Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1927.

II. volební období.

4. zasedání.

Tisk 417.

Výbor zahraniční projednav ve schůzí dne 8. června 1927 vládní návrh týkající se obchodní smlouvy mezí naším státem a Švýcarskem ze dne 16. února 1927 včetně příloh A, B, C, navrhuje senátu Národního shromáždění přijetí tohoto

Národní shromáždění Československé republiky souhlasí s obchodní smlouvou mezi Československou republikou a Švýcarskem, podepsanou v Bernu dne 16. února 1927.

V zájmu čilejších obchodních styků uzavírá Československá republika se všemi státy, z nichž zboží dováží nebo tam zboží vyváží, obchodní smlouvy. Po ustálení měn nabývají smlouvy povahy více definitivní a proto se všechny státy snaží, aby dosáhly co nejpříznivější obchodní bilance, ochranářskou celní politikou co nejvíce svojí výrobu vzhledem k vlastním výrobním nákladům a různým dávkám proti cizí konkurenci chrániti a vývoz svého zboží co nejvíce podporovati.

Vzájemné obchodní styky mezi jednotlivými státy třeba upraviti dohodou, jíž lze dosíci oboustrannými ústupky, hlavně pokud se týče výše a slev cla, dále průvozu a dávek, jež tvoří pak základ obchodních smluv.

Švýcarsko vydalo dne 5. listopadu 1925 za účelem výše uvedeným, aby si zjednalo co nejvýhodnější základ ku vyjednávání obchodních smluv, nový provisorní generální tarif, který obsahuje podstatné zvýšení všech pro obchodní jednán. důležitých položek, Tím donutilo státy, jež jsou se Švýcarskem v obchodním styku, uzavříti s ním nové obchodní smlouvy, aby uvarovaly nových zvýšených švýcarských sazeb.

Československá republika vyvezla do Švýcarska r. 1925 zboží okrouhle za 556 mil. Kč a r. 1926 za 516 mil. Kč, kdežto dovezla r. 1925 okrouhle za 330 mil. Kč a r. 1926 za 327 mil. Kč.

Tedy jest náš stát vzhledem ku rozloze, lidnatostí a vzdálenosti obou států poměrně v dosti živém obchodním styku se Švýcarskem a neměl-li tento býti ohrožen, musela Československá republika rovněž uzavříti obchodní smlouvu se Švýcarskem, aby dosáhla výhodnějších sazeb, než jsou ve zmíněném novém generálním celním tarifě švýcarském.

Pří vývozu do Švýcarska uhájena v obchodní smlouvě dosavadní výše celních sazeb hlavně pro cukr, jehož tam vyvážíme ročně okrouhle za 250 mil. Kč, pro slad, jehož se vyváží asi za 70 mil. Kč, dobytek ročně asi za 23 mil. Kč, chmel ročně za 121/2 mil. Kč, pivo asi za 11/2 mil. Kč, některé druhy textilii, jichž celkem vyvážíme asi za 78 3/4 mil. Kč, dále pro sklo a porculán za 18 1/2 mil. Kč a pro kovodělné zboží za 51 mil. Kč.

Snížení dosavadních švýcarských sazeb podařilo se ve smlouvě dosíci pro malinovou šťávu, okurky, šunku, ohýbaný nábytek, balící papír, pro lepší druhy skla, jablonecké zboží a jiné.

Ustanovení, jež týkají se vázání, resp. snížení cel pro jmenované druhy zboží, jsou obsažena v příloze B).

Naproti tomu přiznalo Československo Švýcarsku smluvní úlevy pro specielní švýcarské výrobky jako; kondensované mléko, sýry, dětské moučky, čokoládu, hedvábí, výšivky, obuv, zboží kovové, stroje, hodinky a jiné, jež uvedeny jsou v příloze A).

Jinak zaručují si oba státy pokud jde o dovoz a vývoz nakládání dle zásady nejvyšších výhod, Výjimky jsou ve smlouvě stanoveny.

Dále poskytuje náš stát zvláštní ochranu označením původu, význačným sýrům ve Švýcarsku vyrobeným a Švýcarsko našemu chmelu a plzeňskému pivu.

Cla československá jsou stanovena v příloze A) v Kč a cla švýcarská v příloze B) ve zlatě.

Obchodní smlouva upravuje dále průvoz, vnitřní dávky a jiné pro obchod důležité skutečnosti. Spory plynoucí z výkladu smlouvy rozsoudí rozhodce.

Bližší ustanovení obchodní smlouvě a přílohám A a B obsaženy jsou v příloze C). Tato obchodní smlouva není dosud v působnosti, neboť švýcarské zákonodárství nezná zmocňovacího zákona; vstoupí v platnost 15 dní po schválení Národním shromážděním a výměně ratifikačních listin a může býti vypovězena po roce; do tří měsíců po výpovědi zůstane závaznou.

Zahraniční výbor, posoudiv obchodní smlouvu s hlediska zahraničního i věcného, spatřuje v ní další utužení přátelských styků se Švýcarskem a prospěch Československé republiky. Navrhuje proto slavnému senátu Národního shromáždění, aby obchodní smlouvu i s přílohami, jak je obsažena v tisku senátu 366, schválil.

V Praze, dne 8. června 1927.

Dr Klouda v. r.,

místopředseda.

Jos. Lukeš v. r.,

zpravodaj.

II.

Ač naše obchodní styky s příseženstvím švýcarským nesnesou co do rozsahu srovnání s našimi bezprostředními sousedy Německem, Polskem, Mad’arskem a republikou Rakouskou, přece zaujímá ono důležité místo v našem vývozním a dovozním obchodě.

Kromě stránky čistě obchodní jsou tu i momenty etické, které vedle oné působí, že si dáváme velmi záležeti na přátelském poměru k Alpskému tomuto státu, Švýcarsko, stará země svobody jest živým důkazem, že příslušenství k spořádanému státnímu útvaru jest mocnější než jednotící idea národnostní, dle které vůkolní státy jsou vybudovány. Má ono tradicí jako útočiště těch pronásledovaných bojovníků za svobodu a samostatnost, kteří v minulostí nalezli tu ochrany a vlídného pohostinství.

Švýcarsko, ač nezúčastnilo se světové války, přece nezůstalo ušetřeno hospodářských obtíži, s kterými po skončeni velkého boje zápasiti musí celá Evropa. Jeho neotřesená měna vprostřed shroutivších se valut okolních států ještě tyto potíže zvětšovala hlavně proto, že výrobky švýcarské byly svou cenou nedostupné pro kupce ze států s měnou znehodnocenou.

Postupující hospodářská konsolidace v Evropě projevila svůj ulehčující vliv í na hospodářský vývoj Švýcarska a toto mohlo na nových základech uzavříti obchodní smlouvy s okolními státy. Naše obchodní smlouva se Švýcarskem jest tudíž článkem uklidňujících se hospodářských poměrů v Evropě.

Všechny státy po válce léčily své hospodářské potíže zvýšením celní ochrany, Nemohli jsme se ani my tomu vyhnouti, zvláště proto, že bychom jinak v hospodářském společenství evropském neobstáli. Na druhé straně projevuje zvýšení celních ohrad svůj nepříznivý účinek v tom, že uzavírání obchodních smluv mezistátních jest obtížnější než dříve, a proto také vyjednání přiložené obchodní smlouvy se Švýcarskem nezůstalo ušetřeno podrobného propočítávání žádaných i poskytovaných úlev z celního tarifu všeobecného. Doufáme však, že bude oběma stranám podkladem k udrženi i rozšířeni obchodních styků, a že poslouží hospodářskému rozvoji obou států.

Proto vítáme s uspokojením uzavření této smlouvy.

Smlouva jest uzavřena na zásadě nejvyšších výhod s výjimkou; že Československo nemusí poskytnouti Švýcarsku oněch výhod, kterých poskytlo Polsku v poslední smlouvě ze dne 23. dubna 1925, anebo které by mu případně poskytlo v některé příští obchodní smlouvě.

Československo dosáhlo pří vývozních artiklech buď ustálení celní úrovně, nebo bylo mu smluvně clo sníženo z tarifu, který vydalo Švýcarsko 5. listopadu 1925. Bylo to nutno, poněvadž všechny státy, s nimiž ve Švýcarsku konkurujeme, zabránily uzavření obchodních smluv zavedením zvýšených celních sazeb pří svém zboží. Tím by se naše soutěž stala nemožnou a ztratili bychom najisto trh švýcarský, který je zvláště pro cukr a slad významný.

V roce 1926 vyvezli jsme do Švýcar zboží v ceně 516 mil., dovezli ze Švýcar za 327 mil., tedy naše styky jsou aktivní o 189 mil. Kč. Cukru jest v tom za 250 mil., sladu za 70 mil., dobytka za 12 mil.

Významným jest ustanovení smlouvy že Švýcarsko zaručuje ochranu československého chmele a plzeňského piva, což bude míti vliv příznivý, do jisté míry i reklamní v jiných zemích, působící nepřímo skrze značný cizinecký ruch ve Švýcařích.

Současně se smlouvou vstoupí v platnost cestou administrativní nová úprava dovozu a vývozu, Smlouva se uzavře na roka mlčky se prodlužuje, leč by byla vypovězena s té neb oné strany, pak mé platnost ještě 3 měsíce po výpovědi.

Národohospodářský výbor navrhuje senátu schválení této smlouvy a přijetí schvalovacího usnesení shora uvedeného.

V Praze, dne 8. června 1927.

K. Sáblík v. r.,

předseda.

J. Miller v. r.,

zpravodaj.