Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1928.

II. volební období.

6. zasedání.

Tisk 601.

ze dne...................,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně.

§ 1.

Řádné soudy civilní a občanské soudy trestní mají toto označení:

a) okresní soud;

b) krajský soud, jde-li o sborový soud první stolice;

c) vrchní soud, jde-li o sborový soud druhé stolice;

d) nejvyšší soud.

(2) Mluví-li tento zákon všeobecně o soudcích, vztahují se jeho předpisy na

soudcovské úředníky ustanovené u soudů uvedených v předchozím odstavci.

§ 2.

Okresní soud nebo sborový soud první stolice, který v některém místě vykonává pravomoc výhradně ve věcech civilních, exekučních, trestních neb obchodních, připojuje k označení ve smyslu § 1 tohoto zákona ještě další označení "civilní", "exekuční", "trestní" neb "obchodní" podle toho, kterou ze zmíněných pravomocí vykonává.

§ 3.

(1) Úřady zřízené při sborových soudech a při nejvyšším soudě k zastávání úkolů přikázaných jim předpisy trestního řádu, mají toto označení:

a) státní zastupitelství;

b) vrchní státní zastupitelství;

c) generální prokuratura.

(2) Mluví-li tento zákon všeobecně o úřednících, vztahují se jeho předpisy jen na právnické úředníky ustanovené k některému z úřadů uvedených v předchozím odstavci.

§ 4.

Pro soudce ustanovené na služebních soudcovských místech druhé skupiny (§ 36, odst. 1. platového zákona č. 103/26 Sb. z. a n.) stanoví se úřední titul "soudce".

§ 5.

Pro soudce první skupiny (§ 36, odst. 1. platového zákona) ustanovené na služebních soudcovských místech systemisovaných v VII. stupnici funkčního služného (§ 40, odst. 4. platového zákona), stanoví se úřední titul "okresní soudce". Je-li takový soudce ustanoven na služebním místě systemisovaném k řízení správy okresního soudu, má úřední titul "okresní soudce a přednosta okresního soudu".

§ 6.

(1) Pro soudce první skupiny (§ 36, odst. 1. platového zákona) ustanovené na služebních soudcovských místech systemisovaných v VI. stupnici funkčního služného (§ 40, odst. 4. platového zákona), stanoví se úřední titul "soudní rada". Je-li takový soudce ustanoven na služebním místě systemisovaném k řízem správy okresního soudu, nebo je-li pověřen ve smyslu § 25, odst. 2. organisačního zákona č. 217/1896-ř. z. správou okresního soudu v sídle sborového soudu první stolice, přísluší mu po dobu výkonu této funkce titul "soudní rada a přednosta okresního soudu", k němuž jest též připojiti případné další označení příslušného okresního soudu podle § 2 tohoto zákona.

(2) Soudce, který jest ustanoven na služebním místě systemisovaném k řízení správy sborového soudu první stolice, má úřední titul "president" a jeho náměstek, je-li ustanoven na služebním místě pro to systemisovaném, úřední titul "vicepresident". K tomuto úřednímu titulu jest vždy též připojiti označení příslušného sborového soudu podle § 1, odst. 1. písm. b), po případě § 2 tohoto zákona.

§ 7.

(1) Pro soudce první skupiny (§ 36, odst. 1. platového zákona) ustanovené na služebních soudcovských místech systemisovaných u sborových soudů druhé stolice v V. stupnici funkčního služného (§ 40, odst. 4. platového zákona), stanoví se úřední titul "vrchní soudní rada".

(2) Soudce, který jest ustanoven na služebním místě systemisovaném k řízení správy sborového soudu druhé stolice, má úřední titul "president vrchního soudu"; jeho náměstku, je-li ustanoven na služebním místě pro to systemisovaném, přísluší úřední titul "vicepresident vrchního soudu".

§ 8.

(1) Pro soudce ustanovené na služebních soudcovských místech systemisovaných u nejvyššího soudu, stanoví se úřední titul "rada nejvyššího soudu".

(2) Soudce, který jest ustanoven za předsedu senátu nejvyššího soudu a to na místě pro to systemisovaném, má úřední titul "senátní president nejvyššího soudu".

