Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1928.
II. volební období.
6. zasedání.
Tisk 649.
Zpráva
I. ústavně-právního výboru,
II. sociálně-politického výboru
k vládnímu návrhu zákona o pomocné praksi porodnické, jakož i o vzdělání
a výcviku porodních asistentek (porodních pomocnic) (tisk 466 a 543).
I.
Osnova tohoto zákona se dostala do ústavně-právního výboru z plné schůze senátu. Podle vládního návrhu (tisk 466) měla býti osnova tato projednána jen v sociálně-politickém výboru. Tento výbor osnovu skutečně také projednal, a to dvakráte, avšak senát, když se tato osnova dostala již po druhé na pořad jednání, se usnesl ve 116. schůzi dne 28. února 1928 na tom, aby osnova tato byla přikázána také ústavněprávnímu výboru k jednání.
Ústavně-právní výbor projednal celou osnovu po stránce právní a provedl v ní některé změny, jak níže jest uvedeno.
§§ 1-d osnovy ponechány byly tak, jak je přijal sociálně-politický výbor, a ústavněprávní výbor nemá, co by v tomto směru k důvodové zprávě vládní osnovy a ke zprávě sociálně-politického výboru ještě připomenul.
V §u 7 byly provedeny určité změny. Předpis tento jedná o odnětí diplomu spolu s oprávněním provozovati pomocnou praksi porodnickou od zemské politické správy, a to buď dočasně nebo trvale.
Podle odst. 1. alinea 1. tohoto paragrafu odejme zemská správa politická dočasně porodní asistentce diplom spolu s oprávněním provozovati pomocnou praksi porodnickou ze tří důvodů:
a) když byly v jejích vědomostech úředně zjištěny vážné nedostatky, a to na tak dlouho, pokud neprokáže dostatečné znalosti způsobem předepsaným v §u 9 tohoto zákona;
b) lze-li souditi na ztrátu její spolehlivosti a důvěryhodnosti pro výkon pomocné prakse porodnické proto, že se při výkonu svého povolání či z podnětu souvisejícího s tímto povoláním dopustila činu trestného, nebo proto, že zanedbává uložené jí povinnosti, nebo lze-li na ztrátu její spolehlivosti a důvěryhodnosti souditi z jiných závažných okolností a není-li v uvedených případech dostatečných důvodů pro odnětí trvalé - a to nejdéle na dobu dvou roků;
c) stala-li se dočasně, ať tělesně či duševně, nezpůsobilou k výkonu pomocné prakse porodnické, a to na dobu této nezpůsobilosti úředně zjištěnou.
V ústavně-právním výboru nebylo celkem sporu o případy uvedené ad a) a b), naproti tomu rozpory vznikly o případ ad c).
Bylo namítáno, že dočasná nezpůsobilost, ať tělesná nebo duševní, může opravňovati státní správu jen k odnětí oprávnění provozovati pomocnou praksi porodnickou, ale nikoli také k odnětí diplomu, a bylo zejména při tom poukazováno na to, že v jiných odvětvích povolání, ať živností řemeslných, ať t. zv. svobodných umění, dočasná nezpůsobilost nemá v zápětí odnětí průkazu způsobilosti nebo akademického diplomu; z toho důvodu bylo shledáváno toto ustanovení vůči porodním asistentkám zřejmě výjimečným a do jisté míry i nespravedlivým.
