Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1927.

II. volební období.

5. zasedání.

Tisk 557.

Ustanovení čl. VII. uváděcích ustanovení k zákonu ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních, došlo ve veřejnosti nesprávného výkladu, co vše dlužno rozuměti jako zisk roku 1926 (1925/1926), pak pokud lze považovati za zdaněny úložky do fondů a reserv (čl. VII., odst. 1.), dále pokud nutno vzíti zřetele při vyměřování zvláštní daně výdělkové pro kalendářní (berní) rok 1927 na výdaje a ztráty hrazené v obchodním období1926 (1925/1926) dle čl. VII., odst. 2.

Nesprávným, duchu zákona odporujícím výkladem, považovalo se ve veřejnosti za zisk vše, co podnik v bilanci za r. 1926 (1925/1926) jako bilanční zisk vykáže. Společnosti také hodlaly v r. 1926 daněprostě nahodnocovati i ony bilanční hodnoty, které podléhají předpisům zákona o stabilisačních hodnotách, t. j. hodnoty trvale v podniku užívané, čímž byly by se vyhnuly vázanosti reservního fondu z tohoto nahodnocení povstalého.

Osnova zákona má za účel podati zákonný výklad čl. VII. uváděcích ustanovení a článek ten doplniti, by dostalo se článku tomu správného výkladu, který by nebyl protichůdným zájmům finančního eráru.

Vymezuje se proto osnovou pojem zisku roku 1926 (1925/1926) v souhlase s ustanoveními hlavy III. zákona o přímých daních a stanoví se, co není ziskem (odst. 3.), dále určuje se, kdy výdaje a ztráty nebudou dodatečně zdaněny (odst. 4.), pak kdy úložky do fondů a reserv ze zisku pokládají se za nezdaněny (odst. 5.), konečně, kdy lze daněprostě prováděti odpisy (odst. 6.) .

Osnova zákona trvá jinak na zásadách obsažených v zákonech o přímých daních a stabilisačních bilancích.

Rozpočtový výbor navrhuje, aby senát přijal osnovu zákona ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou a obsaženém v tisku č. 552 sen.

V Praze, dne 15. prosince 1927.

Dr J. Karas v. r.,
předseda.

Dr Adolf Procházka v. r.,
zpravodaj.