(3) Soudce, který jest ustanoven na služebním místě systemisovaném k řízení správy nejvyššího soudu, má úřední titul "první president nejvyššího soudu". Jeho náměstku, je-li ustanoven na služebním místě pro to systemisovaném, přísluší úřední titul "druhý president nejvyššího soudu".

§ 9.

(1) Vedoucím silám sekretariátu nejvyššího soudu ustanoveným na služebních místech systemisovaných v V. stupnici funkčního služného, přísluší úřední titul "vrchní sekretář nejvyššího soudu". Ostatní síly sekretariátu nejvyššího soudu ustanovené na služebních místech systemisovaných v VII. stupnici funkčního služného, mají úřední titul "sekretář nejvyššího soudu".

(2) Vedoucím pomocným sílám ustanoveným u sborových soudů druhé stolice na služebních místech systemisovaných v VII. stupnici funkčního služného, přísluší úřední titul "sekretář vrchního soudu".

§ 10.

(1) Konceptním úředníkům ustanoveným na služebních místech systemisovaných u státních zastupitelstev, vrchních státních zastupitelstev a u generální prokuratury, u generální prokuratury však jen, jde-li o úředníky ustanovené na služebních místech systemisovaných v VI. stupnici funkčního služného, přísluší zásadně úřední titul "státní zástupce".

(2) Státnímu zástupci ustanovenému na služebním místě systemisovaném pro přednostu vrchního státního zastupitelství, přísluší úřední titul "vrchní prokuratur"; státnímu zástupci ustanovenému na služebním místě systemisovaném pro přednostu státního zastupitelství, úřední titul "prokurator".

(3) Je-li pro vrchního prokuratora ustanoven na služebním místě pro to systemisovaném jeho stálý náměstek, přísluší tomuto úřední titul "náměstek vrchního prokuratura".

§11.

Konceptnímu úředníku, který jest ustanoven na služebním místě systemisovaném k řízení generální prokuratury, přísluší úřední titul "generální prokurator". Ostatní konceptní úředníci ustanovení u generální prokuratury na služebních místech systemisovaných v III. stupnici funkčního služného, mají úřední titul "náměstek generálního prokurátora".

§ 12.

Zaměstnanci, o nichž mluví tento zákon, jsou v činné službě oprávněni a ve služebním styku povinni užívati úředního titulu spojeného se služebním místem jim propůjčeným a mají nárok na to, aby byli služebně tímto titulem jmenováni. Po dání do výslužby mohou při všech oficielních příležitostech a ve všech podáních dále užívati úředního titulu, který jim příslušel při jejich dání do výslužby, musejí však k svému úřednímu titulu připojiti poznámku vyznačující poměr ve výslužbě. Nepřípustno jest však užívání jakéhokoli úředního titulu při provozování advokacie a při obhajování ve věcech trestních.

§ 13.

Úřední tituly soudců a úředníků, kteří jsou se svého služebního místa, na které byli ustano- veni, v mezích platných předpisů pouze přiděleni k jinému soudu nebo úřadu, nedoznávají tímto přidělením žádné změny.

§ 14.

(1) Veškery nynější úřední tituly, pokud neodpovídají úředním titulům stanoveným tímto zákonem, zrušují se dnem jeho účinnosti a nahrazují úředními tituly podle tohoto zákona.

(2) Soudcům a úředníkům, kteří v den účinnosti tohoto zákona jsou sice ustanoveni na určité služební místo, jsou však službou přiděleni k jinému soudu nebo úřadu, přísluší úřední titul náležející jim podle tohoto zákona, vzhledem k jejich poslednímu ustanovení.

Je-li v dosavadním úředním titulu soudce ustanoveného na. služebním místě systemisovaném v VII. nebo VI. stupnici funkčního služného (§ 40, odst. 4. platového zákona), obsaženo titulové jméno podobné úřednímu titulu, stanovenému tímto zákonem pro soudce ustanoveného na služebním místě nejblíže vyšší stupnice funkčního služného, přísluší mu úřední titul stanovený tímto zákonem pro.soudce této nejblíže vyšší stupnice funkčního služného:

§ 15.

(1)Všeobecné předpisy organisační, jakož i všeobecné předpisy o příslušnosti soudů v civilních právních věcech a v záležitostech trestních, nedoznávají tímto zákonem žádných změn.

