Senát národního shromáždění R. Čs. r. 1928.
II. volební období.
5. zasedání.
Tisk 595.
Zpráva
I. technicko-dopravního výboru,
II. živnostensko-obchodního výboru, III. rozpočtového výboru
k vládnímu návrhu zákona (tisk 563),
kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 7. března 1924,
č. 64 Sb. z. a n., jímž se upravuje poměr československé státní správy
k Československé plavební akciové společnosti Oderské.
Technicko-dopravní výbor projednal ve schůzi dne 17. února 1928 vládní návrh zákona tisk 563, kterým se mění a doplňuji některá ustanovení zákona ze dne 7. března 1924, č. 64 Sb. z. a n., jímž se upravuje poměr československé státní správy k Československé plavební společnosti Oderské.
Návrh zákona na změnu a doplnění některých ustanovení zákona o založení Čsl. plavební akciové společnosti Oderské, č. 64/1924 Sb. z. a n., vyvolán byl nově se utvářivšími společenskými poměry v této společnosti, z čehož nutně následovaly i určité přesuny kapitálové účasti původních zakladatelů.
Při založení společnosti náležely akcie kmenové 60 % čsl. státní správě výhradně, ze 40 %. pak akcií prioritních převzala čsl. státní správa 12 %, Vítkovické horní a hutní těžířstvo 17 % a Báňská a hutní společnost 11 %!
Mimo to vstoupila firma Baťa do akciové společnosti, hodlajíc převzíti 12% akcií.
Pro tuto kapitálovou účast bylo nezbytným předpokladem, že dostane se firmě T. a A. Baťa zastoupení ve správě společnosti a to jak ve správní radě, tak i ve výkonném výboru a ve sboru revisním. Tím dotčena byla ona část zakladatelské smlouvy, jež obsahuje partii o smlouvě společenské. Po provedené změně stanov v důsledku nově se utvářivších poměrů ve společnosti je třeba, aby nově upraven byl i zákonem poměr čsl. státní správy k Čsl. plavební akciové společnosti Oderské, při čemž se podotýká, že finančních závazků státní správa nepřejímá a že v zákoně zaručuje se i na dále, pokud by změny v účasti soukromých akcionářů nastati mohly nebo musely, zachování čsl. rázu společnosti, jak na to ostatně důvodová zpráva zvlášť poukazuje.
Správa státní až dosud i na dále má zajištěnou většinu kapitálovou a také většinu ve správní radě, kde má členů 5 a společnost 4.
Oderská paroplavební akciová společnost má 11 parníků moderních a dobře a důkladně opravených. Největší zájem na dopravě mají Vítkovické závody a Báňská hutní společnost, kteréžto závody také poskytly značné levné zápůjčky akciové paroplavební společnosti. A jest si jen přáti, aby vláda věnovala svou pozornost společnosti po stránce finanční, aby podnikání společnosti nebylo pasivní.
Technicko-dopravní výbor doporučuje slavnému senátu, aby schválil osnovu zákona podle vládního návrhu s tou změnou, že v §u 1, odst. 2 vkládají se na místě slov "svolení státu" slova "svolení státní správy. "
V Praze, dne 17. února 1928.
Ing. B. Bečka, v. r.,
předseda.
Štolba v. r.,
zpravodaj.
II.
Zákonem ze dne 7. března 1924, č. 64 Sb. z. a n., upravuje se poměr státu Československého k Československé plavební akciové společnosti Oderské. Stát, který jest do značné míry finančně angažován na tomto podniku, vyhradil si tímto zákonem podstatný vliv na správu téhož a to do té míry, že nemohou býti pouhou dohodou stran smluvních měněna ustanovení této smlouvy, byť to bylo i ku prospěchu této společnosti. Každá změna musí býti provedena zákonem. Jelikož však takovéto změny - mají-li býti mnohdy účelné - musí býti provedeny rychle, dává se tímto zákonem vládě zmocnění, aby v těchto případech potřebnou dohodu sjednala. Ovšem je tato povinna o tom podati neprodleně zprávu Národnímu shromáždění.
