Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1927.

II. volební období.

4. zasedání.

Tisk 465.

Nynější zeměměřičské dvouleté kursy byly zřízeny v býv. Rakousku teprve roku 1896. Ale kursy nevyhovovaly a již v r. 1900 žádali evidenční geometři za prohloubení svého studia a r. 1903 navrhovali na říšském sjezdu svém rozšíření studia na 3 roky. Rakouské ministerstvo kultu a vyučování vyzvalo proto vys. školy technické, aby k těmto podnětům zaujaly stanovisko a r. 1910 oznámilo, že se otázka prohloubení zeměměřičského studia projednává. Česká vys. škola technická v Brně vypracovala r. 1912 návrh na osmisemestrové studium zeměměřičské, podobně spolek českých zeměměřičů v r. 1914. Obě české techniky, pražská i brněnská, doporučily program čtyřletého studia ministerstvu kultu a vyučování. Hned po převratu obnoveny byly snahy ty a sbor prof. české techniky v Praze schválil v březnu 1919 návrh na čtyřleté studium zeměměřičské, a oznámil jej též jiným školám technickým v naší republice, kteréž zaslaly své návrhy přímo ministerstvu školství a národní osvěty. V dubnu 1920 svolalo ministerstvo první anketu zástupců vlády, vys. škol technických, odborných spolků i studentů. Anketa usnesla se na zavedení čtyřletého studia. Programem studia zabývala se užší druhá anketa v červenci r. 1921, v listopadu 1922 sešla se třetí anketa, jíž předložen elaborát ankety druhé. Všecka dobrozdaní vyslovovala se pro prohloubení a prodloužení studia, většinou pro 4leté studium, německá technika v Brně pro 4¹/₂leté. Velký manifestační sjezd zeměměřičů čsl., svolaný na 8. února 1925, vyslovil se pro 4leté studium celkem s 251 hodinami týdenními pro povinné předměty, to znamená průměrně 33 hodin týdenních na jeden semestr.

Vláda ČSR předkládá nyní tiskem č. 326 návrh zákona o úpravě zeměměřičského studia na vysokých školách technických, jímž se ruší dosavadní kursy dvouleté a místo nich se zřizují od počátku studijního roku 1927/28 oddělení zeměměřičského inženýrství se studiem tříletým a se dvěmi státními zkouškami. V důvodové zprávě praví se, že chystaná studijní osnova má representovati 228¹/₂ týdenních hodin redukovaných na jeden semestr, tedy ve skutečnosti průměrně 38 hodin týdenních. Více hodin sotva již bylo by možno do týdenního studia vřaditi, proto bude dosti těžko na příště pokrokem vědy zeměměřičské studium to prohloubiti. Některé techniky evropské mají studium zeměměřičské 4leté (Curych, Záhřeb, Riga, Moskva), jiné sedmisemestrové (Varšava, Karlsruhe), šestitsemestrové má Vídeň a Štýrský Hradec. Je však na druhé straně pravda, že evropská studia vysokoškolská jsou poměrně dlouhá a že důvody hospodářské i sociální mluví pro zkrácení jich, kde to je možno. Kulturní výbor plně uznal důležitost prohloubení a reformy zeměměřičského studia, které je eminentně důležité zvláště pro přesné stanovení katastru, jenž je základem řádu a práva majetnického k půdě, má však také ohromný význam pro rozmanité technické problémy. Ač byly proneseny vážné hlasy, aby studium zeměměřičské bylo čtyřleté, navrhuje kulturní výbor studium tříleté ve smyslu návrhu vládního hlavně z důvodů svrchu již uvedených. Doporučuje tudíž vládní návrh zákona ke schválení s jedinou změnou, totiž aby k § 4 připojen byl dodatek, jak bude níže uvedeno.

Při jednání o návrhu zákona tohoto zástupce ministerstva školství a národní osvěty prohlásil ve schůzi kulturního výboru, že rozvrh studijní doby na oddíly, studijní osnovy a zkušební řády budou vydány po slyšení příslušných profesorských sborů, proto kulturní výbor nenavrhuje doplnění zákona v tomto směru. To platí také o § 6, podle něhož ministr školství a národní osvěty stanoví podmínky, za nichž mohou posluchači a absolventi zeměměřičských kursů nabýti titulu inženýrského.

