Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1927.

II. volební období.

4. zasedání.

Tisk 412.

Poválečné poměry (právní i hospodářské) způsobily, že potřeby veřejné nepoměrně více vzrostly než-li základy zdaňovací. A jako stát pomáhal si vedle půjček a zavádění nových daní v první řadě zvyšováním dosavadních daní a dávek, tak i autonomní územní svazky sahaly ku podobným prostředkům: vedle půjček a zavádění všech možných dávek zvyšovaly přirážky ku přímým daním státním jako nejpohodlnější zdroj zvýšených příjmů. K tomuto zdroji příjmů sahalo se i proto neobvyklé často a vydatně, že poplatníci, kteří nejvíce zvýšením přirážek daňových bývali postižení, pravidelně v zastupitelstvech autonom. korporací byli v menšině.

Teprve když zvýšení daní a přirážek projevilo se ve zvýšené režii výrobních podniků a jevilo nepříznivé účinky na soutěživost domácího průmyslu s cizím, hledělo se k tomu, snížiti daňové i přirážkové zatížení. U státu má se odpomoci snížením výdajů státních, snížením, po případě úplným zrušením některých nejtíživějších daní. Vedle dřívějších drobnějších úlev reforma přímých daní má ve směru tom přinésti značnější úlevu poplatnictvu.

U autonomních svazků územních jednali odsunutí nutných věcí po dobu války a vzrůst úkolů nových, hlavně však honorování dosavadních čestných funkcí, zvýšené požitky zaměstnanců, pořizování zbytečností a výlohy representační způsobily veliký vzrůst rozpočtů poválečných a svazky tyto vydatnou měrou používaly své berní výsosti.

Výstřelky, které záhy se v některých korporacích objevily, vedly ku prvému omezení jejich volností výdajové a berní zákonem ze dne 26./3. 1919, č. 170 (omezení přirážek k dani domovní) a zákonem ze dne 12./8. 1921, č. 329, jenž jednak omezoval výši přirážek ku dani výdělkové, ale hlavně výdaje a účty obecní podrobil vážné kontrole vyšších úřadů, ale i při povolování úhrady vyhradil větší volnost i dozorčím orgánům. Vedle toho zákon ten zabezpečoval jim vydatnou podporu se strany státu přikázáním určitých daní.

Ustanovení a pomoc tohoto zákona však přece neměla žádoucího výsledku a stížnosti na nehospodárnost územních svazků a na přetěžování poplatnictva nepřestávaly. Poplatnictvo a výrobu nezatěžovaly ani tak státní daně, jako spíše přirážky autonomní, které mnohonásobně přesahovaly obnos daňový.

Tyto stížnosti přiměly konečně vládu ku rozhodnému kroku: účinným způsobem omeziti volnost opatřiti si příjmy, a tím donutiti korporace též k omezení výdajů: příště budou moci podnikati jen takové výdaje, pro něž omezená berní jejich pravomoc najde úhrady.

Provedení této myšlénky slouží přítomná předloha vládní. Ona hledí zajistiti dohlédacím úřadům vliv na stanovení rozpočtu výdajového; zejména přiznává jim právo, i bez podkladu stížností se strany poplatníků snížiti; ba dokonce vyloučiti určité položky z rozpočtu, nezdají-li se jim účelnými (§ 3, odst. 7, § 10, odst. 5). Právo to jim přísluší též ohledně rozpočtů školních (§ 4, odst. 5). Aby donutila tyto úřady ku použití tohoto jejich práva, ustanovuje v §u 10 odst. 4, že za trest budou vyloučeny z příspěvků fondovních, nepoužily-li tohoto práva svého. Dle dosavadních zákonů úřad dozorčí na vyloučení nebo snížení určitých položek rozpočtových, nebyla-li proti nim podána stížnost, práva neměl.

Ku krytí schodku takto sníženého a upraveného rozpočtu možno vybírati přirážky ku přímým daním vůbec pouze do určité výše, jak ji stanoví § 1, odst. 1, v nejzazším případě do výše §u 1, odst. 5 ku krytí žalovatelných povinností obce. Nad tuto hranici v žádné obci, ani okrese, ani zemi přímá daň nemůže býti více zatížena, leda za podmínek §1, odst. 5.

Nestačí-li ani tato nejvyšší sazba ku krytí potřeb rozpočtu, upraveného jak svrchu řečeno, uloží dozorčí úřad nejprve vybírání určitých dávek a poplatků (§ 3, odst. 6). Práva toho úřad dozorčí rovněž dosud neměl.

