Slavný senáte račiž dole uvedený a ústavně-právním výborem pozměněný zákon schváliti.

V Praze dne 4. listopadu 1927.

Dr Krupka v. r.,
předseda.

Emanuel Trčka v. r.,
zpravodaj.

Předložený vládní návrh zákona sleduje týž cíl jako zákony a nařízení dosavadní, totiž: chrániti kupce před nesvědomitými zlatníky a obchodníky, poněvadž kupec zde jest zpravidla úplně odkázán na svědomitost prodávajícího, a dále chrániti svědomité zlatníky a obchodníky před nekalou soutěží nesvědomitých nepoctivců.

Dalším cílem předložené osnovy jest zmodernisování starých zákonů, na jejichž podkladě právní stav tohoto oboru dosud spočívá, a to bývalého zákona rakouského z 11. srpna 1865, vyhlášeného 26. května 1866 pod č. 75 ř. z., změněného zákonem ze dne 23. května 1875 č. 80 ř. z., a bývalého zmocňovacího zákona uherského, zák. čl. XVIII. z r. 1868, kterýž ponechává nadále v platnosti dosavadní předpisy od 1. ledna 1867 platné ("Úřední sestavení" těchto předpisů ministrem financí vydané platilo jako zákon), jejichž změna nastala zák. čl. XV. z r. 1875.

Poněvadž tyto zákony nevyhovovaly, byly vydány další zákony a nařízení již za republiky, a to:

1. Nařízení min. financí z ledna 1919, č. 48 Sb. z. a n.

2. Zákon z března 1920, č. 184 Sb. z. a n.

3. Vyhláška min. financí z října 1920, č. 584 Sb. z. a n.

4. Vyhláška téhož min. z října 1920, č. 596 Sb. z. a n.

5. Vládní nařízení z února 1921, č. 73 Sb. z. a n.

6. Vyhláška min. fin. z února 1921, č. 74 Sb. z. a n.

7. Vyhláška min. veř. prací z října 1923, č. 216 Sb. z. a n.

8. Vyhláška min. veř. prací z listopadu 1925, č. 241 Sb. z. a n.

K témuž předmětu vztahuje se ještě zákon z června 1922, č. 196 Sb. z. a n., a vyhláška ministra fin. ze srpna 1922, č. 284 Sb. z. a n., jimiž upravena změna kompetence resortní z ministerstva financí na ministerstvo veřejných prací.

Z předeslaného jest vidno, že nutnost unifikace této spleti zákonů a nařízení přímo volala po předložení tohoto návrhu zákona. Návrh tento také bere náležitý zřetel na přání odborných kruhů, které volaly po:

a) unifikaci zákona resp. platných práv,

b) přizpůsobení zákona průmyslovému pokroku,

c) úředním označování předmětů z platiny,

d) povolení volnosti výroby slitin drahých kovů,

e) odstranění výroby t. zv. nového zlata a zavedení místo něho výroby zboží s obsahem 250/1000, poněvadž nesolidnost výroby v tomto oboru zničila téměř úplně některé výroby (granátové zboží) jelikož nové zlato bylo dovoleno vyráběti v mezích od 0 do 250/l000 zlata a nepodléhalo úřednímu označování.

Část I. tohoto vládního návrhu § 1 až § 23 jedná o zboží platinovém, zlatém a stříbrném, a hned §em 1 dává pod puncovní kontrolu zboží v tuzemsku vyrobené i z ciziny dovezené; § 2 přesně definuje, co rozuměti puncovní kontrolou; § 3 upravuje způsob vybírání a výši poplatků kontrolních i manipulačních; § 4 upravuje ryzost zboží a vyjadřuje ji v tisícinách pro jednotlivá čísla zboží z toho kterého kovu podle požadavků doby;

další § 5 zdůrazňuje, že zboží doma vyrobené a zde k obchodu určené musí míti nejméně poslední stupeň ryzosti podle § 4 připouští jen u obrub z platiny nižší ryzost, nejméně však 100/1000, kteréž pak nepodléhají puncování - dále stanoví zařazení do stupňů při nižší ryzosti a rozbití a vrácení zboží s nižší než zákonnou ryzostí a označuje stříbrné zboží pozlacené úřední značkou stříbra;

