Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1927.

II. volební období.

4. zasedání.

Tisk 513.

Zpráva

Národní shromáždění Československé republiky souhlasí s obchodní smlouvou mezi Československou republikou a Estonskou republikou, podepsanou v Tallinnu dne 20. června 1927 s přílohou a závěrečným protokolem z téhož dne.

Předložená obchodní smlouva zakládá se na principu nejvyšších výhod a dle této zásady upravují se ve všeobecné části právní poměry příslušníků obou států, zejména pokud jde o usazování se, nastupování a provozování obchodů a živností a o nakládání jich majetkem. Rovněž budou dle čl. 7. příslušníci smluvního státu podrobeni na území druhého státu daním, poplatkům a jiným dávkám jako příslušníci státu požívajícího nejvyšších výhod, a to za podmínky vzájemnosti. Článek 8. jedná pak o právním nakládání s akciovými a jinými společnostmi hospodářské povahy. Článek 6. obsahuje t. zv. vojenskou klausuli, obvyklou v československých obchodních smlouvách.

V hlavě II. pojednávající o obchodu a dopravě stanoví se v čl. 9. všeobecné směrnice pro povolovací řízení (pokud by ještě trvalo v jednom zobou států) a uvádějí se normální výjimky ze zásady svobody obchodu. Článek 10. upravuje zacházení se zbožím při dovozu, vývozu a průvozu, pokud jde o cla a celní dávky dle zásady nejvyšších výhod; obě strany mohou k tomu cíli požadovati osvědčení původu. Mimo to se na dva druhy estonského zboží, a to na rybí specialitu t. zv. killos tallinská a kasein pro výrobu umělého rohu váže celní sazba, resp. bezcelnost.

Dle stejné zásady jsou dále upraveny poměry obchodních cestujících, průvoz a nakládání se zbožím na železnicích a v dopravě po vodě. Článek 21. připouští výjimky ze zásady nejvyšších výhod, a to pro pohraniční styk a v tak zvané baltické a ruské klausuli, obvyklých v obchodních smlouvách pobaltických států, pro zvláštní celní režim se sousedními státy, jež do války tvořily jedno celní území.

Hlava III. upravuje otázky související se vzájemným vysíláním konsulů, při čemž vyhrazuje podrobnější projednání zvláštní konsulární dohodě.

Hlava IV. obsahuje úpravu sporů event. vzniklých mezi oběma stranami o výklad smlouvy a o použití jednotlivých jejich ustanovení.

V závěrečném protokolu jednak se blíže upravují předpisy o dávkách za pobyt, jednak se zavádí obligatorní osvědčení původu při dovozu rybích specialit estonských a připojuje se seznam minerálních vod československých.

Smlouva nabude účinnosti 15 dní po výměně ratifikačních listin, a to nejprve na dobu jednoho roku. Po roce se mlčky prodlužuje, dokud nebude jednou ze smluvních stran šest měsíců předem vypovězena.

Předkládanou obchodní smlouvou mezi Československou republikou a Estonskou republikou mají býti navázány normální obchodní styky a tím i zamezeno diferencování československého zboží při dovozu do Estonska.

Dosavadní obchodní styky československo-estonské, i když nejsou značné, projevují vzestupnou tendenci:

Náš vývoz zvýšil se od r. 1924-1925 z 13,2 na 15,2 a ustálil se v r. 1926 na 13,4 mil. Kč. Týká se hlavně cukru (v r. 124 za 8,6, v dalších létech za 1,9, resp. 1 mil. Kč), vlněného zboží (jehož vývoz se pohyboval mezi 1,4-3,3 mil. Kč), a chmele (vyvezeno za 41-190.000 Kč ročně). Na proti tomu náš dovoz z Estonska činil v r. 1924 3,8 mil. Kč, ale klesl v létech následujících na 2,2 až 1,8 mil. Kč; z toho 2/3-4/5 tvoří třený len.

Zahraniční výbor projednal ve své schůzi dne 14. července 1927 uvedený vládní návrh a doporučuje senátu, aby schválil tuto obchodní smlouvu a učinil schvalovací usnesení ve znění shora otištěném.

V Praze, dne 14. července 1927.

Václav Donát v. r.,

předseda.

Dr Luděk Krupka v. r.,

zpravodaj.

Naší trvalou snahou jest vybudovati pokud možno se všemi státy, s nimiž jsme v čilém obchodním styku, řádné obchodní smlouvy.

Proto vláda naše vstoupila v jednání s vládou Estonskou za účelem uzavření obchodní smlouvy československo-estonské, což se také podařilo, a sjednaná smlouva tato i se závěrečným protokolem dne 20. června 1927 v Tallinnu podepsána.

Touto nově uzavřenou obchodní smlouvou budou navázány normální styky hospodářské mezi oběma státy a odstraněn tak dosavadní bezesmluvní stav, který velmi těžce pociťoval náš hospodářský život.

Přes to však byly dosavadní obchodní styky dosti čilé a naše obchodní bilance s Estonskem po všechna léta vždy aktivní. Vyváželi jsme do Estonska hlavně cukr, chmel a textilie (hlavně vlněné zboží) a dovážíme k nám všelijaké obráběné dřevěné zboží a třený len.

Uzavřená tato smlouva spočívá na principu nejvyšších výhod a v části rámcové upravuje řadu všeobecných otázek obvyklým způsobem.

Protokol závěrečný uvádí poskytnuté celní slevy na estonské rybí konservy ("killo tallinnské") a váže se jím bezcelnost na dovoz kaseinu pro výrobu umělého rohu.

Smlouva tato vstoupí v platnost za 15 dnů po výměně ratifikačních listin, jest uzavřena na rok, ale mlčky prodlouží se dále, dokud nebyla některou smluvní stranou šest měsíců předem vypověděna.

Vstoupení v platnost této úmluvy bude ku prospěchu obou smluvních států a proto

národohospodářský výbor navrhuje senátu N. S., aby obchodní smlouva mezi republikou Československou a republikou Estonskou ze dne 20. června 1927 s přílohou a závěrečným protokolem z téhož dne schválena byla tak, jak uvedena jest v senátním tisku čís. 484.

V Praze, dne 14. července 1927.

K. Sáblík v. r.,

předseda.

Josef Stržil v. r.,

zpravodaj.