Studium zeměměřičské prodlužuje se tedy o rok a kulturní výbor vyslovuje očekávání, že bude vypraveno tak, aby odpovídalo nynějším vědeckým požadavkům. Absolventi studia toho budou také míti právo na dosažení doktorátu technických věd. Poněvadž však trvá studium zeměměřičské pouze tři roky, navrhuje kulturní výbor, aby k § 4 připojena byla výhrada, že mohou absolventi studia zeměměřičského nabýti doktorátu teprve rok po absolvování. Byla tedy připojena k § 4 věta "ne však dříve, než jeden rok po složení druhé státní zkoušky".

Aby umožněn byl přechod k novému studiu, doporučuje kulturní výbor ministerstvu školství a národní osvěty, aby otevřeny byly ihned první a druhý ročník zeměměřičského oddělení tak, aby absolventi prvního roku dosavadních kursů mohli ihned pokračovati ve svých studiích a neztráceli rok.

Vláda ovšem nezamýšlí zříditi tímto studiem zeměměřičským novou vysokou školu nebo samostatné odbory, proto navrhuje pro ně v zákonu název "oddělení".

Vládní návrh navrhuje zřízení tří oddělení pro studium zeměměřičské v našem státě, dvou českých a jednoho německého (v Brně). Vzhledem k tomu, že v letním semestru r. 1925/26 bylo německých posluchačů kursů zeměměřičských všech 103, českých však 396, není to zajisté návrh nespravedlivý. Kursy při německé technice pražské trpí trvale malým počtem účastníků (15, 13, 10, 8, 17, 23, 31, 25), proto vláda při ní odbor u nezřizuje. Brněnská německá technika měla v posledních semestrech počet stoupající (25, 30, 31, 40, 67, 78), proto navrhuje vláda zříditi německý odbor zeměměřičský při této škole. Poněvadž není vyloučeno, že následkem této reformy bude také německých posluchačů studia zeměměřičského přibývati, navrhuje kulturní výbor resoluci, kterou se vládě ukládá, aby se postarala o zřízení oddělení pro zeměměřičské studium také na německé vys. škole technické v Praze, jakmile se toho objeví potřeba přiměřeným stoupnutím počtu posluchačů zeměměřičského studia na německé vys. škole technické v Brně.

Neurovnané a dosud nedostatečně zpracované poměry katastru na Slovensku a v Podkarpatské Rusi vyžadují naléhavé a brzké nápravy. Náprava ta vyžadovati bude mnoho sil dobře prakticky vzdělaných a obeznalých s místními poměry značně odchylnými od poměrů v historických zemích. Proto navrhuje kulturní výbor resoluci, kterou se vláda vyzývá, aby vykonala potřebné přípravy též ke zřízení zeměměřičského studia na Slovensku v Košicích.

V Praze, dne 24. června 1927.

G. Habrman v. r.,

místopředseda.

Dr. B. Němec v. r.,

zpravodaj.

Výbor rozpočtový projednal osnovu zákona s hlediska úhrady.

Náklad na udržování dosavadních zeměměřičských kursů zahrnut jest v rozpočtu státním pro r. 1927 v kapitole 10 ministerstva školství a národní osvěty v titulu 3 § 2 v oddělení pro technické vysoké školy, a není uveden zvláště, nýbrž v souhrnu výdajů pro dotyčnou techniku.

Při českém vysokém učení technickém v Praze jest obsažen náklad ten v oddělení VI "Vysoká škola specielních nauk", a byl preliminován pro r. 1927 takto:

osobní náklad:

Při německé škole technické v Praze rozpočten náklad ten pro r. 1927 takto:

Při české vysoké škole technické v Brně rozpočteno pro r. 1927:

Při německé škole technické v Brně preliminováno pro r. 1927:

Navrhovaná reorganisace zeměměřičského studia bude vyžadovati nynější doby celkem jen nepatrného zvýšení nákladů. Neb mnoho studijních nauk pro studium zeměměřičství jest již opatřeno na jiných studijních odborech dotčených vysokých škol.

Také náklad na specielní nauky, určené jen pro posluchače zeměměřičství, jest většinou již zajištěn v rozpočtu ministerstva školství.

Pokud by bylo třeba ještě na jednotlivých vysokých školách zavésti nedostávající se nauky, možno tak učiniti přibráním buď sil již působících na vysokých školách, nebo sil externích za zvláštní honorář.

Celkem nebude nutno z důvodů provedení navrhované reformy v nynější době zvyšovati posavadní stav učitelských sil.