§§ 6-10 ustanovují, co, jakým způsobem, kým a v jakém stavu má se zboží ke zkoumání předkládati, jak má býti úřady zkoušeno;

§ 11 stanoví způsob náhrady úřady za poškození předložených předmětů a postup stran za účelem dosažení náhrady, i kdy náhrada se neposkytne;

§§ 12 a 13 určují, co puncovní kontrole nepodléhá a co nepodléhá povinnému úřednímu označení;

další paragrafy až do § 17 včetně nařizují dodržení označené ryzosti zboží bez pájky i spájeného, ryzost pájky a její množství, používání a vyznačování přísad a zdobení předmětů jen tak, aby snadno byly druhy rozeznatelny;

§§ 18, 19 a 20 stanoví, jakých značek úředních bude používáno a kdo o tom rozhoduje;

§§ 21-23 vztahují se na zboží z ciziny přivezené;

z těchto §§ 1, 4 až četně § 16, pak §§ 18 až 23 jsou totožné neb analogické se zákony rakouskými a uherskými, § 3 celkem pak odpovídá našemu zákonu ze dne 19. března 1920, č. 184 Sb. z. a n. a vlád. nař. z února 1921, č. 73 Sb. z. a n.

Část II. předložené osnovy jedná o zboží z obecných kovů §§ 24 a 25. Zboží z těchto, i když jest drahými kovy potaženo, nepovažuje se za zboží těchto drahých kovů, musí na nich býti označena slitina, z níž jest vyrobeno, nesmí býti označeno názvy, kde by se vyskytovalo jméno drahých kovů, a musí býti toto ve skladech i výkladech jakož i zboží s obsahem 250/1000 zlata odděleno a označeno. Použité mechanické částky obecných kovů při zboží z drahých kovů musí býti snadno rozpoznatelné a jako nepravé označeny. § 24 odpovídá starým zákonným ustanovením.

Část III. - §§ 26 a 27 - dává pod úřední označování zboží s obsahem 250/1000 zlata a upravuje celkový poměr dozoru a zpoplatnění označení i dozoru.

Částí IV. §§ 28 a 32 dávají se pod puncovní kontrolu živnostníci, kteří zboží z drahých kovů vyrábějí - včetně zboží 250/1000 zlata - nebo toto prodávají, ať oprávněně či neoprávněně, počítaje v to zastavárny i dražebny. Prohlídky provádí puncovní úřad nebo na jeho žádost živnostenský úřad I. stolice. K usnadnění dozoru zavádí se povinnost ohlášení živnosti před započetím této, příslušnému úřadu a přidělení výrobní nebo tovární značky, jakož i povinné odhlašování živnosti. Pro ochranu kupujících nařizuje se vyvěšení vyobrazení puncovních značek, po případě předložení puncovního zákona k nahlédnutí a vystavení stvrzenky neb účtu kupujícímu s vyznačením všech nutností uvedených v § 32. (Analogie této části se starými zákony rakouskými a uherskými.)

Část V. této osnovy § 33 - § 41 obsahují ustanovení trestní a celkem unifikují dosavadní různé předpisy zákonů rakouských-a uherských.

Stanovené pokuty jsou přiměřené a počínají nejmenší pokutou 20 Kč v § 33, v § 35 opatření padělanou nebo přenesenou známkou úřední, skrytý obsah těles jinorodých vedle pokut § 33 a 34 trestá se jako přestupek ještě pokutou od 50 do 1000 Kč; při úmyslnosti činu vězením od 3 dnů do 3 měsíců; § 36 stanoví pokutu od 20 do 500 Kč, resp. od 10 do 200 Kč, § 37 pokutou od 10 do 500 Kč trestá majitele, po případě zaměstnance pro zanedbání povinné opatrnosti. Při opětném potrestání možno odníti živnostenské oprávnění dočasně, po případě navždy.

V návrhu zákona zavádí také tak zv. upouštěcí řízení; až do výše 1000 Kč přísluší rozhodovati ředitelství puncovní služby, do výše 100 Kč může po zmocnění ministerstvem veřejných prací rozhodnouti též puncovní úřad.

Část VI. vládního návrhu jedná o organisaci puncovní služby. §em 42 zřizují se puncovní úřady, po případě expositury, jako úřady prvé stolice a ředitelství puncovní služby v Praze jako druhá instance, která již přímo podléhá ministerstvu veřejných prací.

