Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1928.

II. volební období.

6. zasedání.

Tisk 621.

Osnova tohoto zákona dostává se po druhé do senátu, poněvadž poslanecká sněmovna provedla na prvotním usnesení senátu určité změny. Změny tyto týkají se celkem dvou paragrafů:

1. paragrafu 7,

2. paragrafu 16.

ad 1. a) V §u 7, lit. b) změnila poslanecká sněmovna usnesení senátu potud, že místo výrazu "řízení pro trestní činy stíhané z povinosti úřední" dala obrat "vyšetřování pro trestné činy stíhané z povinnosti úřední". Tím chtěla poslanecká sněmovna říci, že pokud trestné činy stíhají se soudem, může jíti jen o zločiny a přečiny, nikoliv také o přestupky, protože při přestupcích není vyšetřování. Na přestupky rázu policejního, finančního a důchodkového nemá tato změna vlivu, protože při přestupcích tohoto rázu celé předběžné řízení zove se v praxi vždy vyšetřováním. Lze tudíž při těchto přestupcích odepříti vydání pasu.

Druhá změna záleží v tom, že místo obratu "na které může býti uložen trest atd." poslanecká sněmovna postavila obrat "na které zákon stahoví trest atd."

b) V §u 7 lit. d) poslanecká sněmovna provedla změnu tu, že škrtla druhou větu "nebo jež by mohly padnouti v cizině pravděpodobně na obtíž veřejné dobročinnosti" a místo toho dala obrat "jakož i světoběžníkům ze zvyku". Dle názvosloví ustáleného u zahraničních úřadů rozuměti dlužno pod výrazem světoběžníci ze zvyku osoby, které potulují se po cizině bez prostředků provozujíce pod různými formami žebrotu.

c) V §u 7, lit. e) provedla sněmovna poslanecká dvě změny, jednak, že místo obratu "v takové výši" dala obrat "v poměrně značnější výši", a dále, že přičinila novou větu "Ustanovení toto neplatí, je-li za tyto daně a dávky dostatečná jistota".

d) V §u 7, odst. 2. přičinila poslanecká sněmovna větu "osobám, chtějícím se trvale vystěhovati, smí býti cestovní pas odepřen tehdy, neprokáží-li, že plně vyhověly svým povinnostem v příčině daní a veřejných dávek". ústavně-právní výbor pokládá tento dodatek za přiměřený, poněvadž § l zákona o vystěhovalectví č. 71/1922 Sb. z. a n., pokládá za vystěhovalce toho, kdo odchází z území republiky československé do ciziny, aby si tam hledal výživy nebo s úmyslem již se nevrátiti. V prvém případě dostačilo by pro ochranu státních zájmů finančních ustanovení §u 7, lit. e), kdežto druhá věta odst. 2. téhož paragrafu má na mysli druhý případ vystěhovalectví, t. j. trvalé vystěhování, a v tom případě jest nutno, aby se osoby tyto se státem ve příčině daní a veřejných dávek plně vyrovnaly.

Všechny tyto změny pokládá ústavněprávní výbor za přiměřené a přijímá je.

ad 2. V §u 16 provedla poslanecká sněmovna změnu tu, že do ustanovení, která tímto paragrafem se zrušují, přičinila i na řízení č. 87/1918 a 46/1919 Sb. z. a n., o vydávání cestovních pasů. Ústavně-právní výbor změnu tuto přijímá, protože již v důvodové zprávě vládního návrhu o cestovních pasech (tisk sen. č. 535) jest uvedeno, že finanční správa hodlá sama zrušiti tato nařízení koncem roku 1929.

Ze všech důvodů výše uvedených ústavně-právní výbor přijímá změny usnesení poslanecké sněmovny a navrhuje senátu, aby usnesení poslanecké sněmovny ve znění senátního tisku č. 617 přijal za své.

Dále doporučuje výbor senátu k přijetí resoluce dole uvedené.

V Praze, dne 28. března 1928.

Dr L. Krupka v. r.,
předseda.

Dr Bohumil Baxa v. r.,
zpravodaj.

1. Vláda se vyzývá, aby uložila podřízeným úřadům, aby při vydávání průkazů osobám uvedeným v §u 5 a při vydávání pasů osobám, které dluží daně nebo jiné dávky veřejné podle §u 7 lit. e), postupovaly co možná blahovolně.

2. Vláda se vyzývá, aby přikročila nyní k jednání se všemi státy, zvláště se sousedními, aby tak jako před válkou, nebylo třeba ku překročení hranic cestovních pasů.

3. Vláda se vyzývá, aby blahovolně vyřizovala žádosti za udělení státního občanství, zejména osob bez státní příslušnosti, které se narodily na území republiky, aneb zde jsou trvale usazeny, mají dobrou pověst a nepřipadají veřejnosti na obtíž.