Omezení přirážek na poměrně nízkou výši (celkem oproti dosavadním průměrné dvojnásobné výše) postihne těžce ony svazky, které zvýšených přirážek používaly ku krytí právoplatně uzavřených dluhů. Aby se jim umožnilo plniti tyto právoplatné závazky, dovoluje se jim výjimečně, ale pouze k tomuto účelu, zvýšení přirážek, a to u obcí o 100 %, u okresů o 40 % (§ 1, odst. 5).

Vedle toho přikazují se svazkům autonomním určité daně a příděly (obcím s přirážkou nad

50 % daň domovní a pozemková, obcím a okresům fond vzniklý z přídělů z daně obratové a výdělečné, zemím z daně obratové, lihové a dědické (§ 9 - 14), na podporu oněch zatížených korporací, jimž všecky dosavadní prameny nestačily. Fond ten spravovati a jím disponovati bude příslušeti zemským výborům, práce to nijak závidění hodná. Celkem samosprávné svazky budou příště dostávati na přídělech ročně asi 411 mil. Kč, oproti dosavadnímu stavu asi o 11 mil. Kč více.

Další novinkou a to vítanou jest vliv vyhrazený §em 4 dohlédacím orgánům autonomním na rozpočet školní. Dle dosavadního stavu zkoumání rozpočtů školních bylo vyhrazeno pouze úřadům školním; právo stížnostní bylo vyhrazeno pouze obci a úhrada rozpočtu nepodléhala přezkoušení úřadů autonomních. Dle tohoto zákona úřadům autonomním (vlastně autonomní sekci budoucích úřadů. okresních) bude vyhrazeno právo zkoumati a upravovati i rozpočet školní (§ 4 odst. 5.), právo stížnosti přiznáno i jednotlivým poplatníkům a voličům a úhrada schodku spadá v jedno s úhradou ostatního schodku obecního. V tomto směru odpadne tedy jedna z velikých příčin těžkého zatížení obcí rozpočty školními, které byly sestavovány orgány školními bez zřetele ku finanční síle obcí.

Úbytek na příjmech autonomních svazku osvobozením státních drah od autonomních

přirážek rozvržen na dobu 10 let, aby obce nebyly najednou úbytkem tím tak těžce poškozeny (§ 18).

Za účelem snížení potřeb zemí přebírá stát na sebe náklady stálého ubytování četnictva (§ 22) a přesunuje se pětina nákladů na léčení nemajetných na domovské jejich obce (§ 21). Tím budou zejména chudší obce venkovské těžce postiženy.

Povinnost ustanoviti pro obor služby konceptní diplomovaného právníka omezuje se pro budoucnost pouze na obce s nejméně 10.000 obyvateli (§ 24); tím budou obce menší od 3 do 10.000 obyvatel zbaveny velice tíživého břemene.

Uzavříti novou výpůjčku na obecní neb okresní zařízení bude ještě možno jen těm korporacím, které jí mají použíti na výdaje naprosto nutné, nařízení vyššími úřady (na př. na stavbu nové školní budovy) anebo jen na taková zařízení, která výnosem svým budou zápůjčku onu zúrokovati a amortisovati (§ 20).

Osnova tato, v poslanecké sněmovně ve mnohých zásadních věcech podstatně změněná, postihne hlavně ty obce, které šetříce svých poplatníků, mnohé náklady- i často dosti nutné - odkládaly, až budou hospodářské poměry příznivější. Ty v budoucnosti nebudou míti nároku na příděly z fondu, ačkoliv budou museti do něho přispívati. Naproti tomu obce, které s dříve již provedením zbytečných zařízení překročily přípustné výše přirážek, dostanou části pozemkové daně, nebudou ničím přispívati do fondu, ale budou míti naopak nárok na příspěvky z něho.

Popřevratová doba ukázala, že mnohé korporace nedovedly rozumně používati samostatnosti a moci, které jim staré zřízení obecní z r. 1864 přiznalo. V zájmu celku jeví se nutným, jako děje se u soukromníků v občanském životě, postaviti je pod kuratelu a omeziti jejich samostatnost. K tomu cílí směřoval již zákon ze dne 12./8. 1921, č. 329 Sb. z. a n.; poněvadž nedosáhl žádaných výsledků, předkládá vláda osnovou touto nové, větší omezení volnosti autonomních svazků, a zamýšlenou reformou veřejné správy učiní se opět ještě další krok v tom směru.

Rozpočtový výbor shledal ustanovení osnovy té, jak se na nich usnesla poslanecká sněmovna, za daných poměrů odůvodněnými a navrhuje proto slavnému senátu její přijetí ve znění sen. tisku č. 404.

V Praze, dne 25. května 1927.

Frant. J. Kroiher v. r.,

místopředseda.

Dr Karas v. r.,

zpravodaj.