Změny, o které by šlo, nesmějí býti na úkor československého rázu společnosti; nemohou se týkati závazku Československého státu, že trvale podrží ve svém majetku veškeré kmenové akcie podniku, předkupního práva státu v případě prodeje akcii soukromých účastníků, jakož i zákazu prodeje akcií do ciziny bez svolení státní správy. Dále nemohou býti zrušena ustanovení čl. 8., jímž jest vládě vyhrazeno potvrzovati volbu členů správní rady, kteří by nebyli československými státními občany, jakož i ustanovení téhož článku, že vedoucí ředitelé musí býti československými státními občany.
Jelikož je těmito omezeními vliv zákonodárných sborů při eventuelních změnách shora citované smlouvy dostatečně zabezpečen, navrhuje výbor živnostensko-obchodní přijetí vládního návrhu ve znění upraveném výborem technicko-dopravním.
V Praze, dne 29. února 1928.
J. Pastyřík v. r.,
předseda.
Prošek v. r.,
zpravodaj.
III.
Návrh zákona na zmenu a doplnenie niektorých ustanovení zákona o založení Čsl. plavebnej spoločnosti Oderskej, č. 64/1924 Sb. z. a n., vyvolaný bol novo sa utvárivšími spoločenskými pomerami v tejto spoločnosti, z čoho nútno nasledovaly aj,určité presuny kapitálovej účasti póvodných zakladateľov.
Pri založení spoločnosti náležaly kmenové akcie - celkom 60 % - československej štátnej správe výhradne, zo 40 % prioritných akcií prevzala československá štátna správa 12 %, Vítkovické banské a hutné ťažiarstvo cca 17% a Banská a hutná spoločosť cca 11 %. Vítkovické banské a hutné ťažiarstvo rozhodlo sa pri opätnom vstupe do spoločnosti zmenšiť svoj dosavádny podiel, okrem toho ohlásila svoj vstup do spoločnosti ako akcionár firma T. a A. Baťa, hodlajúc prevziať celkom 12% akcií.
Pri novom usporiadaní kapitálovej účasti na prioritných akciách utvárily sa pomery definitivne takto:
1. Banská a hutná spoločnosť 14 %,
2. Vítkovické banské a hutné ťažiarstvo 11 1/2%,
3. T. a A. Baťa zatým 7 1/2 % s výhradou opcie na ďalšie 4 1/2 % do 2 rokov,
4. Štátna správa 7% a po prevedení opcie firmou T. a A. Baťa 2 1/2%.
Firma T. a A. Baťa prevzala 2 1/2 % z póvodného podielu Vítkovických závodov a 5 % zo štátneho podielu akcií prioritných.
Akcie prioritně vo vlastníctve a štátnej správy boly firme T. a A. Baťa ponuknuté vzhľadom na znenie zakladateľskej smluvy.
Pre túto kapitálovú účasť bolo nezbytným predpokladom, že firme T. a A. Baťa dostane sa zastúpenia vo správe spoločnosti a to ako vo správnej rade, tak aj vo výkonnom výbore, i vo sbore reviznom. Tým dotknutá bola tá časť zakladateľskej smluvy, ktorá obsahuje partiu o smluve spoločenskej. Po vykonanej zmene stanov následkom novo sa utvárivšich pomerov vo spoločnosti je treba, aby i zákonom novo upravený bol pomer československej štátnej správy k Čsl. Oderskej plavebnej spoločnosti, pri čom sa podotýka, že finančně záväzky štátna správa neprejíma a že v zákone zaručuje sa i naďalej, nakoľko by zmeny v účasti súkromných akcionárov nastať mohly alebo musely, zachovanie československého rázu spoločnosti, ako na to ostatne dóvodová zpráva zvlášte poukazuje.
Rozpočtový výbor prejednal príslušnú osnovu zákona vo schódzích dňa 16. a 28. februára 1928 a navrhuje senátu jej schválenie vo znení dole uvedenom.
V Prahe, dňa 28. februára 1928.
F. J. Kroiher v. r.,
mistopředseda.
