Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1927.

II. volební období.

4. zasedání.

Tisk 372.

Sociálně politický výbor zabýval se ve schůzi dne 30. března 1927 předlohou zákona o stavebním ruchu, která byla schválena poslaneckou sněmovnou dne 22. března 1927 a usnesl se doporučiti slavnému senátu schválení této předlohy tak, jak byla usnesena poslaneckou sněmovnou, ve znění sen. tisku č. 368.

Je nesporno, že zákon o stavebním ruchu bude pronikavě zasahovati svými vyvlastňovacími předpisy do soukromého vlastnictví, uznaného naší ústavou.

Leč dle důvodové zprávy k vládnímu návrhu není tou dobou jiného prostředku pokusiti se o odstranění stavební a tím bytové tísně. Návrh bytového zákona, předložený v červnu 1926 předešlou vládou poslanecké sněmovně Národního shromáždění k ústavnímu projednání, upravoval nejen podporu stavebního ruchu, nýbrž i ochranu nájemníků, a tento návrh nynější vláda odvolala a předložila Národnímu shromáždění se žádostí za urychlené ústavní projednání nový návrh zákona, který se obmezuje jen na úpravu stavebního ruchu.

Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zcela správně a výstižně uvádí, že ochrana nájemníků působí nepříznivě na stavební podnikání, že rozvoj soukromého stavebního podnikání jest závislý na postupném zvyšování nájemného ve starých domech a konečně na úplném odstranění ochrany nájemníků, jinými slovy jasně řečeno: bez uvolnění činží žádný soukromý stavební ruch, bez soukromého stavebního ruchu žádné odstranění bytové krise.

Ke slovům důvodové zprávy k vládnímu návrhu, že nelze pomýšleti na úplné uvolnění ochrany před výpovědí, pokud poptávce po bytech neodpovídá dostatečná nabídka bytů nových, dlužno zdůrazniti, že uvolnění činží a ochrana před výpovědí jest dvojí věc. Bohužel nebyl posud učiněn u nás pokus, aby se soukromému - jedině vydatnému - podnikání pomohlo uvolněním činží při odbourání ochrany před výpovědí, jasně řečeno uvolniti činži a odbourati ochranu před výpovědí, neboť na dosavadních činžích mohlo by se něco měniti jenom dohodou stran, ježto je tu smluvní závazek, jednostranně neměnitelný, nehledě k trestním a jiným zárukám.

Jest naděje, že v novém slíbeném zákoně bytovém bude i k této okolnosti přihlíženo a že dospěje se k výsledkům těm, aby poslední, státu našeho nedůstojný zbytek vázaného hospodářství zmizel, jeť nový zákon o stavebním ruchu nejpádnějším dokladem, že cesty, jimiž byla u nás řešena podpora stavebního ruchu a tím i odstraňována bytová tíseň, nevedly k cíli a že jest zapotřebí hledati nových cest, z nichž jedna nahoře uvedena.

Nový zákon o stavebním ruchu jest jen krátkodobým provisoriem a proto obmezuje účinnost těch ustanovení, která zakládají právní nárok, na př. nárok na vyvlastnění pozemků jen do konce března 1928, kdy končí platný zákon na ochranu nájemníků a obsahuje pouze ta ustanovení, která osvědčila již svou způsobilost ku podpoře stavebního ruchu, jako ustanovení o opatřování stavenišť, o rozhodčích soudech mzdových a o daňových, poplatkových a stavebních úlevách.

Nové je pouze ustanovení o způsobu podpory staveb nových obytných domů přímou zárukou státu.

Stát však nemá platiti za stavebníka nic a povinnost k tomu by nastala, kdyby dlužník neučinil své povinnosti vůči věřiteli zadost, při čemž má stát právo hojiti se na dlužníkovi.

Zákon o stavebním ruchu pomýšlí v prvé řadě na podporu stavby rodinných domků.

Budoucnost ukáže, zdali tímto způsobem lze odpomoci bytové krisi, neboť jsou závažné hlasy, že nikoli rodinné domky, nýbrž činžovní kasárny by tu pomohly, a zdá se, že zkušenost jim dává za pravdu, jak svědčí vagonové kolonie hlavně kolem Prahy.

