státem naším a Maďarským, na to pak schválena Národním shromážděním republiky Československé a uveřejněna ve Sbírce zákonů a nařízení pod č. 228 r. 1924, nebylo mezistátně provedena.

Maďarské pojišťovny totiž nepřenesly do 28. února 1925, jak byly podle smlouvy povinny, své obchody u nás na československé ústavy, ztrativše patrně proto, že jim nebyla další činnost na Slovensku povolena, zájem na zdejším obchodu a zdejší pojišťovny, jež měly obchody maďarských pojišťoven u nás zlikvidovati, byly zase zdrženlivy proto, že kurs náhradních 4% dluhopisů poklesl. Obtíže působilo též, že bylo převésti celé obchody současně najednou, aby se zabránilo přebrání jen lepších obchodů.

Zmíněná smlouva pamatovala na tuto možnost a předpisovala pro ten případ, že k soukromým dohodám nedojde, že oba státy mají učiniti potřebná opatření v zájmu pojištěnců.

Proto zahájily vlády obou států nové jednání o této věci a skončily je dne 28. listopadu 1925 v Budapešti. Dohoda, jíž docílily, jest základem cit. vládního nařízení. Dohody bylo zapotřebí, neboť byl by musel spor vyříditi arbiter.

Vláda vydala podle zmocňovacího zákona z r. 1920, č. 337 Sb. z. a n., vládní nařízení místo aby byla předložila osnovu zákona zákonodárným sborům z důvodů praktických, by vyřízení této otázky bylo co nejvíce urychleno a aby pojištěncům dostalo se co nejdříve vyplacení již po několik roků splatných pojistek, jichž suma koncem roku 1924 činila již asi 16 milionů Kč.

Oprávněna byla k tomu vláda, neboť se jednalo o vyřízení mimořádné hospodářské otázky vyvolané válkou, kterou upraviti měl, právě za účel zmocňovací zákon (§ 1).

Vydání cit. vládního nařízení dosáhlo svého účele, neboť maďarské pojišťovny zrychleným tempem převedly své obchody u nás na zdejší pojišťovny k tomu určené a tyto větším dílem splatné pojistné již vyplatily. Vyřízení této záležitosti cestou zákona bylo by uspokojení čekatelů značně zdrželo a způsobilo jim nemálo dalších nesnází.

Ježto maďarské pojišťovny trvaly původně na tom, že pojistky jsou splatny v Budapešti a tedy, že pojistné vyplatí jen v maďarských korunách, tedy lze pokládati za úspěch, když se pojištěncům podle poslední smlouvy mezi oběma státy dostane 1 Kč za starou rakousko-uherskou korunu. Časté dřívější stížnosti v té věci přestaly.

Předpoklady pro příslušnost k čsl. stavu pojištění jsou stanoveny v čl. III.-V. mezistátní úmluvy. Pojistníkům, kteří již pojistné neplatí a nejsou proto v evidenci pojišťoven, se předpisuje, aby se do roka od vyhlášení nařízení o své právo u zdejších ústavů přihlásili. Toto omezení časové jest nutné jednak proto, že pojišťovny musí do určité doby seznati všechny své závazky a jednak, že čím později, tím obtížnější bude zjišťování okolností pro příslušnost k čsl. stavu pojištění směrodatných.

V odstavci 2, §u 1 stanoví se, které zdejší pojišťovací ústavy budou prováděti likvidaci příslušných maďarských pojišťoven. Pojišťovna Fénix má generální representaci v Praze, kde jest též zanesena do obchodního rejstříku a jest proto právním subjektem naším.

Slova >přejdou za stejných podmínek na< položená do 2.odstavce §u 1 za II. náleží správněji před II. neboť platí nejen pro II., nýbrž II.-V. a postavením před II. jest pak výklad jasnější.

Podle ustanovení §u 2 překládá se místo splatnosti a soudní příslušnosti pojištění z Budapešti do sídla přejímacích tuzemských společností.

Podle §u 4 nejsou přejímací pojišťovny povinny poskytovati při pojištěních uzavřených před 26. únorem 1919 odkupy a půjčky do pěti let od vyhlášení vládního nařízení hlavně z toho důvodu, že na úhradu závazků obdržely pouze 4% renty v kursu 100 K nomin. renty = 100 Kč hotových peněz.

Příplatek režijní jest odůvodněn zvýšenou korrespondencí a do jisté míry obtížnější manipulací.

Přerušení sporů a exekucí bylo pro dobu provádění převodů nutné, aby se jednání mohlo provésti v klidu, bez značnějšího rozčilování a bez větších útrat. Nařízení toto se v kritické době dobře osvědčilo.

Žádost vlády o dodatečné schválení cit. vládního nařízení, uveřejněného ve Sbírce z.a n. dne 1, července 1926 pod č. 92, byla Národnímu shromáždění, jak výše uvedeno, (dne 3. července 1926), včas podána, a nastalo zpoždění v dodatečném schválení teprve později, hlavně nastavšími parlamentními prázdninami.

V Praze, dne 18. listopadu 1926.

V. Donát v. r.,

předseda.

Jos. Lukeš v. r.,

zpravodaj.

Národohospodářský výbor projednal vládní nařízení ze dne 25. června 1926, č. 92 Sb. z. a n., vydané vládou ku provedení úmluvy mezi republikou Československou a královstvím Maďarským a vzájemném nakládání se soukromými pojišťovnami a o finanční úpravě starých pojišťovacích smluv na život, ujednaných v bývalých korunách uherských a rakouských, ve schůzi dne 15. prosince 1926 a doručuje senátu jeho dodatečné schválení.

V Praze, dne 15. listopadu 1926.

K. Sáblík v. r.,

předseda.

Josef Stržil v. r.,

zpravodaj.