(2) Mluví-li organisační zákon č. 217/1896 ř. z. a jiné platné předpisy o

a) radech vrchního zemského soudu,

b) radech zemského soudu,

c) okresních soudcích (dříve radních sekretářích),

d) soudcích (dříve adjunktech),

rozumějí se tím jen soudcové ustanovení na služebních místech soudcovských systemisovaných:

k případu a): u sborových soudů druhé stolice v V. stupnici funkčního služného;

k případu b): u sborových soudů první stolice v VI. stupnici funkčního služného;

k případu c): u sborových soudů první stolice nebo u soudů okresních v VII. stupnici funkčního služného;

k případu d): v druhé skupině služebních soudcovských míst.

(3) Předpisy § 3, odst. 1., věta třetí org. zák. č. 217/1896 ř. z., jakož i článku I. posl. odstavec zákona z 25. ledna 1914, č. 15 ř. z. (služební pragmatika) se zrušují.

§ 16.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády. Týmž dnem pozbývají platnosti všechny zákony a předpisy, pokud odporují ustanovením tohoto zákona.

Systém hodnostních tříd, ovládající dřívější platové právo státních úředníků a směrodatný též pro úpravu jejich úředních titulů, byl u nich opuštěn novou úpravou platových a některých služebních poměrů státního zaměstnanectva provedenou zákonem č, 103/26. V důsledku toho bylo nutno přikročiti též k úpravě úředních titulů a přizpůsobiti ji zásadám, na nichž byla vybudována nová platová úprava.

Pro obor pragmatikálních úředníků stalo se tak vládním nařízením č. 103/27. Zbývá tedy provésti ještě titulovou úpravu též u soudců. Poněvadž jde nesporně o otázku dotýkající se služebního poměru soudcovského, lze tuto úpravu vzhledem k předpisu § 97, odst. 2. ústavní listiny provésti jen zákonem.

Poněvadž ale úpravu soudcovských titulů - aby vystihovaly aspoň pokud možno nejvíce vykonávanou funkci - lze účelně řešiti jen v souvislosti s úpravou pojmenování soudů, byla do této osnovy zahrnuta současně též ustanovení, zavádějící v resortu ministerstva spravedlnosti nové a pro celé území republiky jednotné označení soudů; po případě úřadů veřejné obžaloby.

Jest tím vyhověno dávným a jistě oprávněným požadavkům, nesoucím se za nutností unifikace právního řádu i v tomto směr u; to tím spíše, když předpisy zákona č. 270/ 20 a § 209 zákona čís. 103/26 byla v justičním resortu na území celé republiky již provedena úplná jednota jak co do personálních administrativních, tak i organisačních předpisů.

K jednotlivým ustanovením osnovy, pokud jest toho blíže zapotřebí, bylo by uvésti

K §§ 1 a 2.

Osnova ponechávajíc i nadále v platnosti nynější předpisy o příslušnosti a vnitřní organisaci jednotlivých druhů soudů, zavádí pro tyto soudy nadále tato označení:

1. "Okresní soud" pro soudy nejnižšího druhu, spočívající na zásadním rozhodování jedním soudcem. Ponechává tedy označení dosavadní, které nejen jest úplně vžito, nýbrž odpovídá též územnímu označení, jež jest mnohdy podkladem i pro řešení jiných veřejnoprávních otázek. Je-li na okresní soud v určitém místě přenesen výkon pravomoci výhradně ve věcech civilních, exekučních, obchodních nebo trestních, má tento soud míti - jako jest tomu dosud též příslušné bližší označení pravomoci, kterou vykonává. - Odpovídá to zájmům. praktické potřeby a též širší veřejnosti na první pohled vyznačuje zvláštní působnost tohoto soudu.

2. "krajský soud" pro sborové soudy první instance a to bez rozdílu, zda jde o soudy venkovské nebo o soudy v hlavních místech jednotlivých zemí. Ponechání dosavadní různosti v označení mezi soudy krajskými a soudy zemskými (Praha, Brno, Opava) nelze doporučiti pro nutnost unifikace a to vzhledem k území Slovenska a Podkarpatské Rusi, kde by tato úprava neměla asi nutného podkladu historického, tím méně pak věcného. Důvody historické nemohou ostatně padati na váhu již proto, že působnost dřívějšího zemského soudu vztahovala se na celou zemi, kdežto nyní jde jen o soud, jehož působnost po zrušení fideikomisů vztahuje se kromě agendy knihovní a, pokud jde jen o Prahu, též kromě agendy podle zákona č. 4/1918, výhradně na jediný kraj. Osnova odstraňuje na území Slovenska nynější označení sborových soudů jako "sedrií" a na území Podkarpatské Rusi jako "soudních stolic"; tato označení nemají zákonného podkladu a byla zavedena via facti, aniž se u širší veřejnosti vžila.