Pokud se týče daňového osvobození, tedy daňové osvobození u staveb, které nemají povahy domů s malými byty, je 25leté a rovněž tak u úprav neobytných domů nebo jiných částí k účelům obývacím.

Konečně dlužno zmíniti se ještě o podpoře, která záleží v tom, že stát zaručí se věřiteli za zápůjčku, a to za zúrokování, umořování a ostatní vedlejší platy a za splacení zaručené zápůjčky s příslušenstvím, jak jest stanoveno v dlužním úpise o ní sepsaném, avšak vše to za modalit v zákoně podrobně vytčených.

Zaručená zápůjčka smí činiti při rodinném domku v druhé hypotéce 40% a s předcházejícími zápůjčkami nejvýše 75%, při nájemním domě, svobodárně nebo noclehárně obce nebo obecně prospěšného stavebního sdružení nejvýše 40% a s předcházejícími zápůjčkami nejvýše 80% stavebního nákladu řádně zjištěného.

Čas kvapí, jarní období stavební je tu, nutno opatřiti práci a výdělek dělnictvu, stavebním živnostem i stavebnímu průmyslu, což vše má přinésti nový zákon o stavebním ruchu, a proto sociálně-politický výbor navrhuje, aby senát přijal usnesení poslanecké sněmovny, vyznačené v tisku č. 368.

V Praze, dne 30. března 1927.

R. Jaroš v. r.,

předseda.

Dr Havelka Otakar v. r.,

zpravodaj.

Jedním z nejtrapnějších důsledků světové války byla a jest v naší republice otázka bytová, a přes to, že ku jejímu zdolání obětoval stát miliardové obnosy a že vedle toho i ostatní veřejní činitelé v republice k témuž účelu veliké částky poskytli, není otázka tato uspokojivě rozřešena.

Z dosavadních nezdařených pokusů toto zlo přemoci vyplývá, že třeba nastoupiti jiné cesty než dosavadní, které naprosto k cíli nevedly a nepovedou.

Odborové kruhy stavitelské i technikové z kruhů parlamentárních od počátku bytové nouze upozorňovali kruhy vládní, že bytová nouze dá se zmoci jen úplně volnou konkurencí a individuelní podnikatelskou činností. Má-li však tato býti vyvolána, že jest nezbytno, aby pro tuto připraveny byly účelné předpoklady za postupného uvolnění vázaného hospodářství činží. V prvé řadě jest potřebí, aby stavební podnikání dávalo možnost přiměřeného zisku z kapitálu do téhož vloženého a aby vlastní práce podnikatele byla honorována; za druhé, aby stavebním podnikatelům co možno ulehčeno bylo obstarání a zabezpečení stavebního úvěru; a třetí, aby byla co nejvíce umožněna stavba obytných domů, neboť v nich nesporně náklady stavební jeví se nejmenšími na jednotlivé byty a tím ovšem nájemné stává se nejlevnějším oproti jinému způsobu zastavění.

Rady tyto byly však příslušnými vládními činiteli soustavně pomíjeny a stejně tomu je i v právě projednávaném návrhu zákona a jest jisto, že ani jím podstatně bytová nouze řešena nebude, ač doba dnešní velmi by byla vhodnou ku jejímu zdolání.

Jak dřívější návrhy zákonů příslušného odboru ministerstva sociální péče, tak i tento návrh směřuje více ku bytové reformě a k podpoře družstevního stavebního podnikání nežli sledovati úsilně lámání bytové nouze.

Poněvadž bohužel vládní osnova zákona o stavebním ruchu k projednávání předložena byla v době, kdy stavební sezona jest již tu, a nemá-li býti ztracena, nutno doporučiti slavnému senátu přijetí předlohy tak, jak schválena byla sněmovnou poslaneckou, neboť její oddálení mohlo by ohroziti i to, co ona poskytuje dobrého pro stavební podnikání.

V Praze, dne 31. března 1927.

Dr J. Karas v. r.,

předseda.

Ing. Bečka v. r.,

zpravodaj.