Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1928.
II. volební období.
5. zasedání.
Tisk 590.
Zpráva
výboru sociálně-politického
k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 576) o vládním návrhu zákona o ochraně
domácího trhu práce.
Vláda předložila poslanecké sněmovně návrh zákona o ochraně domácího trhu práce č. tisku 1227, kterým má býti zjednán zákonný podklad k opatření sociálně-politického rázu, jaká již existují v sousedních státech, na př. v Německu a Rakousku a která provádějí se i v řadě států jiných, jak jest patrno z důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona připojené. Opatření ta nejsou ani u nás nějakou institucí zcela novou, poněvadž státní správa byla již nucena administrativně otázku tuto řešiti a ustanovení navrhovaného zákona dávají tomuto postupu státní správy toliko zákonnou basi. Postup státní správy po přijetí navrhovaného zákona zůstane v podstatě stejný, jako dosud. Podle osnovy povolává se k rozhodování o povolení k zaměstnávání cizince politický úřad II. stolice. Až dosud obdobná povolení udílely Zemské úřady práce. Zde tedy nastala určitá změna, jež jest v souvislosti s přípravami k provádění zákona o organisaci veřejné správy, jenž má vstoupiti v účinnost dnem 1. července letošního roku. Vláda ovšem byla nucena přijíti s návrhem zákona o ochraně domácího trhu práce také z toho důvodu, že podle právního názoru nejvyššího správního soudu, vysloveného v nálezu ze dne 25. října 1927, č. 15.522, stalo se rozhodování o povoleních k zaměstnání právně pochybným, poněvadž scházela zákonná base. Mimo to dosavadní ochrana domácího trhu práce spočívala na instituci pasových vis a to tím způsobem, že naše zastupitelské úřady v cizině odepřely cizinci přiznati visum na jeho pas a tím zabránily jeho příchodu do země. Poněvadž pak jest všeobecnou snahou, aby co nejdříve došlo k odstranění povinnosti visové ve styku pokud možno se všemi státy sousedními, jest tento důvod další pohnutkou ku projednávání předloženého návrhu zákona na ochranu domácího trhu práce.
Náš stát sám o sobě by neměl podstatného zájmu na tom, aby byla u nás zavedena ochrana trhu práce, která gest vždy nežádoucím opatřením proti určité části zaměstnanectva cizí státní příslušnosti, kdyby podobná opatření nebyla ve státech sousedních. Naše státní správa bez jakýchkoliv obav mohla by přikročiti k odvolání účinnosti zákona tehdy, když ve státech sousedních opatření na ochranu domácího trhu práce, která směřují proti příslušníkům našim, budou odstraněna, § 13 návrhu zákona vládě tuto možnost dává, což svědčí o tom, že opatření zákonem navrhovaná nemají býti rázu trvalého.
K námitkám, že ustanovení zákona jsou příliš blahovolná a že není zákonem přiznána zástupcům odborových organisací účast při projednávání jednotlivých žádostí o povolení k zaměstnávání cizince, možno uvésti, že vládní zástupce učinil ve výboru prohlášení následujícího obsahu, které bude pojato do prováděcího nařízení:
>Bude-li úřad, jemuž jest o žádosti rozhodnouti, míti podstatné pochybnosti o tom, sluší-li žádosti vyhověti, vyžádá si vyjádření korporace zaměstnanců a zaměstnavatelů, která nebo které přicházejí především v úvahu. (U zaměstnanců jsou to ústředí odborových organisací, svazy, odborové organisace, hromady pomocnické a pod., u zaměstnavatelů obchodní a živnostenské komory, zemědělské rady, inženýrské komory, společenstva, gremia, svazy zaměstnavatelských organisací a pod.).<
Sociálně - politický výbor poslanecké sněmovny doplnil původní vládní návrh zákona v prvním odstavci §u 13, jímž ministr sociální péče jest vázán, aby, mělo-li by dojíti k omezení platnosti zákona, vyžádal si vyjádření ústředen odborových organisací zaměstnaneckých a zaměstnavatelských. Tím vyhověno bylo přáním tlumočeným při projednávání zákona.
Ve smyslu § 13 bude nutno učiniti opatření, by ustanovení zákona pro některé kategorie zaměstnanců byla zmírněna, což bude se týkati v prvé řadě těch cizinců, kteří nebydlíce trvale na území Československé republiky přecházejí hranice za účelem zaměstnání, dále pokud jde o cizozemské montery, kteří jsou vysíláni do Československé republiky na přechodnou dobu, aby zde prováděli práci montážní neb opravy strojů firmami cizími k nám dodaných, dále cizince, kteří přicházejí k nám jako zaměstnanci na sezonu do míst lázeňských a konečně zaměstnance divadel a pod.
V sociálně-politickém výboru poslanecké sněmovny a v plenu poslanecké sněmovny byly přijaty při projednávání vládního návrhu zákona o ochraně domácího trhu práce dvě resoluce, které v podstatě žádají,aby zahájeno bylo jednání se státy sousedními za tím účelem, aby všechna opatření omezující právní postavení cizincovo a jeho možnost nalézti zaměstnání v poměru námezdním byla vzájemně odstraněna. Tyto resoluce možno doporučiti ku schválení.
Sociálně-politický výbor navrhuje senátu, aby osnovu zákona přijal ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou (sen. tisk 576) a stejně doporučuje ke schválení obě resoluce přijaté poslaneckou sněmovnou.
V Praze, dne 15. února 1928.
R. Jaroš v. r.,
předseda.
Dr Mazanec v. r.,
zpravodaj.
Resoluce:
I.
Vláda se vybízí, aby použila vší možné příležitosti, aby zahájila s ostatními státy, zvláště se sousedními státy, hraničícími s Československou republikou, vyjednávání stran uzavření smluv o vzájemném zrušení nebo zmírnění zákonodárství o cizincích.
II.
Sociálně - politický výbor vybízí vládu, aby na základě usnesení Mezinárodní hospodářské konference, konané roku 1927 v Ženevě, dala podnět k mezinárodní konvenci, upravující právní a pracovní poměry cizích zaměstnanců.