Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1927.

II. volební období.

4. zasedání.

Tisk 499.

Výbor živnostensko-obchodní vítá vládní návrh, kterým se hospodářské soutěži mají vytýčiti nové směrnice, zejména vymýcením nečestných a nepoctivých prostředků konkurenčního boje a uplatněním principu pravdy, solidnosti a slušnosti ve veškerém hospodářském životě. Schváliti dlužno systematiku vládního návrhu, která odlišuje sankce civilní od trestních a poskytuje zvláštní úpravou žalob ochranu jak proti jednáním obmyslným, tak i proti škodám, způsobeným z hrubé nedbalosti, ba dokonce za určitých podmínek i proti pouhému bezpráví objektivnímu.

Vládní návrh vybudován je na principu, úpravy a ochrany vzájemných poměrů mezi soutěžiteli samými a nezasahuje tedy zásadně do poměru mezi podnikateli a bezprostředními konsumenty, ač ovšem z úpravy budou míti nepřímý prospěch i tito.

Ustanovení správní (hlava III.) obsahují však i přímou ochranu konsumentů a trestní řízení děje se tu z moci úřední.

Vládní návrh uvádí celkem 7 zvláštních případů nekalé soutěže, které vykazují typicky vyhraněné skutkové podstaty, a nad to jednu skutkovou podstatu (§ 1 t. zv. generální klausuli), jejíž obsah podán je jen ve všeobecných náznacích, aby mohla tvořiti právní basi pro potlačení všech takových počinů nekalé soutěže, které nelze subsumovati pod některé speciální podstaty a kterých snad praxe ještě nezná nebo které teprve budoucně by si mohla vymysliti vynalézavost nereelního soutěžitele. Tento, t. zv. smíšený systém s generální klausulí, byl předmětem zevrubných úvah výboru. Lze plně míti důvěru v aplikační schopnost našich soudců a ve zkušenosti, které v jiných státech s klausulí touto byly učiněny. Hospodářský život potřebuje takovéto pružné, doplňující normy a je nebezpečí, že zákon ztrnulý na určité konkretisované podstaty mohl by býti snadno obcházen a minul by se tak svého cíle. V úvahu spadají též mezinárodní smlouvy o nekalé soutěži, které žádají všeobecnou ochranu. Ostatně sankce na generální klausuli, stanovená je toliko civilní, takže trestní soudce s touto pružnou normou se vůbec zabývati nebude.

Vládní návrh přikazuje spory a nekalé soutěže ať již civilní nebo trestní v zásadě soudům. Toliko trestáním přestupků, uvedených v hlavě III., pověřeny jsou úřady

politické. Toto řešení pokládá výbor za správné.

Schvalovati dlužno opatření, kterým se situace žalovaného podle možnosti ulehčuje, zejména i ochranou proti žalobám, podaným snad z pouhé šikány nebo svévole.

Účelným je též zavedení smírčího řízení, od kterého lze očekávati částečné odlehčení soudům.

Jelikož dle § 48 peněžité tresty a pokuty dle tohoto zákona uložené, jakož i výtěžky za věci prohlášené propadlými připadají státu, doporučuje výbor přijetí dole otištěné resoluce.

Výbor živnostensko-obchodní projednav důkladně osnovu zákona proti nekalé soutěži navrhuje, aby zákon tento byl schválen ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou, otištěném v sen. tisku č. 470.

V Praze, dne 1. července 1927.

Jan Jílek v. r.,

místopředseda.

J. Pastyřík v. r.,

zpravodaj.

Tato osnova má zvláštní důležitost pro náš hospodářský život a jeho ozdravění, po úhonách utrpěných v době světové války a v době poválečné.

Výrobní i obchodní kruhy naše zajisté budou vítati tento opravdový pokus o pokrok.

S tohoto hlediska ústavně právní výbor zaujal stanovisko, co možná ničeho neměniti na usnesení poslanecké sněmovny, uznávaje jednak, že osnova byla velmi důkladně připravena a projednána v 10členném subkomitétu za spolupůsobení expertů z kruhů vědeckých i praktických. K tomu přistupuje i ta okolnost, že již vládní návrh byl dobrou prací a že, jak se konstatuje v důvodové zprávě poslanecké sněmovny, byl tento návrh pouze s některými změnami a doplňky schválen.

Mimo to však byl si ústavně-právní výbor vědom i té okolnosti, že je v zájmu zúčastněných kruhů, aby tato osnova se stala co nejdříve zákonem a vešla v praktický život, a to tím více, že má lhůtu 6 měsíců, než nabude účinnosti.

