Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1927.

II. volební období.

4. zasedání.

Tisk 508.

senátora Fr. Modráčka a soudruhů

na vydání zákona proti lichvě se stavebními pozemky.

ze dne............ 1927

proti lichvě se stavebními pozemky.

Národní shromáždění Československé republiky usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Kdo prodá v katastru měst a průmyslových míst, čítajících podle posledního sčítání lidu více než 2.000 obyvatelů, pozemek ke stavbě obydlí nebo jiných budov za nepřiměřenou cenu, dopouští se trestného činu podle tohoto zákona.

§ 2.

Tomu, kdo tak učiní, vyměří se pokuta třikráte až pětkráte vyšší obnosu, přesahujícího přiměřenou cenu, nebo jde-li o prodej za zvláště přemrštěnou cenu, přesahující přiměřenou cenu o 50 a více procent, bude kromě uvedenou pokutou potrestán ještě vězením od jednoho do šesti měsíců. Je-li pokuta nedobytná, proměňuje se v trest vězení od jednoho týdne do tří měsíců.

§ 3.

Zprostředkovatelé prodeje nebo koupě za nepřiměřenou cenu budou stíháni pro spoluvinu a potrestáni podle velikosti přečinu vězením od jednoho týdne do tří měsíců. Kromě toho odejme se jim živnostenské oprávnění k zprostředkování koupě a prodeje realit.

§ 4.

Kdo koupil stavební pozemek za nepřiměřenou cenu, může přeplatek i s úroky do pěti let od podepsání kupní smlouvy požadovati zpět.

§ 5.

Nepřiměřenou cenou stavebního pozemku rozumí se cena, přesahující obecnou cenu, již stanoví obecní úřad, a dovolené k ní přirážky. Za dovolené přirážky se považují výlohy spojené s nabytím pozemku, parcelační poplatky, daně a jiné nutné výlohy, dále interkalární úroky nejvýše 6 %. K obecné ceně stavebních pozemků, jež byly zakoupeny před stanovením obecné ceny, lze přiraziti jen ty výlohy a interkalární úroky, jež připadají na dobu po stanovení obecné ceny. Byl-li pozemek zužitkován, odrazí se pravděpodobný výnos od daní a interkalárních úroků.

§ 6.

Obecní úřady v městech a průmyslových místech uvedených v § 1 jsou povinny do šesti měsíců po vyhlášení tohoto zákona stanoviti obecnou cenu stavebních míst svého katastrálního obvodu. Obecná cena nesmí přesahovati šestinásobek obvyklé ceny stavebních míst v roce 1914.

§ 7.

Aby bylo čeleno případnému nedostatku nabídky stavebních pozemků, jest obec oprávněna stanoviti čas od času ve svém katastru stavební čtvrtě, jejichž stavební půdu může zcela nebo z části zabrati a ji přidělovati stavebníkům, při čemž původním majitelům dostane se náhrady ve výši obecné ceny.

§ 8.

Podrobné předpisy o stanovení obecné ceny stavebních pozemků, jejich zabrání a přídělu obcemi, budou vydány vládním nařízením.

§ 9.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

V posledních letech zmocnila se ve větších městech a průmyslových místech stavebních pozemků nezřízená spekulace, která využívajíc populačního rozvoje a bytové nouze, vyhání jejich ceny do takové výše, že uvádí v nivec výhody, jež stavebníkům poskytuje zákon o stavebním ruchu. V přední řadě trpí tímto zlem hlavní město Praha. Stavební místa, která se v pražských předměstích před válkou prodávala za 40 až 100 korun, jsou nyní ceněna podle polohy na 600 až 2000 Kč. Za čtvereční sáh stavebního místa na rodinný domek v okolí pražském se žádá a platí 150 až 350 Kč, ačkoliv bylo možno na tom místě před válkou zakoupiti čtvereční sáh za 15 až 20 korun. V Bubenči žádá se na odlehlejším místě za čtvereční sáh pozemku na dvoupatrový dům 1000 až 1500 Kč, jak jest možno čísti v "Realitním Věstníku". Navrhovatel zjistil, že v nejbližším okolí Paříže jest možno dostati stavební pozemky levněji, než v nejbližším okolí Prahy. V roce 1925 nabízela se v okolí Paříže hojnost stavebních míst na rodinné domky za 6000 až 10.000 franků a bylo tam možno postaviti rodinný domek o třech obytných místnostech za 40.000 franků, což jest v okolí pražském vyloučeno. Ještě nezřízenější spekulace s pozemky se provádí ve vnitřní Praze, jak ukazuje nedávná koupě stavebního místa na rohu Příkopů a Havířské ulice. Pozemek ten koupila Pozemková banka v r. 1909 za 1,350.000 korun i s budovou a prodala jej v r. 1925 pensijnímu ústavu čsl. peněžnictví v Praze za 7,500.000 Kč, od něhož jej nedávno zakoupila "Praha", spolek kapitály a důchody pojišťující za 15,000.000 Kč, t. j. jeden čtvereční sáh za Kč 39.45895.

Následky lichvaření s cenami stavebních míst jsou povážlivé v několika směrech. Především vylučují stavbu obydlí, obchodních a výrobních místností za přiměřenou a pro obyvatelstvo snesitelnou výši nájemného. Za druhé ohrožují Prahu a jiná města, kde podobná spekulace se zahnízdila, v blízké budoucnosti katastrofální stavební krisí a hromadnými úpadky, jimiž postižena byla zpravidla města, která neměla dosti odvahy nebo možností této spekulaci se brániti. Pro chudší lid znamená spekulace se stavebními místy, že buď musí se stěhovati daleko za obvod města a pracovního místa, nebo musí platiti tak vysokou činži, že se tím vážně sníží jeho životní úroveň. Spekulace se stavebními místy jest tudíž jedním z nejvážnějších nebezpečí a musí býti stíhána jako zločin proti veřejným zájmům.

Po stránce formální se navrhuje, aby tato osnova byla přikázána výboru sociálně-politickému.

V Praze dne 13. července 1927.

dr Witt, dr Soukup, Filipínský, Dundr, Petřík, Časný, Habrman, A. Novák,