Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1927

II. volební období.

4.zasedání.

Tisk 491.

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila ve dnech 1. a 2.července 1927 osnovu zákona o volbách zemských a okresních zastupitelstev a usnesení poslanecké sněmovny projednal ústavně-právní výbor senátu ve schůzi své dne 11. července 1927.

Vládní návrh zákona o volbách zemských a okresních zastupitelstev souvisí pragmaticky s vládním návrhem o organisaci politické správy (tisk 477), prováděje v zákoně ze dne 14. dubna 1920, č. 330 Sb. z. a n. o volbách župních zastupitelstev a okresních výborů především změny, jichž jest vzhledem k vládnímu návrhu zákona o organisaci politické správy v zákoně č. 330 ai 1920 Sb. z. a n. nezbytně třeba, dále pak některé změny, které jsou odůvodněny zvláštními úkoly zemských a okresních zastupitelstev.

Co se týká především všeobecného rázu vládního návrhu zákona o volbách zemských a okresních zastupitelstev, tu nutno uvésti, že návrh zákona, o nějž jde, jest ovládán týmiž stěžejními zásadami, na nichž spočívají všecky volební řády republiky Československé, totiž zásadou všeobecného, rovného, přímého a tajného práva hlasovacího a zásadou poměrného zastoupení.

Pouze ve třech směrech co do aktivního a pasivního práva volebního jsou zde změny dřívějších ustanovení a to ty, že se zvyšuje stáří potřebné pro právo voliti na dokonaný 24. rok, že se pro právo voliti požaduje alespoň jednoroční pobyt v zemi a okrese, a že právo býti volenu činí se závislým na bydlišti dvou roků v zemi i v okrese.

Změny tyto jsou co do práva voliti odůvodněny tím, že u korporací, které nejsou a nemají býti politickými, nýbrž které mají právo a povinnost zřizovati různé instituce humanitní, sociální a kulturní a které jsou povolány starati se o hospodářské povznesení území jimi spravovaných, je hranice věková 21 roků příliš nízká, neboť osobám ve stáří tomto se mimo případy zcela výjimečné nedostává potřebných důkladnějších životních zkušeností, aby mohly svým hlasem rozhodovati, jsouce povolány k volebnímu osudí, správně o hospodářských, kulturních, humanitních a pod. potřebách země a okresu.

U korporací, které mají tak důležité úkoly v zájmu území jimi opravovaných a jejich obyvatelstva, je zajisté důležito, aby voličové povolaní k jejich volbě znali všecky poměry v těchto územích, jež mohou poznati toliko delším bydlištěm a nikoliv bydlištěm pouze tříměsíčním, jež pro poznání těchto poměrů a potřeb je naprosto nepostačitelné.

Týž důvod pak byl rozhodující pro to, že právo býti volenu má ten, kdo bydlí v zemi
(v okrese) delší dobu a to alespoň dva roky, kteréžto doby je zajisté nejméně třeba, aby mohl se seznámiti s kulturními, sociálními a hospodářskými poměry země (okresu) občan, který správy těchto záležitostí země má se činně zúčastniti.

Další důležitá změna zákona o volbě župních zastupitelstev a okresních výborů záleží v tom, že se zmírňují ustanovení o zákazu výčepu a podávání alkoholických nápojů. Změna tato, kterou provedla poslanecká sněmovna podle návrhu svého ústavně-právního výboru, stala se nejen k žádosti živnostnictva nýbrž též k naléhání širšího obecenstva, jež a především pak ta část jeho, jež je odkázána na stravování v hostincích, zákaz tento velice těžce pociťovalo. K tomuto zmírnění zákazu výčepu a podávání alkoholických nápojů pak lze zajisté sáhnouti tím spíše, když podle § 54 živn. řádu, resp. § 70 živn. zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi jsou politické úřady oprávněny uložiti hostinským živnostem i další obmezení, tedy zajisté též obmezení co do výčepu a podávání alkoholických nápojů ve dnech volebních.

K jednotlivým ustanovením návrhu zákona, o nějž jde, uvádí se toto:

K § 1. Zde byla z důvodů již uvedených věková hranice pro právo volební zvýšena na dokonaný 24. rok, při čemž byl zvolen střední věk mezi dokonaným 21. rokem, předepsaným ústavní listinou pro aktivní právo volební do poslanecké sněmovny a mezi 26. rokem, jejž musí míti překročený ten, kdo má míti rovněž podle ústavní listiny aktivní práva volební do senátu.

Při tom bylo sněmovnou poslaneckou změněno ustanovení původního vládního návrhu tak, že musí volič míti bydliště sice celý rok v zemi, avšak z toho pouze tři měsíce před vyložením seznamů voličských v obci, o jejíž seznamy jde, a devět měsíců této době předcházejících může býti ztráveno též v jiné nebo v několika jiných obcích v zemi.

Výslovně se uvádí ještě, že v § 1 je již vzat zřetel na ustanovení zákona č. 56/1927 Sb. z. a n. o volebním právu osob vojenských a četníků.

K § 4. V důsledku téhož zákona vypouští se zde odst. 2 § 4 zák. č. 330/1920 Sb. z. a n.

K § 5. Změna oproti zákonu č. 330/1920

Sb. z. a n. záleží v tom, že se prodlužuje z důvodu již shora uvedeného doba bydliště v zemi z jednoho roku na dva roky, kteréžto delší doby je podle názoru většiny ústavněprávního výboru třeba k získání potřebných místních znalostí, při čemž nemusí doba ta býti ztrávena v jediné obci, jak - ovšem pro jednoroční dobu - ustanovoval zákon č. 330/1920 Sb. z. a n. Dále byl vzat zřetel na zákon č. 56/1927 Sb. z. a n. o volebním právu osob vojenských.

