Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1927.

II. volební období.

4. zasedání.

Tisk 432.

Národní shromáždění Československé republiky souhlasí s obchodní a plavební úmluvou mezi Československou republikou a Finskem, podepsanou v Helsinkách dne 2. března 1927 a se závěrečným protokolem z téhož dne.

I.

Do řady obchodních smluv, jež uzavírá náš stát s cizinou, přistupuje další nová obchodní úmluva s republikou Finskou, podepsanou dne 2. března 1922 v Helsinkách. O významu této smlouvy, jež znamená pro náš zahraniční obchod možnost navázání normálních styků s Finským státem a zakončení vzájemného škodlivého diferencování. Pociťovaného zejména u nás po uzavření obchodní smlouvy finsko-německé, svědčí těchto několik číslic:

V roce 1925 bylo od nás do Finska vyvezeno za Kč 32,424.000 zboží, k nám z Finska za Kč 1,932.000, v roce 1926 jeví se pak vzájemný obchodní vztah takto:

Od nás clo Finska činí vývoz Kč 41 mil. 538.000 a z Finska k nám dovoz Kč 1,664.000.

Obchodní smlouva, která je vybudována na základě principu nejvyšších výhod, obsahuje kromě smlouvy dva seznamy A a B celně-tarifní a závěrečný protokol.

Ve vlastní úmluvě upravuje se právní postavení jednotlivců a právnických osob jedné smluvní strany na území stranu druhé. Pokud se tyče daní a dávek, naloží se s příslušníky každé smluvní strany jako s příslušníky domácími.

V seznamu A je uvedeno československé zboží, jemuž se dostává vázání celně-tarifních slev při dovozu clo Finska, v seznamu B jednak vázání některých slev pro finské zboží, jež přichází v úvahu při dovozu do Československa, jednak poskytnutá celní sleva na cívky a kyselinu mléčnou. Úmluva vstoupí v platnost 15. dne po výměně ratifikačních listin, a bude závaznou po dobu jednoho roku, načež se mlčky prodlužuje s možností tříměsíční výpovědi.

Zahraniční výbor pojednav o předloze, doporučuje senátu, aby schválil smlouvu a přijal schvalovací usnesení shora uvedené.

V Praze, dne 8. června 1927.

Dr Klouda v. r.,

místopředseda.

R. Pánek v. r.,

zpravodaj.

II.

Obchodní a plavební úmluva československo-finská sjednaná letošního roku v Helsinkách má pro náš stát značný význam vždyť touto navážeme normální styky hospodářské mezi oběma státy. Dosavadní obchodní styky nemohly se tak vyvíjeti, jak by zasluhovalo, a to pro panující diferenciaci, nejen vzájemně dováženého či vyváženého zboží, nýbrž hospodářského života vůbec, což přirozeně nepřispívalo k rozvoji našich obchodních styků. Snažili jsme se proto vstoupiti ve vyjednávání s finskou vládou a odstraniti tento neblahý stav. To se nám podařilo a loyálním postupem obou smluvních stran sjednali jsme letošního roku tuto naši obchodní a plavební úmluvu.

Vaše obchodní bilance s Finskem byla vždy aktivní. Vývoz náš každoročně stoupal a zvýšen byl loňského roku o 9 milionů Kč oproti roku 1925, kdežto dovoz k nám z Finska, udržuje se na stelné výši. Vyváželi jsme do Finska hlavně textilie, kůži a cukr. Vývoz náš loňského roku oproti dovozu z Finska jest skoro 40krát větší a byl by jistě více stoupl, kdyby tato úmluva byla bývala uzavřena před schválením finsko-německé smlouvy.

Můžeme proto s oprávněnou nadějí očekávati, že normální hospodářský život, který bude se moci rozvíjeti v okamžiku vstoupení v platnost této úmluvy, dozná v obou státech ku prospěchu obou smluvních stran opravdového rozšíření a prohloubení.

Výbor národohospodářský pojednal ve své schůzi dne 9. června 1927 o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění obchodní a plavební úmluva mezi Československou republikou a Finskem ze dne 2. března 1927 se závěrečným protokolem z téhož dne a usnesl se doporučiti senátu, aby ji schválil tak, jak uvedena jest v senátním tisku č. 393.

V Praze, dne 9. června 1927.

K. Sáblík v. r.,

předseda.

Josef Stržil v. r.,

zpravodaj.