Když však bude potřebí v budoucnosti zvláštních stálých specielně kvalifikovaných sil vzhledem na nutnost dalšího odborného a vědeckého rozvoje zeměměřičského inženýrství, nelze dle povahy studijního oboru toho očekávati nějakého většího nákladu na rozmnožení nutného personálu.

Vyšší náklady této doby vyžadované studijní reorganisací lze rozpočítati takto:

Toto zvýšení rozpočtu ministerstva školství najde své úhrady, pokud se týká studijního roku 1927/28, vzhledem na nepatrnost zvýšení pro tři měsíce r. 1927 v mezích povoleného již rozpočtu kap. 10, tit. 3, § 2, jinak v preliminovaném rozpočtu pro r. 1928.

Zvýšení nákladů osobních pro úředníky zeměměřičské, zaměstnané ve státní správě nenastane důsledkem prodloužení doby studijní z 2 na 3 roky. Neboť dle § 4, odst. 1. platového zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n. jest předepsáno pro ustanovení na služební místo dle služební třídy I c jako předběžné vzdělání vysokoškolské vzdělání kratší než čtyřleté, avšak aspoň dvouleté, ukončené úspěšným výkonem státní, případně přísné zkoušky na vysoké škole.

Nenastane tedy změna služební třídy prodloužením doby studijní.

Rozpočtový výbor připojuje se jinak k usnesení výboru kulturního, jak týž navrhuje přijetí osnovy zákona, a doporučuje senátu, aby osnovu zákona takto upravenou přijal.

Též navrhuje výbor rozpočtový přijetí resolucí, na nichž usnesl se výbor kulturní.

V Praze, dne 27. června 1927.

Dr. J. Karas v. r.,

předseda.

Dr. Adolf Procházka v. r.,

zpravodaj.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Na českém vysokém učení technickém v Praze v rámci vysoké školy speciálních nauk, na české vysoké škole technické v Brně a na německé vysoké škole technické v Brně zřizují se od počátku studijního roku 1927/28 oddělení zeměměřičského inženýrství.

(2) Posavadní dvouleté kursy pro vzdělání zeměměřičů (geodetické kursy) se koncem studijního roku 1927/28 vesměs zrušují.

§ 2.

(1) Studijní doba zeměměřičského inženýrství stanoví se třemi roky a rozvrhuje se na dva oddíly, z nichž prvý zakončuje se státní zkouškou obecnou a druhý státní zkouškou odbornou.

(2) Rozvrh studijní doby na oddíly určí ministr školství a národní osvěty.

§ 3.

Pro posluchače zeměměřičského inženýrství vydá ministr školství a národní osvěty studijní osnovy a zkušební řády; pokud tyto neobsahují odchylné předpisy, platí pro toto studium všeobecná ustanovení studijních řádů vysokých škol technických.

§ 4.

Absolventi studia zeměměřičského inženýrství, kteří vykonali státní zkoušku odbornou, mohou nabýti doktorátu technických věd za podmínek platných pro dosažení tohoto doktorátu, ne však dříve, než jeden rok po složení druhé státní zkoušky.

§ 5.

Posluchači a absolventi kursů pro vzdělání zeměměřičů (geodetických kursů) mohou do 31. prosince 1930 vykonati státní zkoušku podle nařízení ministerstva kultu a vyučování, vydaného ve shodě s ministerstvem vnitra, financí a orby ze dne 4. září 1897, č. 224 ř. z.

§ 6.

Ministr školství a národní osvěty stanoví podmínky, za nichž mohou posluchači a absolventi kursů pro vzdělání zeměměřičů (geodetických kursů) prokázati způsobilost podle zkušebních předpisů pro zeměměřičské inženýrství a tak nabýti těž oprávnění k užívání stavovského označení "inženýr (Ing.)".

§ 7.

Zákon tento, jímž zrušují se všechna mu odporující ustanovení, nabývá účinnosti dnem 1. září 1927 a provede jej ministr školství a národní osvěty.

Vládě se ukládá, aby se postarala o zřízení oddělení pro zeměměřičské studium také na německé vysoké škole technické v Praze, jakmile se toho objeví potřeba dostatečným stoupnutím počtu posluchačů zeměměřičského inženýrství na německé vysoké škole technické v Brně.

Vláde sa nakladá, aby zahájila potrebné prípravy k čím rychlejšiemu otvoreniu vysokej zememerickej školy na Slovensku v Košiciach.