K § 7. Ustanovení tohoto paragrafu je pouhým důsledkem zákona č. 56/1927 Sb. z. a n.

V § 14. odst. 3 navrhuje se úprava shodná s příslušným ustanovením řádu volení do sněmovny poslanecké (§ 15).

K § 15. Ustanovení zde uvedené jest samozřejmým důsledkem ustanovení o zvláštních podmínkách stanovených pro voliče do zemského zastupitelstva.

K § 18 odst. 1. Ustanovení zde navržené jest odůvodněno ustanovením zákona čís. 56/1927 Sb. z. a n. v dodatečném zápisu do stálých seznamů voličských osob opustivších službu vojenskou a četnickou.

K § 21 odst. 1 a 3. Ustanovení toto odpovídá příslušným ustanovením § 22 volebního řádu do poslanecké sněmovny (zákona č. 205/1925 Sb. z. a n.);

K § 23 odst. 1. Změna zde navržená jest odůvodněna navrženou změnou § 24, podle něhož se pořadí kandidátních listin určuje losem.

K § 24. Ustanovení tohoto paragrafu jsou převzata z řádu volení do poslanecké sněmovny (zákona č. 205 ai 1925 Sb. z. a n.).

K § 27 a § 29. Totéž platí i zde.

K § 30. Doplněk je samozřejmý, neboť poměry na Podkarpatské Rusi jsou stejné se slovenskými.

K § 31. V §u tomto jest obsaženo zmírnění zákazu prodávati, čepovati a podávati alkoholické nápoje, o němž se již stala zmínka.

K § 33. Zde platí to, co bylo uvedeno u § 30.

K § 37. Ustanovení uvedená v § 30. jsou totožná s příslušnými ustanoveními řádu volení do sněmovny poslanecké. V zájmu čistoty voleb doplněn byl paragraf, tento sněmovnou poslaneckou ustanovením, že se smí za volební osudí používati pouze schránky, kterou lze uzavříti zámkem. S ustanovením tím nutno naprosto souhlasiti, uváží-li se v zákoně uvedená možnost přerušení volby.

K § 45. Ustanovení toto bylo převzato z řádu volení do sněmovny poslanecké.

K § 50. Z důvodů úsporných upuštěno zde od ustanovení, že výsledek voleb musí býti vyhlášen též ve všech obcích způsobem v místě obvyklým.

K § 56. Poslanecká sněmovna změnila zde vládní návrh zákona, o nějž jde, podle něhož členové zemského zastupitelstva jmenovaní vládou měli tvořiti pro volbu zemského výboru a podle § 59 též pro volbu zemských komisí samostatnou volební skupinu. Se změnou touto nutno souhlasiti, jelikož se jí vlastně důsledně provádí zásada poměrného zastoupení, která předpokládá zcela přirozeně, že jsou v určitém sboru zastoupeny ty strany, které pro volbu do tohoto sboru podaly kandidátní listiny, a jelikož je jmenovaným členům, organisovaným v určité straně, tím umožněno hlasu svého využitkovati pro tuto stranu. Se strany druhé pak není vyloučeno, že i jmenovaní členové zemského zastupitelstva jakožto stoupenci strany zvoleni budou za členy zemského výboru.

K § 58. Zde se upravuje přesněji dosavadní znění § 58, aniž se věcně mění.

K § 61. O zvýšení hranice věkové jakožto podmínce práva voliti na dokonaný 24. rok

byla již zmínka, při aktivním volebním právu do zastupitelstva zemského.

Rovněž bylo již uvedeno, z jakých důvodů vyžaduje se pro volitelnost nejméně dvouletý pobyt v okrese.

Další změny v odst. 1 i 2 ke konci jsou pouhým důsledkem zákona č. 56/1927 Sb. z. a n.

K § 62. Nadpis § 62 se vypouští proto, aby tím došlo výrazu, že v § 62 nejde o vyloučení z volitelnosti jakožto trest.

K § 67. Ustanovení tato se shodují s příslušnými ustanoveními řádu volení do poslanecké sněmovny.

K § 68 odst. 3. Změna zde navržená souvisí s tím, že na místo žup nastupují země a že vyhláška v zemském věstníku nebyla by ani účelná; stačí tu zajisté veřejné vyhlášení v obcích okresu, neboť výsledek voleb v okrese nemá pro veřejnost mimo okres. přímého významu.

K § 71. Změna, zde navržená jest odůvodněna okolností, že se místo jednoho sboru (okresního výboru) mají budoucně voliti sbory dva (okresní zastupitelstvo a výbor).

K § 72. Ustanovení paragrafu tohoto byla převzata z řádu volení do poslanecké sněmovny (zákona č. 205/1925 Sb. z. a m.), při čemž odst. 7 vládního návrhu jdoucí přes ustanovení řádu volení do poslanecké sněmovny ("podá ve velkém počtu svévolně zcela neodůvodněné námitky") byl poslaneckou sněmovnou a to podle názoru ústavněprávního výboru senátního v zájmu svobody volby správně vypuštěn.

K § 74. Změna zde obsažená jest odůvodněna tím, že na Slovensku není více žádných měst s právem municipálním.

Ústavně-právní výbor navrhuje senátu, aby zákon přijal ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou čís. tisku 478.

V Praze dne 11. července 1927.

Dr Luděk Krupka v. r.,

předseda.

Dr Adolf Procházka v. r.,

zpravodaj.