Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1927

II. volební období.

4. zasedání.

Tisk 482.

Poslanecké sněmovně předložili jmenovaní poslanci dne 18. května 1926 návrh na rozšíření obecného horního zákona ze dne 17. května 1912, č. 107 ř. z., platného v Čechách, na Moravě a Slezsku, i na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Žádali, aby obecný horní zákon ze dne 23. května 1854, č. 146 ř. z., byl doplněn a poměrům, platných v historických zemích, přizpůsoben.

Navrhované změny a doplňky přijal sociálně-politický výbor poslanecké sněmovny ve schůzi dne 25. června 1926 a poslanecká sněmovna ve schůzi dne 9. prosince 1926 osnovu zákona schválila.

Usnesení poslanecké sněmovny (tisk 338) projednával sociálně-politický výbor senátu Národního shromáždění ve schůzi dne 9. března 1927 a navrhl, aby senát schválil osnovu zákona podle usnesení poslanecké sněmovny. Učinil tak i přes to, že se strany jednotlivých členů výboru byly doporučovány další doplňky, zvláště v § 206 b), odpovídající znění zákona ze dne 17. května 1912, č. 107 ř. z. Sociálně-politický výbor vycházel z přesvědčení, že je nutno v zájmu zaměstnanců báňského průmyslu co nejrychleji zákon schváliti, aby nynější stav byl odstraněn.

Senát Národního shromáždění schválil v prvním čtení zprávu sociálně-politického výboru, avšak v druhém čtení se usnesl, vrátiti tuto zprávu sociálně-politickému výboru k novému jednání. Důvodem k tomuto rozhodnutí byly námitky ústavněprávního výboru, týkající se názvu zákona a jeho unifikace pro celou republiku. Ústavně-právní výbor doporučil, aby v projednávané osnově zákona byl podržen název Obecný horní zákon, odpovídající názvu zákona z r. 1854, č. 146 ř. z. (ve slovenském označení však Všeobecný banský zákon), dále pak se vyslovil, má-li býti vyhověno důvodům unifikačním, které byly také podnětem k předložení návrhu, že jest nutno, aby § 206 b) zákona z 17. května 1912, č. 107 ř. z., jednající o úpravě výplaty mzdy, byl v plném znění do nového zákona převzat.

Sociálně-politický výbor jednal ve schůzi dne 1. července 1927 o tomto doporučení ústavně-právního výboru a usnesl se mu vyhověti.

Návrh, který předkládá, upravuje poměry zaměstnanců v hornictví a odstraňuje nesrovnalosti, vyskytující se v určitých případech v pracovním poměru mezi zaměstnanci báňského průmyslu v Čechách na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Nelze dopustiti, aby důlní dělníci na Slovensku a Podkarpatské Rusi byli na podkladě ustanovení zákona z let šedesátých považováni za zaměstnance méněcenné, nepřihlíží-li se již k tomu, že ustanovení citovaného zákona jsou přežitkem a nelze je z důvodů věcných nadále udržovati.

Zásadních námitek proti změně zákona z r. 1854, která odpovídá praksi a přibližuje se ustanovením zákona, platným v historických zemích, neprojevili ani důlní podnikatelé, a ministerstvo veřejných prací tyto snahy po unifikaci zákona pro celý stát uvítalo.

Změny, které podle tohoto zákona nastanou, prospějí těžce pracujícím horníkům. Mzda musí býti vyplácena jenom v penězích a srážky se mzdy jsou přípustny jenom tehdy, odpovídají-li ustanovením zvláštních zákonů nebo platnému pracovnímu řádu. Nezbytným jeví se ustanovení, aby doba potřebná k výplatě mzdy započítala se do pravidelné doby pracovní. Navrhuje-li se dále, aby svítivo a pracovní pomůcky byli povinni podnikatelé poskytovati zaměstnancům zdarma, odpovídá to nejenom zvyklostem ve všech pracovních odvětvích, nýbrž i oprávněnému nároku zaměstnanců.

Zákonem tímto se nezavádějí žádné novoty, nýbrž jenom potvrzují poměry, které v tomto směru jsou v historických zemích a které se nyní rozšiřují i na Slovensko a Podkarpatskou Rus, při čemž se dbá ochrany vrstev sociálně slabých, což jest v souhlase s duchem našeho ochranného a sociálně-politického zákonodárství. Provedení tohoto zákona nebude míti v zápětí žádných finančních nákladů, neboť vyžádá si pouze menších administrativních změn ve vnitřní organisaci báňských podniků.

Účinnost tohoto zákona navrhována jest dnem vyhlášení.

