Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1928

II. volební období.

6. zasedání.

Tisk 606.

Základem v právním vývoji báňské administrativy v bývalé monarchii byl císařský patent z 23. května 1854, č. 146 ř. z., (obecný zákon horní). Ustanovení §u 225 tohoto zákona stanovilo pro báňské záležitosti příslušné úřady, a to jako I. instanci báňské hejtmanství, II. instanci v jednotlivých zemích, případně pro více jich vrchní báňské úřady a jako III. instanci ministerstvo financí, kdežto ustanovení §u 230 určovalo instanční postup v případě stížnosti.

Tento zákon byl doplněn nařízením ministerstva. vnitra a financí ze dne 20. března 1855 a císařským nařízením z 13. září 1858 č. 157, kterým zřízeno bylo 21 báňských hejtmanství jako prvních instancí na celém území bývalého císařství rakouského.

Po provedeném vyrovnání v r. 1867 s Uherskem, zůstala v zemích uherských nadále platiti ustanovení §§ 225 a 230 cit. obecného horního zákona, doplněného cís. nařízením z 13. září 1858, č. 157 ř. z., podle něhož byla přikázána horní agenda báňským komisariátům (obdobným našim revírním báňským úřadům) a báňským kapitanátům, (jež obstarávaly většinou agendu našich báňských hejtmanství). Naproti tomu byly v zemích rakouských upraveny poměry báňské administrativy novým zákonem ze dne 21. července 1871, č. 77 ř. z., podle něhož byly zřízeny revírní báňské úřady jako I. instance, báňská hejtmanství jako II. instance a jako- III. instance ministerstvo orby, kterážto kompetence byla zákonem ze dne 27. června 1908, č. 123 ř. z. přenesena na ministerstvo veřejných prací.

Tento rozdílný právní stav byl recipován v republice Československé zákonem ze dne 28. října 1918, č. 11 Sb. z. a n. Dalším zákonem ze 6. února 1919, č. 64 Sb. z. a n., zřízeno bylo báňské hejtmanství v Brně pro to území republiky Československé, na něž se vztahovala dříve příslušnost báňského hejtmanství ve Vídni, rozšířené vládním nařízením ze dne 17. února 1920, č. 101 Sb. z. a n., o území okresu Hlučínského. Z 21 báňských hejtmanství zastalo na území republiky Československé 7 (v Praze, Plzni, Lokti, Mostě, Kutné Hoře, Báňské Bystřici a Košicích), tedy 1/3,. kdežto horních a hutních podniků jsou v našem státě 4/5 všech podniků bývalého Rakouska.

Vzhledem k této různosti v organisaci báňské administrativy, jednak v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a jednak na Slovensku a Podk. Rusi, dále pak, že III. instancí na Slovensku a Podk. Rusi bylo vlastně ministerstvo financí a konečně, že Podk. Rus byla s větší části podřízena báňskému kapitanátu v Nagy Bányi, jež připadlo Rumunsku, bylo zapotřebí usnesením ministerské rady ze 17. května 1919, č. 6606 učiniti aspoň přechodné stadium zřízením vládního komisariátu pro Slovensko pro záležitosti báňské a hutnické v Bratislavi a zřízením referátu pro horní záležitosti při civilní správě Podkarpatské Rusi v Berehově.

Hlavním účelem projednávané osnovy zákona jest unifikovati báňskou administrativu v celé Československé republice, a to tak, že organisace báňských úřadů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku by zůstala celkem nezměněna ve smyslu norem zákona z 21. července 1871, č. 77 ř. z., doplněných různými nařízeními z pozdější doby a přizpůsobených dnešním poměrům, kdežto stávající báňské kapitanáty a báňské komisariáty na Slovensku a Podk. Rusi přemění se na revírní báňské úřady, druhou instancí stane se nově zřízené báňské hejtmanství v Bratislavě a třetí instancí bude rovněž jako v ostatních zemích ministerstvo veřejných prací.

R. 1919 zřízený vládní komisariát v Bratislavě a referát v Berehově, jež byly povahy pouze provisorní, se zruší. Tímto zákonem stane se též bezpředmětným cís. nařízení z 13. září 1858 a zákon z 21. července 1871, č. 77 ř. z.

Počet báňských hejtmanství se zmenší na tři, pro zemi Českou v Praze, Moravsko-Slezskou v Brně a pro Slovensko a Podk. Rus v Bratislavě.

Agenda báňská na Podk. Rusi té doby jest poměrně malá a bude tam proto zatím zřízen jen báňský revírní úřad. V Čechách jest 9 revírních báňských úřadů (Praha, Slaný, Kutná Hora, Plzeň, Most, Teplice, Chomutov, K. Vary a Č. Budějovice), na Moravě 2 (Brno a M. Ostrava), na Slovensku 4 (Báň. Bystřice, Spiš, Rožnava, Gelnice) a na Podk. Rusi 1 (Berehov).

Pomocnými orgány báňských úřadů jsou úředně oprávnění báňští inženýři.

Osnovou zákona zavádějí se dvě instance (podle § 230 obec. horního zákona z r. 1854 byly možny instance tři). Postup instanční odpovídá též instančnímu postupu stanovenému reformou veřejné správy.

V bodu 12 nového § 3 vytčena jest trestní pravomoc revírních báňských úřadů ve věcech báňské policie, aby trestní řízení urychleně mohlo býti provedeno.

Aby učiněn byl konec právní nejistotě a kompetenčním pochybám, stanovena je v bodu 14 nového § 3 kompetence báňských úřadů ve vydávání báňských policejních předpisů a předepsána zároveň povinnost jich řádné publikace.

Ježto kompetence báňských hejtmanství byla po roce 1871 rozšířena různými nařízeními, bylo zapotřebí doplniti bod 14 odstavci a) až e).

Pokud se týče ustanovení § 3, bod 14 b), platí bližší vymezení kompetence báňských hejtmanství rčením: "pokud je to v příslušných zákonech, nařízeních a jiných předpisech výslovně stanoveno" pro celý odstavec b).

K § 8 třeba dodati, že báňské hejtmanství se pro Podkarpatskou Rus zřídí, jak agenda horní tam stoupne; přechodně vztahovati se bude působnost báňského hejtmanství v Bratislavě též na Podk. Rus.

Báňská hejtmanství rozhodují (§ 10) v senátech nejméně tříčlenných a ministerstvo veř. prací v senátech pětičlenných.

Odstavec 3. §u 13 jest doplňkem odstavce 2. §u 13 a proto zahrnuje výraz "předpis" též nařízení a instrukce. Osnova tohoto zákona mohla býti stilisticky lépe upravena, avšak v důvodech vládního návrhu zákona výslovně jest uvedeno, že všeobecná úprava správního řízení vyžádá si též nové úpravy administrativy báňské, jež jest žádoucna též proto, že obecní horní zákon z roku 1854 jest již zastaralý, nevyhovuje plně dnešním poměrům a vyžaduje novelisace. Tato obtížná materie však jest oddalována hlavně citelným nedostatkem báňských juristů, jichž počet stále klesá, kdežto agenda naproti tomu značně stoupá. V roce 1914 bylo přiděleno 16ti revírním báňským úřadům 50 báň. juristů, r. 1927 toliko 25, báňským hejtmanstvím r. 1914 celkem 10 a r. 1927 jen 9 a ministerstvu veřejných prací r. 1914 celkem 19, kdežto r. 1927 pouze 7.

Agenda báňských hejtmanství jest více povahy právní, vyžaduje větších zkušeností a objektivita rozhodování jest více zaručena, je-li mimo sídlo horních a hutních podniků. Proto byla tato instance v osnově zákona jako osvědčená té doby ponechána.

Ústavně-právní výbor projednav osnovu zákona o zařízení a působnosti báňských úřadů navrhuje Senátu, aby usnesení poslanecké sněmovny, jak bylo učiněnou 106. schůzi dne 25. listopadu 1927 a jak jest obsaženo v tisku senátu č. 569, schválil.

Dále navrhuje ústavně-právní výbor, aby senát přijal tuto

Vládě se ukládá, aby v brzké době vypracovala a předložila Národnímu shromáždění osnovu nového horního zákona, který by vyhovoval dnešní době a změněným právním poměrům.

V Praze, dne 14. března 1928.

Dr Krupka v. r.,

předseda.

Jos. Lukeš v. r.,

zpravodaj.