Po pečlivém prozkoumání osnovy ve dvou schůzích ústavně-právního výboru a pro vedení debaty generální i speciální, došel výbor k názoru, že je možno usnesení poslanecké sněmovny přijati beze změny, třeba by snad při některých podrobných ustanoveních byly pochybnosti, zda by se neměly jinak upraviti a stylisovati.

Při tom však bylo zároveň uváženo, že není možno již nyní předem říci, jak která norma se osvědčí v praxi a že, je-li jedna stylisace dobrá, ale připouští také jinou stejně dobrou stylisaci, není snad oportunní, jedno druhým zaměňovati a oddalovati tak účinnost tohoto zákona.

Z celkové systematiky navrhovaného tuto zákona je důležito zdůrazniti, že mají býti vymýceny nečestné a nepoctivé prostředky z konkurenčního boje a že má býti uplatněn princip pravdy, solidnosti a slušnosti ve veškerém našem hospodářském životě.

§§ 1-14 uvádějí různé případy jednání nekalé soutěže, a to v § 1 jednání proti dobrým mravům soutěže vůbec, t. j. t. zv. generální klausule, tvořící právní základnu pro stíhání všech takových počinů nekalé soutěže, které nelze subsumovati pod některou speciální podstatu a které snad praxe ještě ani nezná, a v dalších §§ 2-14 jednotlivé druhy nekalé soutěže z praktického života známé.

Je to t. zv. smíšený systém karnistiky se supletorní generální klausulí.

Mimo nesprávné označování původu zboží § 4, kde je zejména cizina zúčastněna, pak zlehčování rozšiřováním nepravdivých údajů § 10, jsou v našem hospodářském životě v konkurenčním boji o získání dodávek známy případy podplácení nejrůznějšího druhu § 12, a nekalá soutěž osob pomocných, jakož i její používáni soutěžitelem § 14, které jsou tu normovány s poskytnutím sankcí a prostředků ochrany.

Z dalších ustanovení zasluhuje zvláštní pozornosti § 16 o obsahu nároku na náhradu škody, kde nejen soudu se poskytuje právo volného uvážení podle všech okolností, ale mimo zahrnutí do škody ušlého zisku se připouští možnost, aby soud přiřknul žalobci na jeho návrh též přiměřené odškodné za utrpěné příkoří a jiné osobní újmy. Tento paragraf jest zahrnut ve skupině společných ustanovení o ochraně soukromoprávní §§ 15-24, z nichž zvláště dlužno upozorniti ještě na § 19 o trestu pro svévoli, kde stanoví se peněžitá pokuta do 50.000 Kč, a pro případ nedobytnosti vazba, jejíž trvání se určí podle volného uvážení, ne však výše než jeden měsíc.

§§ 25--33 obsahují pojmy přestupků a přečinů nekalé soutěže a § § 34--40 normují prostředky ochrany trestní, jako oprávnění k soukromé obžalobě, prozatímní opatření, výměry trestu, uveřejnění rozsudku a jiné. S hlediska sociálního dlužno upozorniti na

§ 38, jednající o tom, kdy není jednání zaměstnance trestným.

Hlava III zahrnuje ustanovení správní v § § 41--45, které zakazují na př. označování zboží, že jde o zboží z konkursní podstaty, když toto již nepatří k podstatě takové a pak lavinové obchody.

Hlava IV obsahuje v §§ 46--53 všeobecná ustanovení, a to zejména pojem soutěžitele, zboží a výroby podle této osnovy, smírčí řízení a případ jeho obligatornosti, jde-li o případy nekalé soutěže, týkající se přímo neb nepřímo získávání vkladů a konečně poměr k jiným zákonům.

Zde v § 53 na konci jest jisté superfluum o platnosti předpisů všech jiných zákonů a nařízení, které přímo neb nepřímo se dotýkají látky upravené tímto zákonem, které však je neškodným.

Poslední je hlava V. obsahující ustanovení závěrečná. Ústavněprávní výbor nabyl přesvědčení, že osnova zákona, jak byla usnesena poslaneckou sněmovnou, je dobrou zákonodárnou prací, která prospěje našemu hospodářskému životu a zasluhuje, aby co nejdříve nabyla účinnosti.

Navrhuje se tedy slavnému senátu Národního shromáždění, aby zákon proti nekalé soutěži schválil v tom znění, jak byl přijat poslaneckou sněmovnou a jak je obsažen v tisku senátu 470.

V Praze, dne 12. července 1927.

Dr L. Krupka v. r.,

předseda.

Dr Jar. Brabec v. r.,

zpravodaj.

Vláda se vyzývá, aby část peněžitých trestů a pokut uložených podle zákona proti nekalé soutěži věnovala živnostenskému pokračovacímu školství a lidumilným účelům oněch obcí, v nichž trestní čin byl spáchán.