Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1928.
II. volební období.
6. zasedání.
Tisk 640.
Návrh
senátorů V. Dundra, J. Havleny, Ant. Nováka a soudruhů
na poskytnutí pomoci a provedení vydatných opatření ve prospěch nezaměstnaného
dělnictva lnářského průmyslu v obvodech Vrchlabí a Trutnova.
Lnářský průmysl v republice Československé prožívá v přítomné době těžkou průmyslovou krisi a dělnictvo na tento průmysl existenčně odkázané, jedno z nejtěžších období svého života. Krise v přádelnách lnu v obvodech vrchlabském a trutnovském nabyla přímo katastrofálního rozsahu. Zaměstnanci těchto podniků, jmenovitě dělníci, uvrženi jsou v této době do situace přímo zoufalé. Nynější kritický stav, jehož příčiny i následky byly zavčas osvětleny a vládní kruhy na ně upozorněny, přináší zároveň hospodářskou zkázu celému kraji. Nejsou jím postiženi pouze dělníci a dělnice, nýbrž i živnostníci a obchodníci, jakož i města, obce a okresy, na které řada nových a zvýšených břemen v důsledku bídy nezaměstnaných jest uvalována. Hospodářský život v těchto převážně průmyslových okresech odumírá a vyhlídky na zlepšení, bez účinného zasáhnutí vlády, nejsou žádné. O nesnesitelných hospodářských poměrech a kritickém stavu tisíců dělnických rodin svědčí tyto doklady o omezování a zastavování výroby:
Dne 17. února t. r. zastavila úplně výrobu firma >Jerie< ve Vrchlabí, zaměstnávající 320 dělníků a dělnic. V dubnu t. r. zastavily výrobu závody firmy >Flachsindustrie<, akc. spol. v Prošvicích a Debrném, ve kterých zaměstnáno bylo 360 dělníků a dělnic. Závody této firmy zakoupeny kartelem lnářů, který prohlašuje, ze více v nich výrobu neobnoví. V měsíci dubnu zastavila výrobu dále firma M. Oesterreicher v Hostinném s 250 dělníky a dělnicemi. K dalšímu zastavení výroby došlo v květnu u firem: Faltys a dědicové v Trutnově s 900 dělníky, v Mladých Bukách se 654 dělníky, dále u firmy Alois Haase v Trutnově se 700 dělníky, u firmy Walzel v Poříčí s 200 dělníky a v továrně firmy Ferdinand Böhm v Dolním Lanově s 204 dělníky. U firmy Oberlärnder v Libeči pracuje valná část dělníků již delší dobu střídavě, takže i zde účinky průmyslové krise jsou velmi citelné. V této době jest ve jmenovaných závodech zbaveno práce 3600 dělníků a dělnic, pro něž jiné zaměstnání nelze nalézti a jichž existenční poměry jsou nesnesitelné. Také v ostatních továrnách a to u firem Kluge a Etrich v Dolním a Horním Starém Městě u Trutnova, kde až dosud se pracuje, dojde počátkem června t. r. k zastavení výroby, takže dalších 1200 dělníků a dělnic bude propuštěno z práce.
Mezi propuštěnými zaměstnanci jsou dělníci, kteří 30, 40 i více roků nepřetržitě v jednom závodě pracovali a na které tíha nezaměstnanosti tím více doléhá, neboť práci nikde neobdrží a také i při znovuzahájení výroby nebudou přijati více do zaměstnání a jejich existence tak úplně bude ohražena. Tyto poměry jsou dobře známy vládním kruhům. Zástupci odborových organisací dělnických společně se zástupci obcí, měst a okresů v postižených obvodech zavčas na ně upozornili, žádajíce zároveň poskytnutí pomoci a provedení vhodných opatření. Také Okresní správy politické a živnostenský inspektorát, seznavše tíživé důsledky této hromadné nezaměstnanosti, žádaly vládu o přispění a pomoc. Obce, města a okresy, jichž hospodářská činnost byla zákonem o finančním hospodářství svazků územní samosprávy pronikavě omezena, jsou úplně bez prostředků a nemohou ničeho podniknouti ku zmírnění těžkých následků nezaměstnanosti dělnictva.
V této krajně nepříznivé době pro dělnictvo jeví se naléhavou nutností přispění vlády. Ministerstva sociální péče, veřejných prací, obchodu, zemědělství a financí mají povinnost zabrániti katastrofě, která postihne celý kraj. Již nyní jest nejvyšší čas, aby byla pomoc poskytnuta. Dělnictvo firmy >Jerie< ve Vrchlabí vyčerpalo již svoji podporu v nezaměstnání a v přítomné době, jsouc bez zaměstnání, jest úplně bez prostředků k udržení holého života. Nemá-li vláda s dostatek právních prostředků a moci, aby přiměla majitele průmyslových závodů k udržení výroby a je-li prokázáno, že nynější stav dělnictvem za viněn nebyl, pak jest povinností vlády, aby mimořádnými opatřeními bídu nezaměstnaného dělnictva aspoň zmírnila.
V tomto směru předložily dělnické odborové organisace řadu návrhů, jichž uskutečněním zajistila by se jednak náhradní práce pro značnou část dělnictva, jednak určitá finanční pomoc. Jde tu zejména o provádění silničních prací, regulací a podobně, kde by aspoň někteří dělníci nalezli přechodně zaměstnání a příležitost k výdělku.
Průmysloví podnikatelé, zbohatnuvší z výtěžku práce tisíců dělníků a dělnic, nepodnikají pro ně ničeho. Odmítli dokonce tvrdě a bezohledně návrh dělnických organisací, aby aspoň omezeně vyráběli a dělnictvu při střídavém vysazování z práce nebo v omezené době pracovní zajistili určitý výdělek. Také vládní kruhy nevykonaly ničeho. Zůstávají úplně lhostejnými k bídě dělníků, zaviněné nezaměstnaností a přehlížejí nebezpečí hospodářské katastrofy tohoto kraje. Ježto pomoc jest zde nejvýš nutná, navrhují podepsaní:
Slavný senáte račiž se usnésti:
1. Vládě se ukládá, aby neprodleně nařídila provádění silničních a regulačních prací, jichž projekty jsou vypracovány.
2. Aby postiženým nezaměstnaným dělníkům a dělnicím, vyčerpavším řádné podpory v nezaměstnanosti, byly nadále příspěvky státní ku podpoře v nezaměstnání vypláceny a dělnictvu, nemajícímu nárok na podporu v nezaměstnání, byl poskytován, pravidelný peněžní příspěvek.
3. Aby se zřetelem na výjimečné poměry, zaviněné katastrofálním rozsahem nezaměstnanosti a zoufalé postavení dělnických rodin, poskytla vláda peněžní prostředky k zajištění výživy dětí, jakož i osob, práce neschopných.
V Praze, dne 23. května.1928.
V. Dundr, J. Havlena, Ant. Novák,
J. Petřík, B. Ecksteinová, Fr. Zimák, R. Jaroš, dr Witt, Filipínský, Reyzl, dr Heller, Stark,
A. Jarolim, Modráček.