Sociálně-politický výbor navrhuje, aby senát Národního shromáždění přijal osnovu zákona v pozměněném znění dole uvedeném.

Dále doporučuje, aby senát schválil resoluci níže otištěnou.

V Praze, dne 1. července 1927.

R. Jaroš v. r.,

předseda.

Vojt. Dundr v. r.,

zpravodaj.

zo dňa...............................................................................................

Národné shromaždenie republiky Československej usnieslo sa na tomto zákone:

Článok I.

Ustanovenie § 206 zákona zo dňa 23. mája 1854, č. 146 r. z. mení a doplňuje sa takto:

§ 206 znie nasledovne:

Podnikateľ je povinný vyplácať mzdu svojim dozorcom najmenej raz mesačne a svojim robotníkom najmenej každých 14 dní; kde sú na vyplácanie robotníckych miest stanovené kratšie obdobia, nesmú sa tieto predľžiť. Pri vystúpení z práce vyplatí sa mzda ihneď. Dni, v ktorých sa mzdy pravidelme vyplácajú, musia byť uvedené v pracovnom poriadku.

Pre požiadavky, ktoré má podnikateľ, alebo tretia osoba oproti dozorcovi, alebo robotníkovi, nesmie byť vystúpenie z práce znemožnené.

§ 206 a)

Mzda musí byť vyplatená v hotových peniazoch. Srážky zo mzdy pripušťajú sa len potiaľ, pokiaľ sú v služobnom poriadku vopred určené, alebo pripustné zvláštnymi zákonami.

Svietivo a riad (pracovné pomócky) musí podnikateľ banského závodu poskytovať robotníkom bezplatne. Za škody na týchto pracovných pomóckach spósobené ručí robotník len v prípadoch, keď to sám zaviní.

Traskaviny a iné pracovné pomácky, ktoré poskytuje podnikateľ banského závodu robotníkom na vyučtovanie pri výplate mzdy, nesmú byť robotníkom dávané za vyššiu cenu, ako ho samého stoja. Množstvo a cena účtovaných traskavín a iných pracovnych pomôcok budú robotníkom pre každé mzdové obdobie dané na vedomie v sozname zárobkov.

§ 206 b)

Doba, ktorej je treba ku výplate mzdy, nech je započítaná do pravidelnej doby šichtovnej.

V miestnostiach hostinských a výčapnických nesmie byť mzda vyplácaná.

§ 206 c)

Keď sa vyratúva pracovný výkon k účelu vyrátania mzdy podľa výpočtu a obsahu dopravných nádob (huntov), musí byť obsah, pokiaľ sa nepoužíva nádob rovnakého priestorového obsahu, na nádobách trvalým spôsobom vyznačený. Keď sa používa dopravných nádob rovnakého priestorového obsahu, je dostačujúce, keď sa dá toto robotníkom na vedomie na závode obvyklým spósobom, alebo vyhláškou.

Keď sa vyšetrí pracovný výkon z váhy nákladu dopravných nádob (huntov), musí byť tara (prázdna váha) každej dopravnej nádoby skôr, ako bude použivaná a pozdejšie najmenej jeden raz v závodnom roku nanovo zistená, a pokiaľ sa nepoužíva dopravných nádob rovnakej váhy, na dopravnej nádobe trvale vyznačená. Keď sa používa nádob rovnakej váhy je dostatočné, keď sa dá ich priemerná váha robotníkom na vedomie, ako je to v predchozom odstavci uvedené.

§ 206 d)

Keď budú dopravné nádoby nedostatočne alebo proti predpisu plnené, musí byť ích obsah, pokiaľ vyhovuje predpisom, zarátaný pri vyšetrení mzdy.

Článok II.

Zákon nadobudne pôsobnosti dňom vyhlásenia. Prevedenie tohoto zákona ukladá sa ministrom vnútra, verejných prác, sociálnej pečlivosti a pravosúdia.

"Na základě platného ještě nařízení ministerstva orby ve Vídni ze dne 17. října 1895, čís. 158 říš. zák., jsou revírní horní úřady a báňská hejtmanství povinny, aby nejdéle do 30. června příštího roku podaly ministerstvu veřejných prací zprávu o své činnosti z roku předešlého. Tyto zprávy byly v Rakousku až do roku 1913 pravidelně uveřejňovány. Za války toto uveřejňování bylo zastaveno. Nyní však a to od počátku existence republiky Československé inspekční zprávy báňských úřadů nebyly ještě uveřejněny.

Ministerstvo veřejných prací se proto vybízí, aby zprávy revírních horních úřadů a báňských hejtmanství o jejich činnosti v oboru báňské inspekce každoročně ve zvláštním spise uveřejňovalo."