Naproti tomu zpravodaj hájil toto ustanovení vládní osnovy a s ním souhlasné usnesení sociálně-politického výboru z těchto důvodů:
Naprosto správný jest názor, že diplom dlužno vždy dobře odlišovati od oprávnění provozovati pomocnou praksi porodnickou. Ale mínění výše uvedené přehlíží právní povahu diplomu. Diplom porodní asistentky jest vysvědčení o tom, že dotčená porodní asistentka navštěvovala příslušný ústav a že se na něm podrobila s úspěchem předepsané zkoušce. (S akademickými diplomy diplom tento vůbec přirovnání nesnese, poněvadž akademické diplomy jsou průkazem o dosažení určitého stupně vědění, kdežto diplom porodní asistentky podává průkaz jen o dosažení určité zběhlosti, nepřihlížíme-li ani k odlišnosti v podmínkách předběžného vzdělání a v délce učení.) Diplom potvrzuje takto dvě věci: jednak skutečnost, že příslušný ústav ku vzdělání byl řádně navštěvován, jednak tím, že podává svědectví o zkoušce s úspěchem vykonané, také určitou zběhlost, t. j. způsobilost k výkonu pomocné prakse porodnické. Po této stránce bylo by lze přirovnati diplom porodní asistentky k výučnému listu nebo k podobné listině vydané na důkaz osvojení si zběhlosti v určité živnosti. Stane-li se tudíž porodní asistentka dočasně, ať tělesně nebo duševně, nezpůsobilou k výkonu pomocné prakse porodnické, nebo-li jinými slovy, ztratí-li dočasně způsobilost k této praksi, jest dán důvod k odnětí diplomu, poněvadž by diplom, ponechán v rukách porodní asistentky, potvrzoval něco, co prostě není již pravda. Námitku, že se živnostníkovi, stal-li se nezpůsobilým k provozování živnosti, nebere výučný list a že se tudíž toto ustanovení osnovy, poněvadž má platiti jen proti porodním asistentkám, jeví vůči nim do jisté míry nespravedlivým, nelze bráti v úvahu. Po stránce právnické padá tato námitka tím, že se podle čl. V. lit. g) uvozovacího patentu k živnostenskému řádu předpisy tohoto řádu nevztahují na živnost porodních bab, resp. nyní porodních asistentek. Avšak námitka tato se vyvrací také povahou oprávnění provozovati pomocnou praksi porodnickou. Zcela správně připomíná zpráva sociálně-politického výboru k osnově tohoto zákona, že porodní asistentka jest "často jedinou první a skoro vždy nejautoritativnější rádkyní matky" a že stát má přímý zájem na důkladném, jak teoretickém, tak i praktickém "vyškolení porodních asistentek nejen pro praksi porodnickou, ale i jako poradkyň a dozorkyň kojenců po stránce hygienické výživy a výchovy". Z toho důvodu státní správa nemůže zajisté za nijakých okolností dopustiti, aby pomocnou praksi porodnickou provozovaly porodní asistentky, ať tělesně nebo duševně nezpůsobilé. A tu vzchází otázka, jakým způsobem státní správa zamezí, aby porodní asistentky takto nezpůsobilé přece jen pomocnou praksi porodnickou nevykonávaly?
Odnětím jen oprávnění provozovati pomocnou praksi porodnickou se nevystačí, poněvadž v takovémto případě porodní asistentka podržuje svůj diplom a zůstává v podstatě i nadále (diplomovanou) porodní asistentkou, a sotva bude lze zameziti, aby obecenstvo neznalé toho, že jí pro nezpůsobilost bylo vzato oprávnění provozovati praksi, se nadále na ni neobracelo, což by mohlo míti mnohdy následky pro životy lidské přímo nedozírné. To platí zejména i o osobách podléhajících nemocenskému pojištění, kterým by nadto byly ještě způsobeny újmy majetkové, neboť nemocenské pojišťovny, a zajisté nikoli neprávem, by odmítaly platiti pomoc poskytnutou od porodní asistentky, které by z důvodu nezpůsobilosti bylo odňato oprávnění provozovati pomocnou praksi porodnickou. A rovněž nelze žádati na správě státní, aby ponechavši nezpůsobilé porodní asistentce diplom a odňavši jí jen oprávnění provozovati pomocnou praksi porodnickou uvedla snad veřejnou vyhláškou ve všeobecnou známost, že se dotčené porodní asistentce pro její dočasnou nezpůsobilost, tělesnou nebo duševní, odnímá oprávnění provozovati praksi, nepřihlížíme-li ani k tomu, že by takovéto opatření státní správy bylo snad dotčené porodní asistentce nepříjemnější a hmotně by ji mohlo více poškoditi než dočasné odnětí diplomu. Nejsprávnější, ale také nejúčelnější způsob zde jest prostě dočasné odnětí diplomu, neboť na základě toho porodní asistentka, která se stala dočasně nezpůsobilou k výkonu pomocné prakse porodnické, přestává býti na dobu, pokud nezpůsobilost trvá, (diplomovanou) porodní asistentkou, nesmí se za takovou vydávati a označovati, nesmí provozovati pomocnou praksi porodnickou, a obecenstvo nebude uváděno v omyl. Toto odnětí diplomu vyhovuje také právní povaze diplomu jakožto potvrzení, jak již výše bylo řečeno, (vedle návštěvy příslušného ústavu ku vzdělání) o nabyté zběhlosti, t. j. způsobilosti k výkonu pomocné prakse porodnické.
Z důvodů výše uvedených hájil zpravodaj ustanovení vládní osnovy, které ostatně bylo přijato i sociálně-politickým výborem, a mínění zpravodajovo stalo se také usnesením ústavně-právního výboru.
Odst. 1. al. 2. obsahuje ustanovení o tom, kdy se diplom spolu s oprávněním provozovati pomocnou praksi porodnickou odnímá trvale.
Podle lit. a) stane se tak, přestala-li porodní asistentka býti státní občankou Čsl. republiky. Ústavně-právní výbor toto ustanovení škrtl a to ze dvou důvodů. Jednak proto, že se to příčí právní povaze diplomu, neboť tím, že porodní asistentka přestala býti státní občankou Čsl. republiky, ani se neodčiňuje skutečnost, že řádně navštěvovala příslušný ústav ku vzdělání, ani se neztrácí nabytá zběhlost, t. j. způsobilost k úkonům pomocné prakse porodnické; není zde tudíž právního důvodu k odnětí diplomu. Jednak i z toho důvodu, že ustanovení toto není logicky správné. Podle §u 9 odst. 6. tohoto zákona mohou totiž i cizinky, byť i jen výjimečně, býti přijímány do státního ústavu pro vzdělání a výcvik porodních asistentek a lze jim vydati diplom, arciť s omezením, že diplom ten je bez zvláštního povolení podle posledního odstavce §u 2 neopravňuje k vykonávání pomocné prakse porodnické v republice Československé. Může-li tedy i cizince býti vydán diplom, ale státní občance se diplom z důvodu, že ztratila zdejší státní občanství, trvale odnímá, jest to nedůslednost a do určité míry i nespravedlnost vůči porodní asistentce, která přestala býti státní občankou Čsl. republiky. Ústavně-právní výbor škrtl důsledkem toho toto ustanovení a nahradil je ustanovením jiným, které jest přičiněno k tomuto paragrafu jako odst. 5., jak ještě níže bude uvedeno.
Tím, že byla škrtnuta lit. a), má al. 2. nyní místo liter pěti litery čtyři; z lit. b) vládní osnovy se stává lit. a) atd. Pokud ustanovení lit. c) se týče, pokládá ústavněprávní výbor za samozřejmé, že větou "že se při výkonu svého povolání či z podnětu souvisejícího s tímto povoláním dopustila jinakého činu trestného pod písm. b) neuvedeného" rozuměti dlužno čin trestný tak vážného rázu, že lze proto skutečně souditi na ztrátu její spolehlivosti a důvěryhodnosti pro výkon pomocné prakse porodnické, nikoli činy trestné lehčího rázu na př. rázu soukromoprávního.
Odst. 2. stanoví, který úřad jest příslušný k odnětí diplomu. Ústavně-právní výbor v první větě tohoto odstavce místo obratu "ztrátu diplomu" dal,,odnětí diplomu", poněvadž obrat ten lépe vystihuje povahu věci.
K tomuto paragrafu ústavně-právní výbor přičinil ještě nové dva odstavce, čtvrtý a pátý.
Odst. 4. zní: "Podmíněné odsouzení nemá za následek odnětí diplomu". Tím má býti řečeno, že, pokud se diplom odnímá z důvodu trestného činu, trest musí býti nejen uložen, nýbrž také vykonán.
Odst. 5. zní:,,Přestala-li porodní asistentka býti státní občankou republiky Československé, neodnímá se jí diplom; ovšem odnímá se jí oprávnění provozovati pomocnou praksi porodnickou. Avšak ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy může jí na její žádost přihlížejíc ke skutkovým okolnostem případu povoliti oprávnění provozovati pomocnou praksi porodnickou na území republiky Československé. Povolení toto může jí totéž ministerstvo kdykoli, aniž by tu byly podmínky stanovené v odst. 1., zase odníti". Zde tedy ministerstvo zdravotnictví a tělesné výchovy uděluje oprávnění provozovati pomocnou praksi porodnickou jen do odvolání, takže pro odnětí tohoto oprávnění nebudou rozhodovati důvody zákonné, či spíše řečeno jen důvody zákonné, nýbrž v prvé řadě důvody politické.
K §§ 8, 9 nemá ústavně-právní výbor co by připomenul a nechává je beze změny.
V §u 10 provedl ústavně-právní výbor některé změny. V obratu "Přestoupení tohoto zákona, nařízení a předpisů vydaných k jeho provedení" bylo škrtnuto slovo "předpisů", takže věta tato bude zníti: "Přestoupení tohoto zákona a nařízení vydaných k jeho provedení... ". Změna tato byla provedena se zřetelem na § 55 úst. listiny.
Další změna záleží v tom, že v odst. 1. a 3. byla škrtnuta slova "administrativní policejní vrchnosti" resp. "administrativní policejní vrchnost" a že v odst. 1. a 2. byla škrtnuta slova "uzamčení". Změny ty byly učiněny se zřetelem na osnovu zákona o trestním řízení správním, která jest již připravena.
V §u 11 byla provedena změna v příslušnosti úřadů po rozumu zákona čís.125/1927 o organisaci politické správy.
V §u 12 byly provedeny jen nepatrné změny týkající se výlučně jen interpunkce.
Ústavně-právní výbor navrhuje plné schůzi senátu, aby schválil osnovu zákona ve znění, jak níže jest uvedeno, a aby přijal resoluce ke konci otištěné.
V Praze, dne 18. května 1928.
Dr. Luděk Krupka v. r.,
předseda.
Dr. Bohumil Baxa v. r.
zpravodaj.
II.
Výbor sociálně-politický trvaje jinak na své zprávě z 16. listopadu 1927, tisk 543, souhlasí se změnami v osnově zákona, navrženými ústavně-právním výborem.
V Praze, dne 5. června 1928.
R. Jaroš v. r.,
předseda.
Dr. Vl. Fáček v. r.,
zpravodaj
Zákon
ze dne....................................
o pomocné praksi porodnické, jakož i o vzdělání a výcviku porodních asistentek
(porodních pomocnic).
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
I.
O pomocné praksi porodnické.
§ 1.
Pomocnou praksí porodnickou se rozumí:
a) samostatná pomoc při pravidelném těhotenství, porodu a šestinedělí, jakož i samostatné ošetřování novorozenců a kojenců, nepotřebujících ošetření lékařského,
b) přísluha (asistence) lékaři při ošetřování těhotných, rodiček, šestinedělek, novorozenců a kojenců,
c) nezbytná samostatná pomoc v případech vyjmenovaných sub. a), i když jsou to případy pathologické, avšak pouze tehdy, hrozí-li z průtahu nebezpečí, není-li možno včas povolati lékaře a pouze do té doby, než se lékař dostaví.
§ 2.
(1) Oprávnění k výkonům pomocné prakse porodnické na území republiky Československé nelze odepříti ženám, které jsou svéprávné, důvěryhodné a prokáží:
a) že jsou státními občankami československými,
b) že jsou bezúhonné,
c) že podle vysvědčení úředního lékaře jsou tělesně a duševně zdrávy,
d) že dosáhly diplomu (§ 9) na některém československém ústavu pro vzdělání a výcvik porodních asistentek.
(2) Výjimky z ustanovení uvedeného pod písm. a), b) a d) může v případech hodných mimořádného ohledu povoliti ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.
§ 3.
(1) Porodní pomocnice (porodní báby), které byly podle předpisů platných před účinností tohoto zákona oprávněny vykonávati babickou praksi na území Československé republiky, jest pokládati za oprávněné k výkonu pomocné prakse porodnické i podle tohoto zákona.
(2) Úřadům (§ 11) jest vyhrazeno přezkoušeti kdykoliv oprávnění dříve nabyté.
§ 4.
(1) Toliko ženám, oprávněným vykonávati pomocnou praksi porodnickou podle tohoto zákona (§ 2 a 3), je dovoleno užívati názvu "porodní asistentka (porodní pomocnice) ".
(2) Užívati jiných názvů nebo označení je nepřípustné.
§ 5.
(1) Zamýšlené zahájení prakse jest porodní asistentka povinna písemně ohlásiti místně příslušnému politickému úřadu I, stolice a předložiti mu předepsané průkazy (§ 2).
(2) Není-li těchto průkazů, jsou-li nedostatečné nebo nestalo-li se ohlášení do tří let po vydání diplomu nebo po úspěšném absolvování opakovacího kursu, odepře úřad oprávnění k výkonu pomocné prakse porodnické; jinak vezme ohlášení na vědomost.
(3) Před vyřízením ohlášení nelze pomocnou praksi porodnickou vykonávati. Nedojde-li však vyřízení do jednoho měsíce, jest předpokládati, že úřad vzal ohlášení na vědo- most.
(4) Také každou změnu sídla jest porodní asistentka povinna aspoň 14 dní předem ohlásiti politickému úřadu I. stolice, podle dosavadního i příštího sídla místně příslušnému. V téže lhůtě je porodní asistentka povinna oznámiti úřadu I. stolice, chce-li se vzdáti prakse.
(5) Nesplnění těchto povinností, jakož i neoprávněné provozování prakse je trestné.
§ 6.
(1) Předpisy (instrukce) pro výkon pomocné prakse porodnické budou vydány vládním nařízením. V těchto předpisech jest stanoviti zejména povinnost porodních asistentek poskytnouti porodnickou pomoc kterékoliv rodičce a kdykoliv, povolati včas lékaře k případům vyžadujícím zákroku lékařského, zachovati tajemství osob jejich péči svěřených a oznamovati porody příslušnému matričnímu úřadu.
(2) Vláda se zmocňuje, aby stanovila nejvyšší mez odměn za úkony porodních asistentek.
§ 7.
(1) Diplom spolu s oprávněním provozovati pomocnou praksi porodnickou bude porodní asistentce odňat,
1. dočasně:
a) když byly v jejích vědomostech úředně zjištěny vážné nedostatky, a to na tak dlouho, pokud neprokáže dostatečných znalostí způsobem předepsaným v §u 9 tohoto zákona,
b) lze-li souditi na ztrátu její spolehlivosti a důvěryhodnosti pro výkon pomocné prakse porodnické proto, že se při výkonu svého povolání či z podnětu souvisejícího s tímto povoláním dopustila činu trestného, nebo proto, že zanedbává uložené jí povinnosti, nebo lze-li na ztrátu její spolehlivosti a důvěryhodnosti souditi z jiných závažných okolností a není-li v uvedených případech dostatečných důvodu pro odnětí trvalé - a to nejdéle na dobu dvou roků,
c) stala-li se dočasně, ať tělesně či duševně, nezpůsobilou k výkonu pomocné prakse porodnické, a to na dobu této nezpůsobilosti úředně zjištěnou;
2. trvale:
a) neprokázala-li v případech sub. 1 písm. a) ani do dvou let od dočasného odnětí diplomu počítajíc dostatečných vědomostí,
b) dopustila-li se vyhnání plodu nebo spoluviny (účastenství) na tomto činu,
c) lze-li souditi na ztrátu její spolehlivosti a důvěryhodnosti pro výkon pomocné prakse porodnické proto, že se při výkonu svého povolání či z podnětu souvisejícího s tímto povoláním dopustila jinakého činu trestného pod písm. b) neuvedeného, nebo proto, že zanedbává hrubě nebo trvale uložené jí povinnosti, nebo lze-li na ztrátu její spolehlivosti a důvěryhodnosti souditi z jiných okolností a jsou-li tu důvody pro trvalé odnětí diplomu,
d) stala-li se podle úředního zjištění, ať tělesně nebo duševně, trvale nezpůsobilou k výkonu pomocné prakse porodnické.
(2) Odnětí diplomu spolu s oprávněním provozovati pomocnou praksi porodnickou vysloví příslušný politický úřad II. stolice, pokud odnětí diplomu nenastává podle zákonů trestních.
(3) Ve výjimečných a zvláštního zřetele hodných případech jest i při pravoplatném trvalém odnětí diplomu spolu s oprávněním k pomocné praksi porodnické, vysloveném příslušným politickým úřadem II. stolice, zůstaveno ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy zaměniti odnětí trvalé za odnětí dočasné.
(4) Podmíněné odsouzení nemá za následek odnětí diplomu.
(5) Přestala-li porodní asistentka býti státní občankou republiky Československé, neodnímá se jí diplom; ovšem odnímá se jí oprávnění provozovati pomocnou praksi porodnickou. Avšak ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy může jí na její žádost, přihlížejíc ke skutkovým okolnostem případu, povoliti oprávnění provozovati pomocnou praksi porodnickou na území republiky Československé. Povolení toto může jí totéž ministerstvo, aniž by tu byly podmínky stanovené v odstavci (1), zase odníti.
II.
Vzdělání a výcvik parodních asistentek.
§ 8.
(1) Diplomy opravňující k ohlášení pomocné prakse porodnické mohou vydávati toliko státní ústavy pro vzdělání a výcvik porodních asistentek.
(2) Organisace a správa těchto ústavů bude upravena předpisy, které vydá ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, jemuž jsou tyto ústavy přímo podřízeny v dohodě s ministerstvem financí.
§ 9.
(1) Předpisy o způsobu vzdělání a výcviku porodních asistentek (učební osnovu) na státních ústavech za tímto účelem zřízených (§ 8) vydá ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě s ministerstvem sociální péče a s ministerstvem školství a národní osvěty. Podmínky pro přijetí do těchto ústavů, předpisy o zkoušce přijímací, výši školného, výši zkušebních tax, o zkouškách prospěchových a o zkoušce závěrečné, po jejímž úspěšném vykonání lze vydati diplom opravňující k ohlášení pomocné prakse porodnické, jakož i znění slibu před vydáním diplomu budou stanoveny vládním nařízením.
(2) Doba výcviku na státním ústavu pro vzdělání a výcvik porodních asistentek nesmí býti kratší 10 měsíců.
(3) Každá porodní asistentka jest povinna po pěti letech od vydání diplomu počítajíc a pak vždy po dalších 10 letech, nebo přeruší-li praksi, ať dobrovolně či nuceně, nejméně na tři léta, zúčastniti se opakovacího kursu. Při porodních asistentkách v §u 3, odst. 1. uvedených jest tyto lhůty počítati ode dne účinnosti tohoto zákona.
(4) Kromě toho jest každá porodní asistentka, u níž byly zjištěny vážné nedostatky vědomostí, povinna zúčastniti se opakovacího kursu mimo lhůty v předchozím odstavci uvedené.
(5) Podrobné předpisy o kursech opakovacích vydá ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě s ministerstvem sociální péče a ministerstvem školství a národní osvěty.
(6) Cizinky lze do státního ústavu pro vzdělání a výcvik porodních asistentek přijmouti toliko výjimečně, stačí-li místo. Diplom lze jim však vydati pouze s omezením, že je bez zvláštního povolení podle posledního odstavce §u 2 neopravňuje k vykonávání pomocné prakse porodnické v republice Československé.
III.
Ustanovení trestní a příslušnost.
§ 10.
(1) Přestoupení tohoto zákona a nařízení vydaných k jeho provedení trestají - pokud nejde o čin stíhaný trestními soudy - politické úřady I. stolice, pokutou od 20 do 200 Kč, při opakování od 50 do 1000 Kč. Vedle pokuty může býti uloženo vězení od 24 hodin do 3 neděl.
(2) Při nedobytnosti pokuty buď vyměřen podle volného uvážení náhradní trest vězení nejdéle do 3 neděl. Trest vězení spolu s náhradním trestem nesmí přesahovati 3 týdny.
(3) Z nálezu lze se odvolati do 15 dnů; o odvolání rozhodne politický úřad II. stolice s konečnou platností.
(4) Pokuty uložené podle tohoto zákona připadnou státu.
§ 11.
Řízení podle tohoto zákona přísluší, není-li jinak ustanoveno, úřadům stanoveným v zákoně ze 14. července 1927, čís. 125 Sb. z. a n., o organisaci politické správy.
IV.
Ustanovení závěrečná.
§ 12.
(1) Zákon tento nabude účinnosti 3 měsíce po vyhlášení.
(2) Tímto dnem se zrušují předpisy dosavadní, jež jsou s ním v rozporu, zejména § 7, oddělení IV. hlavního zdravotního normativu, vydaného patentem ze dne 2. ledna 1770, čís. 1152 Sb. všech nař. a zák. z roku 1740 až 1780, příslušná ustanovení patentu ze dne 10. dubna 1773, čís. 6 T. Sb. z., ustanovení zák. čl. XIV/1876 a zák. čl. XXXVIII/1908, upravující výkon pomocné prakse porodnické, jakož i veškeré předpisy o výcviku a vzdělání porodních bab, jmenovitě nařízení ministra kultu a vyučování, vydané v dohodě s ministerstvem vnitra ze dne 27. ledna 1898, č. 35 ř. z., jímž byl vyhlášen všeobecný regulativ pro vyučování a službu na babických školách.
(3) Ustanovení dosavadních služebních předpisů (instrukcí) pro porodní báby, která tomuto zákonu neodporují, zůstanou v platnosti, pokud nebudou vydány předpisy (instrukce) podle §u 6.
(4) Na porodnickou praksi lékařskou se zákon tento nevztahuje.
§ 13.
Zákon tento provede ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy po dohodě se zúčastněnými ministry.
Resoluce.
1. "V každém hlavním městě země bude zřízeno gremium porodních asistentek, jehož úkol bude spočívati v hájení hospodářských poměrů a stavovských zájmů porodních asistentek. Všechny porodní asistentky země mají povinnost státi se členy tohoto gremia, k jehož řízení má býti zvolen výbor pěti až devítičlenný a povinností přihlížeti k národnostnímu poměrnému zastoupení."
2. "Vládě se ukládá, aby pokut uložených podle § 10 odstavec (4) použila k podpoře pilných a nemajetných frekventantek porodnických kursů."
3. "Vládě se ukládá učiniti při provádění tohoto zákona opatření, aby se porodním asistentkám v chudých krajích, kde poskytovaně jim odměny při plném zaneprázdnění nestačí na uhájení jejich existence, dostalo takové podpory z veřejných prostředků, aby kraje ty nezůstávaly bez kvalifikované porodní asistentky."