Národní shromáždění Československé republiky souhlasí s obchodní smlouvou mezi Československou republikou a Švýcarskem, podepsanou v Bernu dne 16. února 1927.

Splňujíc prvý nutný předpoklad pro úpravu vzájemných styků, zajišťuje předkládaná smlouva ve své všeobecné části pro nakládání se zbožím zásadu nejvyšších výhod. Důležitost této doložky vysvitne zejména z krátkého přehledu o švýcarské celně tarifní poválečné politice.

Švýcarsko přizpůsobivši svůj předválečný sazebník v r. 1921 změněným poměrům, vstoupilo v obchodně-politická jednání s řadou států. Aby si svoji posici zvýhodnilo a bylo vyzbrojeno ještě účinnějším vyjednávacím prostředkem, vydalo Švýcarsko dne. 5. listopadu 1925 nový provisorní generální celní tarif tak zv. tarif vyjednávací, který obsahuje podstatná zvýšení všech pro obchodní jednání důležitých položek. Tak z hlavních československých obchodních artiklů stanoveno bylo značné zvýšení pro slad ze frs šv. 1.50 na frs šv. 3.-, cukr krystalový ze frs šv. 7.- na frs šv. 12.-, práškový ze frs šv. 8.- na frs šv. 15.-, v kloboucích ze frs šv. 10.- na frs šv. 15.- a kostkový ze frs šv. 13.- na 18.-, chmel ze frs šv. 3.- na frs šv. 15.-, pivo v sudech pod 2 hl ze frs šv. 9.- na frs šv. 15.-, ohýbaný nábytek ze frs šv. 70.- na 80 frs šv., jisté druhy obuvi ze frs šv. 240.- na frs šv. 280.-, různé druhy skleněného zboží, zejména pro lahve ze frs šv. 8.- na frs šv. 15.- a ze frs šv. 12.- na 20.-, řadu zboží ze železa a nedrahých kovů, zvláště pro součástky strojů ze frs šv. 1.20 na frs šv. 3.- a některé stroje ze frs šv. 20.-, 30.- a 35.- na frs šv. 30.-, 50.- a 60.-, pro galanterní zboží a nepravou bijouterii (jablonecké zboží) ze frs šv. 120.- a 400.- na frs šv. 200.- a 800.-, tužky ze frs šv. 50.- na frs šv. 80.- a j. v.

Poněvadž všechny při soutěži ve Švýcarsku v úvahu přicházející státy, nejnověji i Německo, zabránily uzavřením nových obchodních smluv applikaci jmenovaných zvýšených švýcarských sazeb, bylo nebezpečí, že československé zboží, v případě bezesmluvního stavu se Švýcarskem bude v celních sazbách diskriminováno a tím jeho odbyt ve Švýcarsku ztracen nebo aspoň vážně ohrožen. Touto úvahou byla vedena vláda československá při sjednávání obchodní smlouvy se Švýcarskem.

Rámcová smlouva stanoví v oboru daní a poplatků nakládání podle zásady parity. Na výslovné přání Švýcarska, vyplývající z jeho systému obchodních smluv a z jeho ústavních ohledů, bylo vyhrazeno nakládání s příslušníky, se společnostmi hospodářské povahy, stejně jako otázky sociálně politické zvláštním ujednáním. Rámcová smlouva obsahuje též ustanovení o rozhodčím soudu, došlo-li by k různosti názoru o výkladu smlouvy.

K rámcové smlouvě přimykají se celně-tarifní přílohy A, B. Příloha A týká se celních sazeb na dovoz švýcarského zboží do Československa; příloha B upravuje pak cla na československé zboží do Švýcar.

Obraz vzájemných hospodářských styků podává se ze statistiky zahraničního obchodu mezi oběma státy:

V r. 1925 obnášel export československého zboží do Švýcar celkem Kč 5567 milionů, zatím co import švýcarského zboží do Československé republiky činil celkem Kč 3306 milionů, vyplývalo tedy pro Československou republiku aktivum Kč 226.1 milionů. (V roce 1926 odpovídají uvedeným číslům tato čísla: Kč 516 milionů, 327 milionů a 189 milionů.)

Švýcarsko dováží do Československa ze svých specielních výrobků některé potraviny jako: kondensované mléko, sýry, dětské moučky, čokoládu, dále některé textilie, hlavně hedvábí a jemné bavlněné tkaniny a výšivky, obuv, zboží kovové, hodinky a stroje. Pro tyto jeho význačné artikly přiznalo Československo Švýcarsku smluvní úlevy, jež jsou obsaženy v příloze A.

Ve vývozu československém figuruje na prvém místě cukr, jehož dovoz v posledních letech se ustálil kolem 250 milionů Kč, což znamená přibližně 10% celkového našeho exportu. Dále se vyváží velmi silně slad, pro který je Švýcarsko podle statistik posledních let po Německu největším odbytištěm. Jeho vývoz dosáhl v r. 1925 Kč 708 milionů. Dobytka vyvážíme do Švýcar asi za Kč 23 milionů, chmele za Kč 12.4 milionů ročně; piva vyváželi jsme při nesníženém clu asi 5500 hl ročně, textilií celkem za 78.8 milionů Kč, skla a porcelánu za Kč 18.5 milionů. V oboru kovodělném obnášel vývoz celkem Kč 51 milionů.

Československo zajistilo si pro veškeré zboží, přicházející v úvahu pro vývoz do Švýcarska dílem vázání dnešního niveau celního, dílem snížení dosavadních cel. Z hlavních artiklů, pro které bylo dnešní švýcarské clo vázáno, uvádí se zejména: cukr, slad, obilniny, chmel, dobytek, pivo, peří, dřevo, kůže, obuv, papír, některé druhy textilů, keramika, porculán, sklo, stroje, kovové zboží a chemické zboží, tužky a jiných více. Pro některé specielní výrobky podařilo se Československu dosáhnouti snížení dnešních švýcarských celních sazeb. Jest to jmenovitě malinová šťáva, okurky, čekankový kořen, šunka, ohýbaný nábytek, balicí papír, jutové koberce, význačné druhy skla, pivovarská smůla, jablonecké zboží a jiné. Ustanovení o vázání resp. snížení cel pro jmenované druhy zboží jsou obsažena v příloze B.

Obzvláštní zmínky zasluhuje ustanovení závěrečného protokolu, podle něhož zaručilo Švýcarsko, současně se vstupem smlouvy v účinnost, bezvýhradnou ochranu označení československého chmele a plzeňského piva. Nehledíc k tomu, že ustanovení toto má prejudiciální povahu pro ochranu označení význačných našich specialit pro budoucí jednání s třetími státy, má toto ustanovení zvláštní cenu právě ve Švýcarsku, v zemi s bohatým cizineckým ruchem.

Současně s účinností smlouvy vstoupí v platnost cestou administrativní nová úprava dovozu a vývozu.

Smlouva jest uzavřena na dobu jednoho roku a bude automaticky prodlužována, nebude-li se lhůtou tříměsíční vypovězena.

Po stránce formální vláda projevuje přání, aby tato předloha byla projednána současně poslaneckou sněmovnou a v ní výborem zahraničním a živnostenským i senátem a v něm výborem zahraničním a národohospodářským.

Text této obchodní smlouvy a dvou výměnných not předkládá se ve zvláštním exempláři ve znění francouzském a československém.