Z důvodů, které byly uvedeny shora pod 1., zavádí osnova ještě zvláštní označení pro ony sborové soudy první instance, které v určitých místech vykonávají pravomoc výhradně ve věcech civilních, trestních nebo obchodních.

3. "vrchní soud" pro sborové soudy druhé stolice. Tento název bez jakéhokoliv dodatku hodí se lépe než názvy ostatní, které by tu mohly ještě přicházeti v úvahu (vrchní zemský soud, zemský soud, tabule). Jest novým v obou právních oblastech a odpovídá postavení sborových soudů druhé stolice v pořadu instancí, a to jak ve věci judikatury, tak i ve věcech správy soudnictví. Označení "vrchní zemský soud" nelze podržeti, nepodrží-li se označení "zemských soudů" pro sborové soudy první stolice. Rovněž nelze se vysloviti pro označení "soudní tabule", které by v Čechách a na Moravě nemělo žádného věčného podkladu. Označení "zemský soud" (pro sborový soud druhé stolice) mělo by jisté odůvodnění jen pro země historické; nikoliv však pro Slovensko a Podkarpatskou Rus. Mimo to na Slovensku, ačkoliv jest zemí jedinou, byly by dva zemské soudy (v Bratislavě a v Košicích), což by bylo jistou nesrovnalostí;

4. "nejvyšší soud". Osnova ponechává nynější označení, stanovené ostatně již předpisem § 95, odst. 2. ústavní listiny.

K § 3.

Označení úřadů veřejné obžaloby i generální prokuratury ponechává osnova nezměněno podle nynějšího stavu, protože nynější názvy jsou vžity a vyhovují jak zájmům veřejným, tak též potřebám služby. Není proto celkem žádných důvodů, aby na nich bylo něco měněno.

K §§ 4 až 8.

Zásady, na nichž byly dosud vybudovány úřední tituly soudců, pokud nebyli ustanoveni na místa přednostenská, byly ve své podstatě odlišné na obou právních územích. Kdežto v jedné právní oblasti shledáváme tituly hodnostní, t. j. zvláštní tituly stanovené podle dřívějších hodnostních tříd, a to bez jakéhokoliv ohledu na služební místa, byly úřední tituly soudců na území Slovenska a Podkarpatské Rusi spjaty s ustanovením k určitému soudu.

Přítomná osnova vychází ze zásady, že hlavním kritériem pro určení úředního titulu má býti především příslušenství k určitému služebnímu místu zhodnocenému v základním služném nebo ve stejné stupnici funkčního služného (§ 40 platového zákona), po případě též zvláštní činnost soudci propůjčená. Přidržuje se proto osnova zásadně směrnic, které byly rozhodny při řešení úpravy úředních titulů pragmatikálních úředníků ve vládním nařízení číslo 103/27. Osnova zavádí tyto úřední tituly:

a) "soudce" bez dalšího označení pro soudce jen pomocné, totiž ty, kterým není svěřen výkon samostatného soudcovského rozhodování. Jde tu převážnou většinou o t. zv. soudce obvodové ustanovené pro obvod sborového soudu druhé stolice (§ 3 org. zák.), kteří jsou presidentem tohoto sborového soudu přidělováni k jednotlivým soudům jen na výpomoc;

b), "okresní soudce" pro veškery soudce, kteří jsou ustanoveni na služebních místech sýstemisovaných v VIÍ. stupnici funkčního služného;

c) "soudní rada" pro soudce ustanovené na služebních místech systemisovaných v VI. stupnici funkčního služného. Jelikož podle předpisu § 25 org. zákona jsou soudcové pro okresní soud v sídle sborového soudu jmenováni pro tento sborový soud a jeho presidentem pouze přidělováni k soudu okresnímu, bude těmto soudcům příslušeti též tento úřední titul;

d) "vrchní soudní rada" pro soudce, kteří jsou ustanoveni k vrchním soudům a

e) "rada nejvyššího soudu" pro veškery soudce ustanovené do gremia nejvyššího soudu.,

U soudců, kteří jsou ustanoveni na služebních místech systemisovaných k řízení správy určitého soudu pamatováno na to, aby tato jejich zvláštní funkce - patrná též z jejich zařazení do vyšší stupnice funkčního služného - byla vyznačena i v jejich úředním titulu. V tomto směru ponechávají se dosavadní tituly a to "přednosta okresního soudu", "president" po případě "vicepresident" u soudů sborových a titul "první president", resp. "druhý president" u soudu nejvyššího.