K. Stodola v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne............................................,
kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 7. března 1924, č. 64
Sb. z. a n., jímž se upravuje poměr československé státní správy k Československé
plavební akciové společnosti Oderské.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. 1.
(1) Doplňkem k §u 1 zákona ze dne 7. března 1924, č. 64 Sb. z. a n., jímž se upravuje poměr československé státní správy k Československé plavební akciové společnosti Oderské, zmocňuje se vláda, aby sjednala se soukromými účastníky ony změny ustanovení článků 4. a 8. smlouvy, jíž zřízena byla Československá plavební akciová společnost Oderská a jež připojena jest k uvedenému zákonu, které v budoucnu uzná nutnými nebo účelnými se zřetelem k hospodářským potřebám a v zájmu prosperity společnosti nebo v důsledku změny v účasti soukromých akcionářů.
(2) Změny tyto však nesměji býti na úkor československého rázu společnosti. Zejména nemohou se týkati závazku československého státu, že trvale podrží ve svém majetku veškeré kmenové akcie podniku, předkupního práva státu v případě prodeje akcií soukromých účastníků, jakož i zákazu prodeje akcií do ciziny bez svolení státní správy (čl. 4.). Dále nemohou býti zrušena ustanovení čl. 8., jimž jest vládě vyhrazeno potvrzovati volbu členů správní rady, kteří by nebyli československými státními občany, jakož i ustanovení téhož článku, že vedoucí ředitelé musí býti československými státními občany.
(3) Změny smlouvy sjednané podle ustanovení odstavce 1. budou vyhlášeny ve Sbírce zákonů a nařízení.
Č1. 2.
§ 3 uvedeného zákona mění se takto:
(1) Objeví-li se v budoucnu z jakýchkoli důvodů potřeba snížiti akciový kapitál společnosti, zmocňuje se vláda, aby sjednala a provedla úmluvu o snížení akciového kapitálu, dbajíc zájmů státních a zvláštních poměrů společnosti, při čemž však musí zůstati v každém případě státu zajištěna většina v kapitálové účasti.
(2) Vláda je povinna podati o tom neprodleně zprávu Národnímu shromáždění.
Č1. 3.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedení jeho ukládá se ministru průmyslu, obchodu a živností v dohodě se súčastněnými ministry.
Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1928.
II. volební období.
6. zasedání.
K tisku 595.
Zpráva
ústavně-právního výboru
k vládnímu návrhu zákona (tisk 563),
kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 7. března 1924,
č. 64 Sb. z. a n. jímž se upravuje poměr československé státní správy k Československé plavební akciové společnosti Oderské.
Senát usnesl se ve 119. schůzi dne 15. března 1928 na tom, aby tento návrh zákona byl přikázán ku projednání také výboru ústavně-právnímu.
Navrženým zákonem zmocňuje se vláda ke změnám se soukromými účastníky, a to nejen k těm, jež jsou již nyní nutnými a o nichž se zmiňují předcházející této zprávě zprávy senátních výborů, nýbrž i ke změnám těm, jež v důsledku budoucích poměrů a vývoje mohou se státi nutnými. Zmocnění toto jest přesně omezeno na změny určitých ustanovení a omezeno vyloučením změn ohrožujících zájem státu nebo československý ráz společnosti.
Toto zmocnění nevylučuje ústavní listina, obzvláště nikoli § 55 téže, neboť smlouva zakladatelská, obsahující ustanovení dispositivní, byla prohlášena součástí zákona (§ 1 zákona ze dne 7. března 1924, č. 64 Sb. z. a n.) a proto i změny její musí býti provedeny zákonem, jehož návrh právě se projednává.
Výbor ústavně-právní projednal ve svých schůzích dne 8. května a 12. června 1928 návrh zákona a usnesl se ve shodě s usneseními technicko-dopravního výboru, živnostensko-obchodního výboru a rozpočtového výboru navrhnouti senátu přijetí osnovy zákona ve znění otištěném v sen. tisku č. 595.
V Praze, dne 12. června 1928.
Dr. Krupka v, r.,
předseda.
Dr. Otakar Havelka v. r.,
zpravodaj.