Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1927.
II. volební období.
4. zasedání.
Tisk 390.
Zpráva
imunitního výboru,
o žádosti okresního soudu v Klatovech ze dne 22. prosince 1926, č. j. T 1263/26/4 za souhlas k trestnímu stíhání senátorky Růženy Sehnalové pro přestupek podle § 14 a § 19 zák. ze dne 15. listopadu 1867, čís. 135 ř. z. (č. 2728 předs.).
Skutková podstata.
Podle oznámení okresní správy politické v Klatovech ze dne 10. prosince 1926 čís. 72367 a městského úřadu v Klatovech ze dne 25. listopadu 1926 čís. 17733 přišla senátorka Růžena Sehnalová dne 14. listopadu 1926 o 9. hod. dopoledne do potravního trhu na náměstí v Klatovech a vystoupivši na schody u kašny, stojící na náměstí, počala řečniti k lidu, v němž převládali, podle sdělení okresní správy politické příslušníci strany komunistické.
Poněvadž toto shromáždění bylo konáno - jak uvádí okresní správa politická - bez úředního povolení, rozpustil je politický úředník okresní správy politické v Klatovech, prohlásiv je za nezákonně. Vyzvání, aby shromáždění se rozešli, nebylo uposlechnuto a senátorka Růžena Sehnalová řečnila dále. Došlo proto k povolání četnictva, které za součinnosti policie náměstí vyklidilo.
V jednání senátorky Růženy Sehnalové spatřuje okresní soud v Klatovech přestupek podle § 14 a § 19 zák. ze dne 15. listopadu 1867 čís. 135 ř. z. a žádá za souhlas k jejímu trestnímu stíhání.
Návrh.
Imunitní výbor navrhuje, aby senát Národního shromáždění nedal souhlas k trestnímu stíhání senátorky Růženy Sehnalové pro přestupek § 14 a §19 zák. ze dne 15. XI. 1867 čís. 135 ř. z.
Důvody.
Podle zprávy městského dozorce policejní stráže v Klatovech odpověděla senátorka Růžena Sehnalová na jeho dotaz, má-li povolení ke konání schůze, že jí ženy na trhu kupující žádaly, aby jim některé drahotní zjevy vysvětlila a ihned dodala, aby se nebál, že se nic nestane.
V oznámení okresní správy politické není také žádného sdělení o obsahu vývodů senátorky R. Sehnalové, ani o jejich tendenci, takže je oprávněné domnění, že senátorka Sehnalová svými vývody uklidňovala nespojené ženy a nikoliv je znepokojovala. Rovněž jest oprávněno domnění, že senátorka Sehnalová neměla vůbec v úmyslu poruštiti hrubě veřejný pořádek. Neuposlechnutí rozkazu, aby schůzi ukončila, je jaksi logickým dokončením celé improvisované akce, která podle souhlasných zpráv úřadů skončila bez jakýchkoli vážnějších následků. Je dlužno přihlížeti k situaci, ve které se nacházela, byvši vyzvána, aby podala vysvětlení, kteréžto výzvě jako člen zákonodárného sboru byla povinna v zájmu uklidnění znepokojeného obyvatelstva vyhověti.
Z těchto příčin dospěl imunitní výbor k názoru, že není důvodů, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání senátorky Růženy Sehnalové pro přestupek výše naznačený.
V Praze, dne 5. dubna 1927.
Em. Hrubý v. r.,
předseda.
Vojt. Dundr v. r.,
zpravodaj.