Zaváděné úřední tituly jsou spjaty v každém případě jen s trvalým ustanovením k určitému soudu, nenastává proto jejich změna snad v případě, kdyby soudce byl jen dočasně přidělen z jakéhokoliv důvodu k jinému soudu nebo úřadu.

K § 9.

Pomocné síly v sekretariátu nejvyššího soudu a sborových soudů druhé stolice jsou pomocnými soudcovskými úředníky po rozumu organisačního zákona. V celkové shodě s dosavadními tituly těchto úředníků u nejvyššího soudu, navrhuje se stanovení titulů "vrchní sekretáře" po případě "sekretář", podle toho, jde-li o síly ustanovené na služebních místech systemisovaných v V. nebo VII. stupnici funkčního služného. Titulu ,sekretář" na místě dosavadního "tajemník" užito především proto, aby nebylo porušeno zásadní označení titulového jména "tajemník" (vládní nařízení č. 103/27) vyhrazeného pro pragmatikální úředníky II. služební třídy (plné středoškolské vzdělání).

V §§ 10 a 11.

Zásady, kterými se osnova řídila při úpravě úředních titulů soudců, provedeny též pokud jde o titulovou úpravu úředníků státně-zastupitelských. Navrhuje se tu zásadně úřední titul "státní zástupce" pro všechny konceptní úředníky ustanovené trvale ke státním zastupitelstvím, vrchním státním zastupitelstvím, jakož i ke generální prokuratuře, pokud jsou ustanoveni na služebních místech systemisovaných v VI. stupnici funkčního služného. Jen jde-li o státní zástupce ustanovené na služebních místech zřízených ve vyšších stupnicích funkčního služného pro přednosty u státních zastupitelstev, resp. u vrchních státních zastupitelstev, zavádí se úřední titul vyznačující tuto jejich zvláštní funkci (obdobně jako u soudců) a to. "prokurator" resp. "vrchní prokurator".

Úřední titul "generální prokurator" pro přednostu generální prokuratury zůstává proti nynějšímu stavu nezměněn. Pro jeho náměstky zřizuje se nový titul "náměstek generálního prokuratura" v náhradu za nynější titul "generální advokát", kterýžto titul v širší veřejnosti se nevžil a - což snadno se dá vysvětliti - byl jí též špatně chápán.

K § 12.

Toto ustanovení má za účel upraviti otázku užívání úředních titulů soudců, státně zastupitelských úředníků i pomocných sil v sekretariátu v činné službě a ve výslužbě obdobným způsobem, jak jest tomu u pragmatikálních úředníků podle § 21 zák. č. 103/26. Pro soudce dosud nebylo vůbec předpisu, který by tuto otázku upravoval.

K §§ 13 až 15.

Předpisy tu obsažené a mající především ráz ustanovení přechodných, jsou nutny zejména s hlediska platných ustanovení organisačních za tím účelem, aby bylo zabráněno nedorozuměním a případným mylným výkladům některých.předpisů zákona organisačního ve spojení se zásadami platového zákona č. 103/26 (též na jeho základě již provedené systemisace služebních soudcovských míst) a tímto zákonem o nové úpravě titulů. Ustanovení § 14, odst. 3 osnovy jest obdobným přechodnému ustanovení, které bylo u úředníků pragmatikálních pojato do předpisu § 12. odst. 1 vládního nařízení č. 103/27.

Vláda navrhuje, aby tato zákonná osnova byla projednána oběma sněmovnami a to nejprve senátem - a za tím účelem aby byla přikázána výboru ústavně-právnímu k podání zprávy v době co nejkratší.

V Praze, dne 13. března 1928.

Náměstek předsedy vlády:

Šrámek v. r.

Ministr spravedlnosti:

Dr Mayr-Harting v. r.