Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1927.

II. volební období.

4. zasedání.

Tisk 460.

Ústavně-právní výbor jednal o usnesení poslanecké sněmovny (tisk sen. 434) ve schůzi dne 23. června 1927. Jednání bylo stíženo tím, že zpráva ústavně-právního výboru poslanecké sněmovny (tisk posl. sněm. 974) odůvodňuje změny, které poslanecká sněmovna přičinila k usnesení senátu (čís. tisku posl. sněm. 839) způsobem příliš povšechným, poukazujíc toliko na hlediska účelnosti a dalšího zvýšení objektivnosti řízení.

Ústavněprávní výbor byl proto odkázán k odstranění pochybností, které měl při projednávání změn, přičiněných poslaneckou sněmovnou, na zprávu vládního zástupce, který byl jednání ústavně-právního výboru poslanecké sněmovny přítomen a podal vysvětlení o důvodech, ze kterých jednotlivé změny byly poslaneckou sněmovnou přičiněny. Ústavně-právní výbor považoval též za nutné a účelné, aby bližší odůvodnění těchto změn přičiněných poslaneckou sněmovnou pojal do své zprávy.

Především doplnila poslanecká sněmovna čl. I., čís. 3., odst. 3. a 4. dvěma dodatky, které mají za účel jednak nepochybně připustiti přezkoumání posudku podaného soudní lékařskou radou ještě jinou soudní lékařskou radou, jednak umožniti soudu, aby v případech důležitých nebo obtížných vyžádal posudek soudní lékařské rady i v jiných případech, nežli v kterých by to bylo podle původního znění přípustno.

Při dodatku k čl. I., čís. 3., odst. 3., vznikly ústavně-právnímu výboru pochybnosti, zdali slova "v takovém případě" vztahují se na podmíněnou či na hlavní větu předcházející věty téhož odstavce. V uvážení však, že vyžádání posudku jiné soudní lékařské rady není obligatorní, nýbrž přenechává se uvážení soudu, dále pak proto, že zamýšleno bylo připustiti přezkoumání posudku soudní lékařské rady jinou soudní lékařskou radou v rozsahu co nejširším, aby byla zajištěna v mezích možnosti objektivnost a správnost posudku, nepovažoval ústavně-právní výbor tyto pochybnosti za tak podstatné, aby změnil tento dodatek usnesený poslaneckou sněmovnou a má za to, že nebude činiti v praxi potíží, když toto ustanovení bude vykládáno ať tím způsobem, že jiná soudní lékařská rada může býti požádána za přezkoumání posudku teprve tehdy, když první soudní lékařská rada podala objasnění nebo dodatečný posudek, či oním způsobem, že při nejasnostech může býti za posudek požádána jiná soudní lékařská rada přímo. Navržený text zákona poslaneckou sněmovnou připouští výklad obojí.

Pokud jde o dodatek k odstavci čtvrtému čl. I., čís. 3., bylo podobné ustanovení obsaženo již v poslední větě § 126 rak. tr. ř. a je zcela účelné, aby v důležitých a obtížných případech mohl býti vyžádán posudek soudní lékařské rady i tehdy, když znalci, kteří původní posudek podali, si neodporují, a jejich posudek je i jinak jasný a úplný. Žádati za takový posudek může však toliko radní komora (žalobní senát), který je jedině s to spolehlivě uvážiti, je-li nutno posudek soudní lékařské rady vyžádati. Tato práva radní komory (žalobního senátu) přecházejí ovšem v pozdějším stadiu řízení na nalézací senát, který ovšem rovněž má možnost vyžádati pro důležitost nebo obtížnost případu posudek soudní lékařské rady. Z toho důvodu nejeví se změna užíti pojmu širšího, totiž soudu (místo radní komory) potřebnou.

V čl. I., čís. 4. změnila poslanecká sněmovna znění poslední věty, poněvadž shledána byla závadnými slova "konečný posudek". Tato slova byla nahrazena slovy "i v takovém případě", což znamená, že universitní ústav pro soudní lékařství podá posudek o otravě vždy, bez rozdílu, zda chemické vyšetření bylo svěřeno zvláštním znalcům chemikům, čili nic.

