Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1927.

II. volební období.

5.zasedání.

Tisk 537.

Zpráva

sociálně-politikého výboru

o návrhu senátora Otm. Hrejsy a spol. (tisk 450)

na změnu zákona ze dne 18. března 1921, č. 130 Sb. z. a n., kterým se upravuji zaopatřovací požitky bývalých zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém.

O odpočivné požitky zaměstnanců na velkém pozemkovém majetku bylo postaráno §§y 72-75 náhradového zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 239 Sb. z. a n., dle nichž byl zřízen u Všeobecného pensijního ústavu v Praze fond pro zajištění zaopatřovacích požitků zaměstnanců, na zabraném velkém pozemkovém majetku. K tomuto fondu přispěl stát r. 1921 jednou pro vždy částkou pěti milionů Kč a všichni vlastníci zabraného, avšak dosud nepřevzatého velkého majetku pozemkového přispívají ročně do tohoto fondu třemi Kč, z každého hektaru půdy.

Zaopatřovací požitky zaměstnanců na velkostatcích, kteří a) byli již pensionováni, b) požívají darů z milosti a c) již vysloužili; avšak pro neupravené požitky zaopatřovací nemohli vstoupiti na odpočinek a nabyli nároku na vyplácení pense nebo provise do 6. května 1921, byly upraveny zákonem ze dne 18. března 1921, č. 130 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 13. července 1922, č. 215 Sb. z. a n. Zaopatřovací požitky těchto zaměstnanců činí po 40leté službě dle služebních kategorií 1.500-14.000 Kč, avšak mají na ně nárok jen ti zaměstnanci na velkostatcích, kteří do 6. května 1921 byli již pensionováni, nebo požívali darů z milosti nebo měli nárok na zaopatřovací požitky po 40leté, případně 35leté službě. Ti zaměstnanci na velkostatcích, kteří nabyli nároků na zaopatřovací požitky po 6. květnu 1921, nemají nároků na zaopatřovací požitky dle zákona č. 130/1921. Poněvadž pak některé velkostatky nepojistily ani zaměstnance včas u Všeobecného pensijního fondu, zřízeného zákonem z 16. prosince 1906 č. 1 ř. z. z r. 1907 o pensijním pojištění zřízenců ve službách soukromých a některých zřízenců ve službách veřejných ve znění upraveném cís. nařízením z 25. června 191 č. 138, pobírají tito zaměstnanci, kteří odešli do pense mezi květnem 1921 a 1. srpnem 1925, menší zaopatřovací požitky než ti jejich kolegové, kteří dostávají zaopatřovací požitky dle zákona č. 130/1921 nebo ti, kteří byvše včas pojištěni, pobírají zaopatřovací požitky ze Všeobecného pensijního fondu.

Velkostatkáři neuznávají po většině rozhodnutí paritních komisí, na něž se tito novopensisté odvolávají. A když paritní komise odkážou novopensisty na pořad práva, odmítají soudy jejich nároky, poněvadž se na ně nevztahuje zákon č. 130/1921. Nepožívají tedy tito bývali zaměstnanci na velkém majetku pozemkovém, kteří odešli v době mezi 6. květnem 1921 a 1. srpnem 1925 na odpočinek, zákonné ochrany a ve svém stáří nejsou zaopatření.

Touto novelou má býti pro stáří zaopatřeno několik nemnoho zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém. Pro majitele velkostatků neznamená provedení této zákonné novely podstatného zaíížení, protože ti bývalí zaměstnanci velkostatků, kteří pobírají zaopatřovací požitky od Všeob. pensijního fondu, pobírají po většině vyšší požitky než jaké stanoví tabulka zaopatřovacích požitků k zákonu č. 130/1921, takže jim nevznikne žádný další nárok na zaopatřovací požitky.

Sociálně-politický výbor navrhuje: Slavný senáte, račiž schváliti osnovu zákona, kterým se mění zákon ze dne 18. března 1921, č. 130 Sb. z. a n., a to ve znění dole uvedeném.

V Praze, dne 16. listopadu 1927.

R. Jaroš v. r.,
předseda.

Otm. Hrejsa v. r.,
zpravodaj.

Zákon

ze dne.............................................

jimž se mění zákon ze dne 18. března 1921, č. 130 Sb. z. a n., kterým se upravnjí zaopatřovací požitky bývalých zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně :

Článek I.

Zákon ze dne 18. března 1921 č. 130 Sb. z. a n. mění se a doplňuje se a bude zníti takto:

§ 1.

Tento zákon vztahuje se na zaměstnance na velkém majetku pozemkovém (§ 2 zákona ze dne 16. dubna 1919 čís. 215 Sb. z. a n.), jakož i na pozůstalé, po těchto zaměstnancích, jestliže

a) požívají již zaopatřovacích požitků z důvodu trvalého služebního poměru na velkém pozemkovém majetku, jako pensí, provisí, darů z milosti a pod. (§ 3 zákona ze dne 12. února 1920 čís. 118 Sb. z. a n.), nebo

b) nabyli nebo nabudou i po účinnosti zákona ze dne 18. března 1921 čís. 130 Sb. z. a n. nároku na vyplácení pense nebo provise.

Článek II.

Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášení.

Provésti jej ukládá se všem ministrům.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP