Senát Národního shromáždění R. Čs. r.1927.
II. volební období.
4. zasedání.
Tisk 511.
Původní znění.
Interpellation
der Senatoren Ernst Teschner, Dr. Franz Jesser, Karl Friedrich und Genossen
an den Minister des Äußeren und den Minister des Innern
wegen des Auftrages der Staatspolizei in Karlsbad anläßlich der Tagung der Kriegsgefangenen, die schwedische Flagge einzuziehen.
Am 2. und 3. Juli 1927 fand in Karlsbad eine Tagung des Verbandes der ehemaligen Kriegsgefangenen aus der Čechoslovakischen Republik statt. Das Ehrenprotektorat hatte die als Engel der Kriegsgefangenen international berühmte schwedische Schwester Frau Dr. Else Brandström übernommen.
Zu Ehren dieser um das Wohl aller Kriegsgefangenen ohne Unterschied der Nationalität verdienten Frau wurde von den Veranstaltern die schwedische Flagge gehißt. Die Staatzpolzei in Karlsbad verlangte die Hissng der Staatsflagge neben der schwedischen Flagge oder die sofortige Einziehung der schwedischen Nationalflagge.
Diese Forderung widerspricht allem internationalen Gebrauch, da eis sich nicht, um eine Beflaggung im üblichen Sinne des Wortes handelte, sondern um eine ganz persönliche Ehrung einer schwedischen Staatsbürgerin, daher liegt in diesem Falle keinerlei politische Demonstration vor. Der Verband der Kriegsgefangenen war gezwungen, die schwedische Flagge einzuziehen.
In dieser Tatsache liegt - gelinde gesagt - eine Taktlosigkeit gegenüber einem Staate, der während des Krieges nicht nur streng neutral gewesen ist, sondern der sich auch der Kriegsgefangenen und Kriegsverletzten, die aus Rußland in ihre Heimat transportiert wurden, in geradezu vornehmer, mustergültiger, edler Weise angenonimen hat. Diese Art des Dankes hat der, schwedische Staat und mit ihm das gesamte schwedische Volk wahrhaftig nicht verdient.
Daß die Staatspolizei auch anders kann, zeigte sch am nächsten Tage, am 4. Juli 1927. dem 4th of July, dem Intependence Day of the U. St. of A., an welchem Tage mehr als 20 amerikanische Flaggen zu Ehren der in Karlsbad anwesenden Kurgäste aus den U. S. A. gehißt waren (Hotels und Privathäuser), ohne daß die Staatsflagge daneben gehißt worden wäre oder von der Staatspolizei verlangt wurde.
Die Unterzeiehneten fragen daher an:
1. Ob der Herr Außenminister mit der Tätigkeit der dem Herrn Imnenminister untergebenen Organren einverstanden ist und sie billigt?
2. Wenn er sie nicht billigt, welche Maßnahmen die Herren- Minister zu unternehmen gedenken, damit sich solche Ausfälle gegen einen fremden Staat und dessen Bürger nicht wiederholen?
Prag, am 12. Juli 1927.
Teschner, Dr. Jesser, Friedrich,
Dr. Brunar, Dr. Heller, Jarolim, Reyzl, Stark, Fahrner, Hütter, Hartl, Oberleithner.
Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1927.
II. volební období.
4. zasedání.
Tisk 511.
Překlad.
Interpelace
senátorů E. Teschnera, dr F. Jessera, K. Friedricha a soudr.
na ministra věcí zahraničních a ministra vnitra
stran rozkazu státní policie v Karlových Varech, aby při sjezdu válečných
zajatců sňat byl švédský prapor.
Dne 2. a 3. července 1922 konal se v Karlových Varech sjezd svazu bývalých válečných zajatců z Československé republiky. Čestný protektorát přejala švédská sestra paní dr Elsa Brandström, po celém světě proslavená jako anděl válečných zajatců.
Na počest této ženy, která se zasloužila o blaho všech válečných zajatců bez rozdílu národnosti, vyvěsili pořadatelé švédský prapor. Státní policie v Karlových Varech žádala, aby vedle švédského praporu vyvěšen byl státní prapor, aneb aby švédský.národní prapor byl ihned sňat.
Tento požadavek odporuje všemu mezinárodnímu zvyku, ježto nešlo o výzdobu prapory v obyčejném slova smyslu, nýbrž o zcela osobní uctění švédské státní občanky; nejde tedy v tomto případě o žádnou politickou demonstraci. Svaz válečných zajatců byl nucen švédský prapor sejmouti.
V této skutečnosti spočívá - mírně řečeno - beztaktnost vůči státu, který během války byl nejen přísně neutrální, nýbrž který se také válečných zajatců a válečných poškozenců, kteří z Ruska byli dopravováni do své domoviny, ujal způsobem přímo ušlechtilým, vzorným a šlechetným. Tohoto způsobu vděku si švédský stát a s ním celý švédský národ věru nezasloužil.
Že státní policie dovede jednati také jinak, ukázalo se příštího dne, dne 4.července 1927, v den 4th of July, Independence Day of the U. St. of A., v kterýžto den bylo vyvěšeno více než 20 amerických praporů na počest lázeňských hostů ze Spojených Států Amerických, dlících v Karlových Varech (hotely i soukromé domy), aniž by byl vedle vyvěšen státní prapor a nebo že by to byla státní policie žádala.
Podepsaní táží se tudíž:
1. Souhlasí-li pan ministr věcí zahraničních s jednáním orgánů, panu ministru vnitra podřízených, a jednání toto schvaluje?
2. Neschvaluje-li je, jaká opatření zamýšlejí páni ministři učiniti, aby se neopakovaly takovéto útoky proti cizímu státu a jeho občanům?
V Praze, dne 12. července 1927.
Teschner, dr Jesser, Friedrich,
dr Brunar, dr Heller, Jarolim, Reyzl, Stark, Fahrner, Hütter, Hartl, Oberleithner.