Změny čl. II., § 1 učiněny byly z důvodu jednak účelnosti vzhledem ku excentrické poloze města Bratislavy a jednak z důvodů mimo tento zákon, aby umožnily zříditi soudní lékařskou radu také v Košicích. V uvážení té okolnosti, že v Košicích je velká civilní státní i vojenská nemocnice s celou řadou vynikajících odborníků, nemá ústavně-právní výbor námitek k změnám, které byly přičiněny v čl. II., § 1.

V čl. II., § 2 sloučila poslanecká sněmovna původně rozdělená ustanovení, uvedená pod čís. 2. a 3. prvního usnesení senátu v jedno ustanovení pod čís. 2. odstavce prvního. Také tato změna, která v podstatě není značnou věcnou změnou oproti prvnímu usnesení senátu, došla souhlasu ústavně-právního výboru. Tímto ustanovením vymezuje se totiž příslušnost soudní lékařské rady k podávání a přezkoumávání znaleckých posudků. Ježto pak článek I., čís. 3. byl doplněn v odstavci 4. ustanovením, že posudek soudní lékařské rady může býti vyžádán i tehdy, když nejde o přezkoumání posudku znalců, avšak případ je důležitý nebo obtížný a ježto není dále vyloučeno, že i budoucí zákony na př. pokud jde o řízení před soudy občanskými, nebo před rozhodčími soudy pojišťoven, budou se dovolávati součinnosti soudní lékařské rady, zjednává se i budoucímu zákonodárství vhodný rámec tím, že se všeobecně ustanovuje, aby soudní lékařská rada podávala a přezkoumávala posudky vůbec v případech zákonem stanovených.

Pokud jde o nově dodaný odstavec druhý § 2., čl. II., považoval ústavně-právní výbor toto ustanovení za tak samozřejmé, že by bylo bývalo postačilo pojati je do vládního nařízení upravujícího podrobnou organisaci soudních lékařských rad. Usnesla-li se však poslanecká sněmovna toto ustanovení do zákona výslovně pojati, není proti tomu námitek.

Změna přičiněná poslaneckou sněmovnou v čl. II., § 3, odst. 1., souvisí s usnesením zříditi soudní lékařskou radu též v Košicích a je tím dostatečně odůvodněna.

Pokud jde o dodatek připojený v čl. II., § 3, odst. 4., byl sice ústavně-právní výbor toho názoru, že toto ustanovení je značně odiosní, a proto nepojal senát úmyslně ustanovení to do zákona při prvním projednávání tohoto zákona, avšak na druhé straně připustil, že ustanovení toto aspoň pro výminečné případy bylo by dobré, by justiční správa měla možnosti škrtnouti ze seznamu znalce, který třeba opětovně projevil nedostatek specielních, pro soud potřebných odborných vědomostí (rozuměj nikoliv všeobecného odborného vzdělání, nýbrž specielních vědomostí v tom oboru soudního znalectví, pro který byl jako stálý znalec do seznamu zapsán), a že taková potřeba by se mohla i v praxi vyskytnouti. Samozřejmě, že se tak stane po důkladném vyšetření věci, případně slyšení vynikajících odborníků nebo korporací. Zárukou je též to, že zápis do seznamu i škrtnutí ze seznamu přikazuje se předsedovi sborového soudu, že jde tedy o věc justiční správy, v níž znalec, který by se cítil na svých právech dotčen, by si mohl stěžovati u nadřízeného úřadu.

Uváživ všecky tyto okolnosti sloužící k odůvodnění změn přičiněných poslaneckou sněmovnou, usnesl se ústavně-právní výbor doporučiti senátu Národního shromáždění ku přijetí zákon ve znění usnesení poslanecké sněmovny (tisk sen. 434) bez dalších změn.

V Praze, dne 23. června 1927.

Dr. Lud. Krupka v. r.,

předseda.

J. Lukeš v. r.,

zpravodaj.