Podle vládní důvodové zprávy zřídí se prozatímně 2 puncovní úřady: v Praze a v Brně s expositurou tohoto v Moravské Třebové, a do obvodu brněnského prozatím má náležeti též Slovensko a Podkarpatská Rus.

Tedy celkem tři místo dosavadních sedmnácti.

Toto svoje rozhodnutí motivuje nedostatkem zaměstnání pro další zřízení puncovních úřadů v této době tak, že zřízení taková byla by pasivní, jak vidno z následujícího výkazu zástupci ministerstva předloženého:

Výkaz vybraných puncovních poplatků u jednotlivých puncoven v roce 1926.

Dosavad prováděli puncovní službu některé berní úřady svými úředníky, čímž ovšem ztrácen čas pro vlastní berní úřad, pak dělo se puncování jednoduchým způsobem zkouškou jehlami a na kameni. Dnešní způsob výroby, zejména předlohou touto pod kontrolu dané, bude často vyžadovati i zkoušek chemickými rozbory. Proto nutná jest tato nová organisace, a to i proto, že trvale přechází tento obor do ministerstva veřejných prací, a tu není možno používati úředníků správy finanční, ale ministerstvo veřejných prací ve vlastní agendě vlastními odbornými silami a vybudovanými úřady musí umožniti náležitou správu, tak, aby vyhovovala i obchodu a živnostem. Proto očekává výbor, že budou zřízeny další puncovní úřady, jakmile to poměry dovolí, a to zejména pro obvod Slovenska a Podkarpatské Rusi, snad v Bratislavě. § 43 jako část VII. dává možnost zřízení Státní puncovní rady jako poradního sboru při ministerstvu veřejných prací.

§§ 44 a 47 obsahují ustanovení závěrečná.

Výbor technicko-dopravní ve svých schůzích, konaných dne 25. října a dne 10. listopadu 1927 podrobil vládní návrh úvaze a schválil jej ve znění tisku č. 492 s těmito změnami:

V §u 3, odst. 2, snížil výši kontrolních poplatků na 2500 Kč při platině, na 500 Kč při zlatě.

V §u 7 změnil znění slov "soukromou, úředně schválenou výrobní nebo tovární značkou výrobce, jakož i číslicí, vyznačující jeho ryzost". zněním "číslicí, vyznačující jeho ryzost, a je-li vyrobeno v tuzemsku, též soukromou, úředně schválenou výrobní nebo tovární značkou výrobce".

V §u 32, odst. 1, zaměnil slova "stvrzenku nebo účet, v nichž" zněním "účet nebo stvrzenku, v níž" a vypustil v důsledku toho v lit. e) téhož paragrafu slova "nebo účet".

V §u 43, odst. 1. zaměnil slova "může býti" slovy "budiž".

Technicko-dopravní výbor doporoučí slavnému senátu, by schválil osnovu zákona ve znění dole otištěném.

V Praze, dne 10. listopadu 1927.

Ing. B. Bečka v. r.,
předseda.

V. Sehanal v. r.,
zpravodaj.

ze dne......................................................

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Platinové, zlaté a stříbrné zboží, jak v tuzemsku vyrobené, tak z ciziny dovezené, podléhá puncovní kontrole.

§ 2.

Puncovní kontrolou rozumí se úřední zkoušení ryzosti a zákonitého stavu tohoto zboží, jeho úřední označování, jakož i puncovní kontrola živností (§§ 28 a násl.).

§ 3.

(1) Za úřední zkoušení a označování platinového, zlatého a stříbrného zboží vybírají se kontrolní a manipulační poplatky.

(2) Vláda určí nařízením výši poplatků kontrolních, a to až do 2.500 Kč za 1 kg platiny, do 500 Kč za 1 kg zlata a do 90 Kč za 1 kg stříbra hrubé váhy zboží, jakož i výši manipulačních poplatků až do 10 haléřů za každý samostatný kus zboží, úřední značkou označený.

§ 4.

(1) Ryzost platinového, zlatého a stříbrného zboží vyjadřuje se v tisícinách.

(2) Zákonité ryzosti jsou:

b) pro zboží zlaté: