Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1927.

II. volební období.

4. zasedání.

Tisk 419.

senátorů V. Donáta, dra V, Šrobára, J, Vraného, K, Sáblíka, dra Reyla, Zulegera, dra Krčméryho, Millera, dra Hilgenreinera, Thoře a spol. na poskytnutí státní podpory poškozenýma živelními pohromami v různých krajích našeho státu.

Vývoj klimatických poměrů jest letos u nás abnormální a krajně nepříznivý pro zemědělskou výrobu. V prvé půli května nastalé chladné počasí neobyčejně zpozdilo vývin jak obilí, tak i okopanin. Ve vyšších polohách dostavily se mrazy, které způsobily ohromné škody na ovocném stromoví. Květy stromů byly úplně zničeny a tím zmařeny veškeré naděje na sklizeň ovoce. Právě tak postiženy byly viníce, kde květy úplně spáleny, takže úroda nebude vůbec žádná. Na mnohých místech poškozeno bylo i obilí, jmenovitě žita, která úplně pomrzla, takže není vůbec naděje na sklizeň zrna a na mnohých místech zemědělci žita již sekají, aby alespoň získali slámu hodnotnější pro krmení. Nepřeháníme, když tvrdíme, že v horských polohách pomrzla žita nejméně ze 60 %. Někde velmi těžce poškozena byla mrazy i pšenice, jako na př. na Moravě na Miroslavsku, ačkoliv nebyla vymetená. Mrazy byly tak silné, že poškodily i lesní stromy. Správa státních lesů a statků dala vyšetřiti rozsah škod způsobených náhlými mrazy v lesích a zjistila, že poškozeny byly téměř veškeré oblastí státních lesů.

Po období mrazů dostavila se bez jakéhokoliv přechodu velká vedra a s nimi spojené sucho, které jmenovité poškodilo sklizeň pícnin, takže senoseč bude neobyčejně malá. Ale i obilniny a okopaniny, jmenovitě řepy, byly suchem těžce postiženy jsou kraje, kde až šest neděl nepršelo.

Koncem květná a počátkem června postižena byla celá řada krajů krupobitím a průtrží mračen. Nemine téměř dne, aby denní listy nehlásily nové a nové pohromy z celé řady obcí. Jak krupobití a bouře jsou časté a v jak velikém rozsahu postihují široké kraje jest viděti na př. z výpočtu pohrom, které staly se ve dnech 2., 3., a 4. června. Tak jediný denní list >Venkov< sděluje, že 2. června postiženy byly okresy: Jihlava, Nové Město na Moravě, Žďár, Třebíč, Humpolec, Německý Brod, Polná, Štoky, Znojmo a Mor. Budějovice, dne 3. června postiženo bylo více jak 100 obcí na okresích České Budějovice, Týn n. Vlt., Hluboká, Lišov, Kaplice a Krumlov. Týž den snesla se bouře spojená s krupobitím na okresích: Pelhřimov, Holice a Dačice. Dne 4. června stejně těžce postiženy byly okresy: Jílové, Dobříš, Rokycany, Blovice, Přeštice, Příbram, Jaroměř, Chlumec n. Cidl, a Police nad Met. To jest výpočet postižených okresů za pouhé tři dny, jak je uvádí jeden denní list. Z toho možno si učiniti představu, jak letošní živelní pohromy jsou časté a jak postihují celé širé kraje. Následky těchto pohrom jsou neobyčejně těžké. Ve většině postižených obcí polní úroda byla zničena téměř úplně a tam, kde pozemky jsou na svazích, odplavena byla i ornice, takže nejen zničena letošní úroda, ale pole na dlouhá léta znehodnocena. V těchto případech bude vyžadovati úsilovné a léta trvající práce zemědělcovy, než škoda bude úplně odčiněna.

Postavení postižených zemědělců jest neobyčejně svízelné a v mnohých případech hrozí zkáza celé jejích existenci. Při neobyčejném intensivním způsobu hospodaření u nás vkládá zemědělec každoročně veliké obnosy do půdy, ať již ve formě práce, umělých hnojiv, osiva a sádě atd. v tom očekávání, že sklizeň vynahradí mu a vrátí mu do půdy investované obnosy.

Živelními pohromami takřka v několika okamžicích jsou veškeré tyto naděje zničeny a tím i ztraceny veškeré náklady vynaložené k získání sklizně. Situace mnohých zemědělců je téměř zoufalá, protože mnozí mají svá hospodářství zadlužena a letos ničeho nesklidí a nemají peněžních prostředků, aby mohli svá hospodářství udržeti v chodu a připraviti tak sklizeň pro příští rok. Také situace na peněžním trhu není taková, aby mohli rychle opatřiti si levný úvěr.

Téměř ve většině obcí provedena byla vloni neb v minulých letech pozemková reforma. Drobní zemědělci přídělem polí rozšířili svá hospodářství, bezzemci a bývalí zaměstnanci na velkostatcích zařídili si nová hospodářství. Ve většině museli si jak domkáři, tak i jiní nabyvatelé půdy jak na zaplacení přídělové ceny, tak i na rozšíření svých hospodářství vypůjčiti, musí platiti úroky a letos nebudou míti žádného výnosu ze svých hospodářství.

Nemá-li dojíti ke zničení existence celé řady samostatných zemědělců, je státní pomoc naprosto nutna. Je to v zájmu nejen postižených zemědělců, ale i celého našeho národního hospodářství a státu samého, protože postižení byli až dosud těmi nejlepšími poplatníky. Jest proto třeba poskytnouti postiženým jak přímo peněžní podpory, tak i povoliti jím odpisy běžných daní a jmenovitě i nedoplatků na dávku z majetku a přírůstku na majetku.

Při této příležitostí musíme upozorniti na dle našeho názoru nesprávný postup zemských finančních ředitelstev při vyřizování žádostí o odpis nedoplatků dávky z majetku dle § 5 zák. ze dne 21. prosince 1923, čís. 6 Sb. z. a n. z roku 1924. Finanční orgány zamítají tyto žádosti vesměs, když podány byly po dni splatností poslední splátky. Jest to dle našeho názoru nesprávný postup, protože v zákoně není uvedena lhůta, do kdy žádosti mají býti podány.

Považujeme za svoji povinnost upozorniti také na tu okolnost, že dosud není prováděn, ba ani nepřikročilo se k přípravám ku provedení zákona ze dne 15. října 1925 o opatřeních k zamezení škod pří živelních pohromách budoucností čís. 227 Sb. z. a n. z roku 1925. Ačkoliv zákon řádně vyhlášen ve Sb. z. a n. a vydáno k němu prováděcí nařízení v prosinci 1925, neprovedena vůbec jeho hlava druhá, která právě obsahuje ustanovení o preventivních opatřeních pro případ živelních pohrom. V §u 6 tohoto zákona výslovně se stanoví, že vláda má zříditi zvláštní fond a opatřiti úvěrními operacemi potřebné prostředky k provádění regulací, meliorací, staveb údolních přehrad, mostů atd. a k úrokování a k umořování těchto dluhů má býti zařazeno do státního rozpočtu každého roku 50 milionů Kč. Oboje dosud vůbec neprovedeno k veliké škodě nejen našeho zemědělství, ale celého národního hospodářství.

Zákon tento dává vládě k disposicí ročních 50 milionů Kč. To znamená, že vláda má možnost opatřiti fond k provádění těchto prací v obnosu více jak půl miliardy Kč. Za tuto sumu je možno učiniti taková preventivní opatření (regulace potoků a řek, údolní přehrady, meliorace atd.), která by podstatně zmenšila zhoubné následky živelních pohrom. Dosud však neučiněn ani náběh k provádění tohoto zákona. Jistě že rychlé provedení v této chvíli alespoň posílilo by postižené v těžké jejích situaci a povzbudilo je k další tvořivé práci, když by viděli, ze stát stará se, aby alespoň v budoucnosti výsledky jejich práce chráněny byly před podobnými katastrofami. Ve většině míst neobyčejně poškozeny, někde i úplně zničeny byly komunikace, jmenovitě obecní cesty a okresní silnice a jest třeba přispěti finanční výpomoci postiženým obcím a okresům k jejích opravě.

Z těchto důvodů navrhují podepsaní:

Slavný senáte, račiž se usnésti:

Vládě se ukládá, aby na zmírnění škod způsobených letošními živelními pohromami v různých krajích našeho státu:

1.) dala škody neprodleně úředně vyšetřiti a zjistiti,

2.) prominula postiženým předepsané daně za rok 1927 včetně daně z obratu,

3.) bezúročně posečkala a v nejnutnějších případech i odepsala i starší daně,

4.) povolila úlevy pří placení dávky z majetku a přírůstku na majetku a u těch, jichž existence je ohrožena, vyhověla žádostem o slevu nebo úplné odepsání nedoplatků na tuto dávku ve smyslu §u 5 zákona ze dne 22. prosince 1923, čís. 6 Sb. z. a n. z roku 1924 a to i v těch případech, když žádost podána bude po dni splatností poslední splátky,

5.) na osetí ploch katastrofálními pohromami poškozených budiž dáno k disposici za levný peníz nebo pokud možno zdarma potřebné množství osiva takových plodin, aby tam ještě tohoto roku mohla býti docílena alespoň nějaká sklizeň,

6.) dala pokyn k zahájení akce na opatření osiva, steliva a umělých hnojiv pro postižené kraje a povolila co největší slevy na železnicích na dovoz těchto potřeb,

7.) uvolnila postiženým při kolkování bankovek zadržené obnosy,

8.) dala pokyn státnímu pozemkovému úřadu, aby bezúročně posečkal nezaplacené splátky na přídělovou cenu drobným nabyvatelům půdy,

9.) dala potřebné prostředky a spolu se zeměmi a okresními výbory podporovala opravu poškozených cest obecních. a silnic okresních a komunikace vůbec,

10.) provedla ustanovení II. hlavy zákona ze dne 15. října 1926, čís. 227 Sb. z. a n. o opatřeních k zamezení škod při živelních pohromách v budoucností, aby tak intence zákona přišly skutečně k platnosti. Nechť vláda zařídí ihned příslušná jednání, aby na účet této dotace byla opatřena půjčka do té výše, aby na její zúročení a amortisování stačil obnos 50 milionů Kč tímto zákonem povolený a aby tento obnos zařadila do rozpočtu na rok 1928 a další léta.

Fondu takto získaného budiž použito k nejrychlejšímu provádění příslušných vodohospodářských prací v rámci programu stanoveného pro celou Československou republiku,

11.) provedla v nejtíže postižených krajích nouzové práce a tak opatřila postiženým zaměstnání a výživu,

12.) poskytla účinnou a rychlou peněžní pomoc postiženým.

V Praze, dne 8. června 1927.

Donát, dr Šrolbár, Vraný, Sáblík, dr Reyl, Zuleger, dr Krčméry, Miller, dr Hilgenreiner, Thoř, Štolba, Pivko, dr Havelka, Kroiher, Roháček, Šimonek, Sláma, Kotrba, Stržil, Olejník, Lukeš, Stodola, dr Rozkošný, Prošek, Dresler, Hrejsa, Sechtr, Sehnal.