Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1927.
II. volební období.
4. zasedání.
Tisk 464.
Zpráva
I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského
o vládním návrhu (tisk 446),
kterým se předkládá Národnímu shromáždění
obchodní smlouva mezi Československou republikou a královstvím Maďarským ze dne 31. května 1927.
I.
Zahraniční výbor pojednal o svrchu citovaném vládním návrhu ve schůzi dne 23. června 1927, řádně svolané a k usnášení schopné, a usnesl se po provedené debatě doporučiti senátu ku přijetí toto schvalovací usnesení:
Národní shromáždění Československé republiky souhlasí s obchodní smlouvou mezi Československou republikou a královstvím Maďarským, podepsanou v Praze dne 31. května 1927.
Důvodová zpráva.
Mezi oběma zúčastněnými státy jsou důležité vztahy politické i hospodářské a jest jen vítati, že se podařilo dojednání definitivní obchodní smlouvy, která může býti základem vzájemných hospodářských styků.
Smlouva obsahuje v sobě výhody pro oba státy, což nás může naplniti uspokojením, neboť není ani dobře myslitelno, že by byla trvalou smlouva ujednaná pouze na prospěch jedné strany. Taková smlouva by jen byla příčinou snah u strany zkrácené, aby ji zvrátila a přeměnila ve svůj prospěch. Tedy místo klidného vývoje a dobrých sousedských vztahů, boj buď otevřený nebo pokoutní, a snahy po nedodržování smlouvy nebo vymknutí se z uložených a převzatých závazků.
My vidíme zájem státu nikoli v jednostranných výhodách, nýbrž ve spravedlivé úmluvě, mající zřetel k oboustranným zájmům.
Posuzujeme-li s takového hlediska tuto smlouvu, můžeme konstatovati dvojí význam tohoto faktu, a to politický a národohospodářský.
Prvý záleží v tom, že království Maďarské zaujímá uzavřením a rychlým schválením této smlouvy kladnější poměr k našemu státu, což jest známkou dobrých sousedských poměrů mezi oběma státy, a do budoucnosti nadějí na další rozvoj mírový ve střední Evropě.
Druhý význam národohospodářský jest jednak v tom, že v oboru zemědělství, dobytkářství a vinařství, pak v konkurenci výrobků mlynářských a v oboru uhlí jest položena jistá mez, aby tyto naše výrobní činnosti nebyly ohrožovány, jednak že našemu průmyslu a obchodu textilnímu, dřevařskému, papírnickému, zejména na Slovensku, sklářskému i jiným jest otevřena cesta do sousedního Maďarska snížením cel.
Mimo to je nutno zdůrazniti, že náš stát má ve vývozy příznivou posici potud, že je průmyslovější a vyváží spíše tovary a polotovary než suroviny, a pokud jsme činili tedy značnější koncese státu Maďarskému, jsou kompensovány větším zhodnocením práce našeho obyvatelstva.
Za dřívějšího stavu, kdy měli jsme nepatrná cla na hlavní dovozní zboží Maďarska, neměl tento stát valného zájmu na brzkém sjednání smlouvy, a teprve když roku loňského byla zejména v senátu Národního shromáždění našeho usnesena cla, došlo brzy na to dne 26. srpna 1926 ku provisorní obchodní smlouvě a letos ku smlouvě definitivní.
Smlouva tato není časově omezena, nýbrž oběma stranám je vyhrazeno právo 6měsíční výpovědi, tedy delší než v jiných dosavadních smlouvách obchodních.
Máme za to, že by se žádná ze smluvních stran neodhodlala bez zvláštních důvodů smlouvu vypověděti, a že by musily nastati nějaké mimořádné poměry, nebo velká změna v hospodářských poměrech, aby k tomu vedly. Je známo, že jednání o smlouvu trvalo poměrně dlouho a bylo obtížné, ale zároveň s obou stran důkladné.
Při této příležitosti nutno zmíniti se o požadavku projeveném v debatě v zahraničním výboru, aby vláda při sjednávání obchodních smluv, dotýkajících se zejména uhelné výroby, vyslechla zástupce revírních rad. Souhlasíme s tím požadavkem potud, aby vláda dbala nejen v uhelné výrobě, ale i v jiných oborech hospodářského našeho života té zásady, že mají býti slyšeny odborné kruhy.
Pronášíme tím pouze doporučení a nečiníme žádné výtky, poněvadž, jak víme, už se tak dělo, a je potřebí jen v dohodě s odbornými kruhy stanoviti větší rozsah této informační metody.
To vše nasvědčuje, že uzavřená smlouva bude trvalým upravením našich vzájemných hospodářských styků.
Ze všech těchto důvodů doporučuje zahraniční výbor obchodní smlouvu mezi republikou Československou a královstvím Maďarským dne 31. května 1927 ujednanou ku schválení.
V Praze, dne 25. června 1927.
Václ. Donát v. r..
předseda.
Dr Jar. Brabec v. r.,
zpravodaj.
II.
Výbor národohospodářský jednal o návrhu, kterým vláda předkládá Národnímu shromáždění obchodní smlouvu mezi Československou republikou a královstvím Maďarským ze dne 31. května 1927 a vzal v úvahu důvody, které vedly vládu k uzavření této smlouvy a které jsou obsaženy v důvodové zprávě, jakož i obsah smlouvy samé. Okolnost, že republika Československá s Maďarskem bezprostředně hraničí, a že styk obchodní obou států jest poměrně velice čilý, když dle důvodové zprávy vlády dovezlo Maďarsko do Československa r. 1926 19,96% svého vývozu v ceně 1,028.373 milionů korun, Československo pak vyvezlo do Maďarska v tomtéž roce zboží v ceně 1,297.727 milionů korun, čili 6,87% svého celkového vývozu, sama již dokazuje důležitost a potřebu řádného uspořádání obchodních styků mezi oběma státy, jaké uzavření obchodní smlouvy ku schválení předložené právě má za účel.
Vzájemné ústupky obou států pokud se týče výše cla obsaženy jsou v přílohách smlouvy A. a B., v ostatních přílohách pak jsou obsaženy úmluvy o právním nakládání s podniky výrobními a dopravními, o železniční dopravě, o úpravě malého pohraničního styku, o vzájemné pomoci v celním řízení, o právní pomoci v trestních celních věcech a sloučení pohraničních celních a pasových úřadů, a veterinární úmluvě, konečně pak závěrečný protokol obsahuje vysvětlující ustanovení k rámcové části i ku přílohám smlouvy.
Smlouva není časově omezena a lze ji vypověděti se šestiměsíční lhůtou. Upraviti styky Československa s Maďarskem trvalejším způsobem se tentokrát ještě nepodařilo, a snad se to podaří v budoucnosti. Jelikož úprava obchodních poměrů s Maďarskem má pro Československo značnou důležitost, neboť chce zejména průmysl československý své výrobky do Maďarska vyvážeti, a účelem smlouvy jest vývoz ten upraviti a usnadniti, činí výbor národohospodářský návrh:
Národní shromáždění Československé republiky souhlasí s obchodní smlouvou mezi Československou republikou a královstvím Maďarským, podepsanou v Praze dne 31. května 1927.
V Praze, dne 22. června 1927.
K. Sáblík v. r.,
předseda.
Dr Rozkošný v. r.,
zpravodaj.