Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1928.
II. volební období.
6. zasedání.
Tisk 653.
Zpráva
I. výboru ústavně-právního,
II. výboru rozpočtového
k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 637)
o návrhu poslance Bradáče, dra Dolanského, dra Budaye, dra Lukavského,
Mlčocha, dra Luschky, Windirsche, Stenzla, Rýpara, Špačka, Vencla
a druhů, aby byl vydán zákon,
kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů 6%ní půjčky města Opavy
z roku 1922 v úhrnné jmenovité hodnotě 25,000.000 Kč k ukládání nadačních,
sirotčích a podobných kapitálů.
I.
Ústavně-právní výbor projednal ve své schůzi dne 5. června 1928 usnesení poslanecké sněmovny (senát. tisk 637) a usnesl se doporučiti slavnému senátu předloženou osnovu zákona ku schválení.
Odůvodnění.
Podobně jako jiné komuny, také město Opava potřebovalo po válce značné kapitály, aby zapravilo staré dluhy, uhradilo nekrytý deficit obecního rozpočtu a plnilo naléhavé úkoly hospodářské, zejména zažehnalo bytovou krisi. Za tím účelem sjednala v r. 1922 s povolením ministerstva financí emisní výpůjčku 25 mil. Kč, rozdělenou na dílčí dlužní úpisy, které jsou 6%ní a během 40 let slosováním umořitelně.
Odbyt této půjčky nebyl však valný, prodaloť se jí do nedávna jen asi za 2 mil. Kč, takže město bylo nuceno vypomáhati si krátkodobým drahým úvěrem.
Příčinou těchto nesnází bylo, že zmíněná půjčka neměla sirotčí jistoty, a proto nebylo jí možno, umístiti hlavně u spořitelen. K tomu, aby se nějaké městské půjčce dostalo řečené sirotčí jistoty, jest podle platného práva - budiž poukázáno na § 194, čís. 3 patentu z roku 1854 o nesporném řízení - zapotřebí vydati zvláštní zákon.
Proto Opava naléhala na příslušných místech o ústavní projednání takovéhoto zákona a její usilovné snaze se to s podporou koaličních stran konečně podařilo, jak tomu nasvědčuje předmětná osnova (senátní tisk č. 637), kterou poslanecká sněmovna projednala a schválila ve své 139. schůzi dne 23. března 1928.
Třeba se zmíniti, že podle přísně zachovávané prakse se přiznává výhoda sirotčí jistoty v oboru městských emisních půjček jen půjčkám velikých zemských hlavních měst, jimž začasté připadají úkoly přesahující zájem vlastních občanů; kdyby však naznačená prakse byla liberální, ztratila by výhoda sirotčí jistoty jistě na svém významu a tím by se působila škodlivá konkurence půjčkám, které mají důležitý význam pro národohospodářský celek.
Z této zásady však možno pro opavskou půjčku vytvořiti výjimku, která jest odůvodněna jak poměrnou majetností města a spořádaností jeho hospodářství, tak pietou k historii tohoto dříve hlavního města zemského.
Poněvadž ani formálních připomínek není, doporučuje ústavně-právní výbor, aby osnova zákona byla přijata senátem ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou (sen. tisk č. 637).
V Praze, dne 5. června 1928.
Dr Veselý v. r.
místopředseda.
Emanuel Trčka v. r.,
zpravodaj.
II.
Poslanecká sněmovna usnesením ze dne 23. března 1928 přijala osnovu zákona, jímž se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů 6%ní půjčky města Opavy z r. 1922 v úhrnné jmenovité hodnotě 25,000.000 Kč k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů.
Přiznání sirotčí jistoty těmto dluhopisům obecním odůvodněno jest aktivním majetkem města Opavy, jenž skýtá dostatečnou jistotu držitelům těchto dlužních úpisů. Použitím cenných těchto papírů ústavy, nucenými k bezpečnému uložení svého majetku, doufá obec, že papíry ty budou rozprodány.
Výbor rozpočtový proto doporučuje schválení dotyčného usnesení poslanecké sněmovny ve znění sen. tisku č. 637.
V Praze, dne 6. června 1928.
Dr K. Hilgenreiner v. r.,
místopředseda.
Dr J. Karas v. r.,
zpravodaj.